Citát

LG: eh chodil ste do kostela?

JU: jóó to sme aji [museli chodit]

LG: ehm stalo se třeba že ste někdy do kostela nešel kvůli tomu že
hráli někde film který ste chtěl vidět?

JU: no tak to to to dopoledne ne se nehrálo

LG: mhm

JU: tenkrát se nehrálo dopoledne

LG: a ke které církvi teda ste se...

JU: římskokatolická [sme byli no]

LG: [římskokatolická] a třeba ten katecheta bavil se s váma nějak o
těch filmech nebo [tak]...

JU: [kdo]

LG: katecheta?

JU: nééé kde pak to toho to nazajímalo

LG: nezajímalo á ee ovlivňovalo to vyznání em výběr filmu nebo...

LG: ehm, já teda nevim jestli sem to dobře pochopila ale vy st- vy
teda pocházíte z české rodiny jenom ste chodil do německé školy a
pak eh jak se vaše maminka podruhé vdala tak si vzala [Němce].

JU: [Němce] ano tak jest.

LG: em tak kdybyste mohl říct, kde ste bydlel do roku čtyřicet pět.

JU: no já nevim já sem byl do toho roku štyrycet pět bydlel na
Starým Brně v ulici Polní sto třicet pět to je zbóraný, tam nic
dneska žádnej barák není to všecko je zbóraný to všecko je bych řekl
ta lokalita ví- nevíte kde kde je na Vídeňské gymnázium?

LG: mhm nevim

JU: ne no já bych vám to nějak přiblížil abyste věděla o které
lokalitě mluvíme, no je to st- je to Starý Brno

LG: mhm

JU: j- je je je to sta- je to Starý Brno a je to nedaleko od
Nemocnice od Milosrdných bratrů,

LG: jo

JU: to je Polní ulic, já sem bydlel v Polní eee špitál je taky v
Polní tak to je ta to jde z Vídeňky ((Vídeňská ulice)) ta Polní
ulice áž tam dozádu tak tam já sem bydlel Polní sto třicet pět.

LG: mhm [á]

JU: [no]

LG: do kterých škol ste chodil nebo do jaké školy?

JU: no tak já sem chodil do do škole do škole na Víděňku na Víděnské
ta byla obecná, za mě se říkalo obecná a na Starý Brno naproti
pivovaru tam byla měšťanka no a pak sem šel do učení,

LG: mhm

JU: na to sem chodil do takzvané pokračovací, jo když sem šel do
učení.

LG: á em pak ste dělal co

JU: no tak já sem já sem se já sem se vyučil u tehdy to byl plaček
to byl velkej obchodní dům dnes je to Petrov.

LG: mhm

JU: no tak tak sem se jako jako jako vyučil jenže po vítězným únoru
museli všechny chlapi do výroby z kšeftu, tak sem šel taky do výroby
tak sem nastoupil v elektrárně, přeškolil jsem se na elektrikáře
jsem se znovu vyučil a celej život až do důchodu jsem pracoval v té
elektrárně čtyřicet let.

LG: mhm á kdy ste se ee oženil ste se měl ste nějaké děti?

JU: oženil sem se s první manželkou nám dítě zemřelo a pak sme se
rozvedli, oženil sem se podruhý a mám děvetadvacetiletou dceru je
právničkou je magistra a mám ročního Filípka vnuka tak strašně rád.

[maminka] byla Slovenka, tatínek z Prostějova, my my sme taková,
sousedy sme měli Němce, jak z jedné strany tak z druhé strany,

a dcerka se narodila až v devětačtyřicátým roce, to bylo vlastně
po šesti letech, když to tak spočítáte, od prosince v dubnu to bylo
šest let.

do roku čtyřicet pět jsem bydlela, já jsem se narodila (.) na
Starém Brně a tam (.) jak je ten nový hotel postavený za vodou,
SM: hm
VB: ten německý hotel. tam jsem bydlela do mých devíti let.
SM: a ee nepamatujete si přímo ulici?
VB: Pod Červeným kopcem, se to menovalo tenkrát, a teď se to menuje
(.) na ňákým, ňákým nábřeží. ne Bakalovo, ale (.) nevím jaké je to
nábřeží, neznám. ((Táborského nábřeží))
SM: no to nevadí. a potom teda ste se přestěhovala v těch devíti
letech?
VB: v těch devíti letech, protože tatínek umřel
SM: [mhm]
VB: [tak sme] se stěhovali a maminka byla Slovenka, k ní do rodného
města k její mamince. ale tam maminka nemohla být, protože tam
nevydělala, tam by nás neuživila, tak sme se vrátili do Brna. a
bydlela jsem potom až do mého, než jsem se vdala, tak jsem bydlela
na Křížové padesát pět. a potom jsme bydleli jako u maminky
manželové, a to bylo zase Polní, ne Polní ulice (.) tady je ta
Švancarova nebo Reneská ((Renneská)) jak se to teď menuje,
Dvorského.
SM: mhm
VB: Dvorského ulice. tak tam jsem bydlela. no a pak po převratě
v pět- pětačtyřicátým roce sme dostali byt na lajtnerové
((Leitnerová)). a na lajtnerové ((Leitnerová)) jsem bydlela až do
roku dva tisíce jedna, než jsem se přestěhovala sem. a tady v tom
domově bydlím jako o těch osum let.

eště ten první chlapeček mně ve válce zemřel, vona nebyla von
dostal takovej silnej průjem a nebyla rýže, nebylo nebyla ani nebyl
čaj ani nic no tak tenkrát to mělo strašně moc tech kojenců, tak
zemřel a já jsem potom, to víte, chtěla sem zase hned druhý (.) tak
sem měla v pětaštyrycátém roce, se mně narodil, zase chlapec, ten za
mnou teda chodí tady sem a je moc hodnej a už je taky v důchodě a
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně,

LČ: a vy sama ste až do důchodu teda byla švadlenou?

LŠ: ano.

LČ: ano.

LŠ: já mám štyrycet roků odpracovaný.

LČ: na rok vašeho narození,

LŠ: aj j jako de- em

LČ: [můžete to říct] celé,

LŠ: [jenom rok.]

LČ: jinak stačí rok.

LŠ: devatenáctýho devátý, dvacet. devatenáct dvacet.

LČ: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět,

LŠ: v Brně tady, na Kabátníkově ulici.

LČ: na Kabátníkově ulici. a do jaké školy jste do té doby, vlastně
do roku čtyřicet pět, chodila?

LŠ: no já sem chodila na Kotlářskou,

LČ: ano?

LŠ: aj do štvrté měšťanky, jako a pak sem chtěla jít na obchodní
akademiu, jenže byla už jsem přihlášena ale, manžel ee manžel
tatinek mně zemřel, víte, tak maminka by to bývala neutahla sama,
ještě jsem měla bratra, tak sem se šla učit na švadlenu.

LČ: a to bylo kde? v Brně,

LŠ: ano v Brně, tady v Černých Polích u nějakýho ha- Hanákovi se
měli oni měli tu Krkonošskou tržnici na Lidické ulici vedle ee jak
je pasáž tam [víte?]

LČ: [mhm].

LŠ: tam nahoře kavárna bývala, to v té pasáži

LČ: a to ste [začala]

LŠ: [a hned] těsně vedle bylo měli obchod, potom měli ještě obchod
filiálky v Bratislavě a a v Krkonoších, tam měli hotel Morava, tak
tam u nich sem se vyučila.