Citát
379.42051
577:586
LG: a pamatujete si, že by po nějakém filmu byl ňáký hlasitý tleskot
nebo ee
LV: jedině tleskot si pamatuju To byl českej muzikant ((To byl český
muzikant)) [<jináč si nepamatuju>]
LG: [((smích))]
LV: že (by si) ale to si teda velmi pamatuju teda, velmi dobře tady
toto.
379.42051
1622:1623
To byl český muzikant kolberář ((Otomar
Korbelář)) a Zita Kabátova,
379.42051
913:914
To byl český muzikant, to byl
to byl ee velice oblíbený film
379.42051
638:642
To byl český muzikant, to sem taky viděl, to byl, to hrál ten, nevim takovej starší pán, nevim jak se menuje. to byl jako vo tým
LČ: Korbelář ((Otomar Korbelář)).
AU: Korbelář ((Otomar Korbelář)). to dycky otoman Korbelář. ((Otomar Korbelář)) von už nežije ale.
379.42051
1556:1572
LH: no To byl český muzikant je velice citově založený,
JV: hm
LH: a moc se mně to líbilo, no, to vím, to znám.
JV: dobře.
LH: ano.
JV: a třeba em
LH: on byl pak [učitel.]
JV: [ňák] to na vás zapůsobilo třeba vlastenecky nějak, nebo ten To byl český muzikant
LH: no i já mám radost když někdo Čech něco dokáže.
379.67303
1333:1359
JV: jo a vzpomněla byste si na nějaký film třeba ve kterém hégr
((Karel Höger)) nebo Pešek ((Ladislav Pešek)) nebo Vojta ((Jaroslav
Vojta)) hráli?
BK: no tak i určitě všechny.
JV: oblíbený
BK: no oblíbený no nejoblíbenější s Vojtem ((Jaroslav Vojta)) je
přece to jak jak tam v té pohádce ((Hrátky s čertem)), jak dělal
toho loupežníka šarka farka ((Sarka Farka))
JV: mhm
BK: tak to je přece nezapomenutelný, že?
JV: na tom filmu ste byla taky v kině?
BK: určitě
JV: jo
BK: no několikrát to se chodilo
JV: ale to už bylo později, že jo, [to už jsou padesátá léta]
BK: [to už je později, no]
379.39447
453:455
EF: ano. tak když hráli Světlo jeho očí, ee, ten, em eh, Dohnal,
Jiří Dohnal ze Zitou Kabátovou ((Zita Kabátová)), on byl slepej, ona
ho ošetřovala. no vite, to byl slaďáček, nádhernej slaďáček,
379.39447
1415:1425
asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.
JV: hm
CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,
379.39447
2142:2148
CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra-
radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala
ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi
opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho
úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před
kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální
citovej příběh,