Citát

JH: [my] sme byli rádi, že nám dali korunu a abysme mohli jít na do
dětský na toho lauera hardyho ((Laurel a Hardy)) [no]

[ale] ňáké pohádky, aby pro nás zvlášť pro děti,

PV: hm

LH: to neexistovalo.

[no, my sme my sme] měly takový, to byla Milena, Naďa, naše milá
sestřenice a to sme byly čtyři pět a to sme vždycky šly a pamatuju
si, že to stálo snad korunu nebo padesát halířů
LR: mhm
DB: na dětský takzvaný, odpoledne

a bylo plátno a byl film a
filmy byly dycky zase takový ee buďto americký nebo anglický nebo já
nevím francouzský a tak dále e všelijaký ee v v americkejch filmech
byli ee protože to bylo odpoledne pro jako pro mlá- pro děcka tak
tam byly filmy kde účinkovalo na předměstí njů jorku ((New York))
někde daleko na předměstí účinkovala s- s- spousta takovejch
takovejch těch darebáčků jo e to byli kluci i holky černí i bílí e
tlustí neobratní štíhlí obratní a t- to byla taková skupina kde byli
všichni všechno (.)

n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou
[jednou],

LR: [mhm]

HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch
dvou hodin asi,

LR: mhm

HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, <to sme dostali, a už sme
běželi, že>

LR: mhm

HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.

JV: em, a pokračovala bych s tim kinem Stadion, kam ste chodili, tam
sem eště nedočetla všecky informace. em, takže to kino Stadion, dál.
hlediště bývalo obsazené tak ze dvou třetin. promítaly se americké
kreslené, i hrané grotesky, kreslené sem měl raději. mezi kreslenými
dominoval Kačer Donald, Pepek námořník, a občas i miky maus ((Mickey
Mouse)). také jedna kreslená groteska se nám líbila, o mužíčkovi,
který vznikal z kreslené čáry. hrané grotesky obyčejně popisovaly
příhody party dětí v amerických chudinských čtvrtích. em, takže
dokázal byste říct, proč se vám líbily více kreslené gro- grotesky,
než ty hrané?

ZP: mně se líbí dodnes. ((smích)) nevím, tak bylo to takový
barevnější, živější to bylo, ty hraný grotesky byly takový em míň
jaksi přitažlivý, ty kreslený byly efektiv- efektnější.

JV: ehm, a kterých bylo víc, bylo víc kreslených nebo hraných?

ZP: bylo to tak myslím půl na půl. že byly aj ty kreslený, bylo do
té přestávky myslím byly ty em em to už nevím, jestli ty hraný
grotesky a potom byly ty kreslený grotesky, ty disnejovky
((Disney)). ale nebyly to jenom disnejovky ((Disney)), byly tam si
vzpomínám aji jiný třeba to přesně nevím co to byl, to byl takovej
panáček, kterej vystoupil z toho z toho papíru, nebo na- z té čáry a
byly tam všelijaký kouzla. to už si moc teda nevzpomínám kdo to byl
autor téhleté grotesky kdo byl.

JV: hm a když třeba ještě tady budeme u toho věku té ee u ee
měšťanky ee tak vzpomněla byste si třeba na těch školních
představeních nebo i když ste třeba byla s tatínkem, potažmo pak
s kamarády, tak jak ste třeba jaké byly reakce diváků, jak se lidé e
v kině chovali, jestli třeba tleskali nebo e komentovali ten film

BK: ne ne

JV: ani jako děti?

BK: ne, no samozřejmě když to bylo dětský představení, tak možná ty
děti určitě

JV: z úvodu jednu otázku, jak dlouho ste chodil do kina pravidelně?

ZP: jak myslíte, ee?

JV: no třeba že ste chodil do kina, řikáte, dejme tomu každou
sobotu...

ZP: během, to bylo každou sobotu sme chodili, matka po vobědě si
lehla, dala nám každému teda dvě koruny a vypadli sme z baráku,
myslim že to bylo ve dvě hodiny nebo ve tři hodiny ale myslim, že to
bylo ve dvě hodiny vod dvou do štyř, nebo do půl štvrté, takové
představení, mělo to vždycky přestávku, jo, to sem tam taky psal,
vobyčejně to byly kreslený grotesky ale aj hraný grotesky to byly.
jo.

JV: ehm.

ZP: což už dneska se teda nedělá, že. ale tak tam sme chodili,
každou sobotu sme tam byli.

KH: no, a když si vemete jako dětskou zkušenost, když ste tak do
těch deseti let, jestli ste byla v kině nebo jestli si vzpomenete na
svou první návštěvu kina jako vůbec?

LN: no to si vzpomínám, to bylo, to sem seděla skoro v první řadě,
že, a přišla sem tam, já mám dojem, že to nebylo ani, ty lístky
nebyly ani očíslované, prostě to bylo podle té ceny, že. tak za tu
korunu, to byly ty nejlacinější, to byla první, druhá, třetí nebo
čtvrtá řada, podle toho, když sem přišla brzo, tak sem si sedla, že
jo, trošku dál, ale jinak to nebyly, to byla vstupenka, ale která
neměla ani číslo sedadla a tak, tam bylo hodně dětí, že jo, tak (
)

KH: a jak často ste jako dítě chodila?

LN: no to sem chodila tak, nejmíň tak jednou za týden a to bylo
obyčejně v sobotu, protože ve všední den sem ani nechodila. ale pak
v sobotu nebo v neděli to tam hráli pro ty děti.

EF: [no odpoledne, odpoledne] se hrálo tak pro děcka jako takový
ňáký ta pohádka a večer potom v sobotu večer, v neděli odpoledne pro
děcka a večer pro dospělé.