Citát

no v začátku byly ty zprávy tak jak teď myslím, já nevím, já sem
nebyla v kině jak
SM: mhm
VB: <na těch Vratných Lahvích ((Vratné lahve))

MB: no naposledy sem byla, je to asi rok, nebo (.) tak nějak ná tech
e Vratné láhve.

JV: bylo naopak třeba ňáké kino, které ste neměla ráda? z ňákého
důvodu? kde se vám to příliš nelíbilo?

JC: no taky sme byli párkrát, ale to bylo už po válce, nó v tom, tam
dávali ty starý filmy. Mír, ne? na Hybešce ((Hybešova)).

JV: hm

JC: starý filmy tam dávali, sme tam jednou byli na tom kdo se bojí
virdžínie wolfové, ((Kdo se bojí Virginie Woolfové)) <ježišmarja
voni se furt,> ale to je divadelní hra,

MH: jé, to jsem si vzpomněl na holcmana ((Felix Holzmann)), <Včera,
dnes a zítra>. ((smích))

AV: Včera, dnes a zítra. ((smích)) [V sobotu večer, v neděli ráno].

MH: [ale zajímavý je], to možná nevíte, že v té době tady byl
italský film, který se jmenoval Včera, dnes a zítra.

AV: <vím>.

MH: to byl skutečnej film.

AV: ano.

MH: takže to nebylo vymyšlený.

JB: no. a jak řikám tam na Slovensku, tam měli strašně rádi ty e
český filmy, že, a ty německý tam se hodně hrály no taky, ale ty
český voni měli strašně Slováci rádi, no tak tam to bylo taky vo ty
lístky no takové zájem, no, že sme to museli jako to, si zavčas
koupit v předprodeji, že. jak to je ten e dneska, včera a zítra,
((Včera, dnes a zítra)) znáte to? jak kupoval ty lístky? a co
hrajete? no jak to vona řikala, dnes, zítra nebo, já už nevim, no
ten komik no takové ten. (.)

a nejvíc co byl, co
mě upoutal jeden, já mám ráda detektivky, a jedna mě upoutala a
dodneška na ni nezapomenu, a bylo to s hajnsem rýmanem ((Heinz
Rühmann)), Stalo se za bílého dne,

LR: mhm

HH: a to vám mě, už sem potom jednou ještě viděla, a to mě tak zaujalo,
že na ten film nikdy nemůžu zapomnět.

LR: mhm

HH: ten hans rieman ((Heinz Rühmann)) to byl takový človíček menší, von
dělal detektiva, a tehdy šlo o vraždu dětí. nemohli pořád vypátrat, kdo
ty děvčátka zavraždil, a teď jak se po tom pátralo, víte, a tak, to mě
zajímá, ne abych já hned na začátku věděla, aha, to bude asi vrah, ale
prostě ee do toho děje, aby mě něco vtáhlo, a já ho sledovala.

jak vám řikám, já jenom tenkrát na to Stalo se za bílého dne, to
sem pořád čekala, kdy to budou dávat, ale bylo to německy, tak potom ty
německý filmy samozřejmě sem nechodily, až pak jednou se to objevilo,
tak na tom sem byla dvakrát,