Citát
379.122021
900:906
LG: a s tou marikou rék ((Marika Rökk)) byl třeba váš nějaký
nejoblíbenější snímek
JU: no jo byl byly to bylo kind de dónau ((Kind der Donau)) Dítě
Dunaje vona byla jakože vyrostla na tym n- na tym šlepru na tym
Dunaju co se tahala ty její rodiče tatínek byl kapitán a jednak byla
rajská jednak uměla zpívat ste- tancovat stepovat
379.36381
383:395
a pamatuju si
no jako že byly školní jako výl- takový do kina.
LG: jo
JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate-
menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta,
LG: mhm
JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak
sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo
no vo ukřižování Krista, jo. ten film
379.36381
1027:1047
JB: na faře ne. no to se hrálo v kině normálně,
LG: mhm [já vim že ste říkal, že ste...]
JB: [zakoupili pro celou] třídu lístky, že, nebo pro celou tu školu,
jo, teď se šlo jako do toho kina to byla to italské film to bylo asi
v takovym sedmatřicátym anebo osumatřicátym roce golgota ((Golgota))
se to menovalo ten film. no a tam tam sem dostal vod katechety
facku, ale nic sem neudělal, prže přede mnou náké co stál nebo za
mnou tak dělal náké tyto,
LG: mhm
JB: skřeky, no a von si myslel že jako to dělám já a přišel a dal
mně facku. ((smích))
LG. jejda ((smích)). a bránil ste se nějak proti tomu? nebo řikal
ste mu něco?
JB: to já už nevim, já sem mu řikal no že sem nic nedělal no, von,
já sem byl dycky hodnej žák. já sem se moc neučil,
379.43182
258:259
Modrý Anděl, marlen dytrichová ((Marlene
Dietrich)), no prostě taková doba.
379.43182
1343:1348
hm a vidíte já si vzpomínám na Modrýho
anděla ((Modrý anděl)),
LČ: ano
IK: s marlen ditrichovou ((Marlene Dietrich)),
379.43182
728:734
ta německá ma- marlen
dytrich ((Marlene Dietrich)),
SM: hm
LZ: no, to s ní taky byly ty filmy ňáký s tím, Modrý anděl vlastně,
jo, to byl. a tak ta taky chodila na ty vlny dost načesaná,
379.43182
2540:2546
Modrý an- anděl ((Modrý anděl)), to
byl s tou marlen dytrich ((Marlene Dietrich)), to sme taky, to bylo
německy,
SM: hm
LZ: eště za války
379.32492
1057:1060
a potom ty naše takový ty začaly začaly ty naše filmy, takový
[ty] rodinný filmy takzvaný
LR: [mhm]
DB: Otec Kondelík a ženich Vejvara, že jo.
379.32492
284:286
a pak byly takový ty em n- skoro normální, no, Otec
Kondelík a ženich Vejvara a venkovský s k- e Štěpničkovou ((Jiřina
Štěpničková)) a tak, no.
379.32492
942:955
LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.
IK: ano, ano, v mnohém.
LČ: a bylo to [časté?]
IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo. Hotel Modrá hvězda, no a třeba s Anton Špelec,
ostrostřelec, tam byly písničky, který zpíval Burian ((Vlasta Burian)),
takže to se taky zpívávalo.