Citát

Mravnost nade
vše, nó, tak to byl hugo has ((Hugo Haas)), Světla Svozilová.

Mravnost nade vše, to mně
připomněla ta kamarádka, to byl hugo hás ((Hugo Haas)).

LG: jo, mhm (.) pak je tu film Muži nestárnou,

FR: no jo, to je ee hugo ház ((Hugo Haas)) kde hraje e takovýho
puritána

LG: (.) mhm

FR: puritána celou rodinu terorizuje a tak dále, (.) a kdy potom u-
odhalí ee viděla ste to?

LG: em-em myslím že ne.

FR: kdy (odhadnou) jeho sochu e ne že se jako (jeho socha) von má
totiž e (.) je ženatej, všude z- e ňáký ty ty plastiky, zakrytý, a
von má ale e dceru,

LG: mhm

FR: a která přijede, a ona si ee to hraje lída ferbasová ((Věra
Ferbasová, film Mravnost nade vše)),

a potom ty naše takový ty začaly začaly ty naše filmy, takový
[ty] rodinný filmy takzvaný
LR: [mhm]
DB: Otec Kondelík a ženich Vejvara, že jo.

a pak byly takový ty em n- skoro normální, no, Otec
Kondelík a ženich Vejvara a venkovský s k- e Štěpničkovou ((Jiřina
Štěpničková)) a tak, no.

LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.

IK: ano, ano, v mnohém.

LČ: a bylo to [časté?]

IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo. Hotel Modrá hvězda, no a třeba s Anton Špelec,
ostrostřelec, tam byly písničky, který zpíval Burian ((Vlasta Burian)),
takže to se taky zpívávalo.

SM: no tak ale myslím, že e v té době e em se nedá říct, že by em když
sme vodněkud přišli z toho filmu některýho, tak (.) pak teda si
vzpomínám, že byl film otec Kondelík a ženich

LS: [ano].

SM: [Vej]vara ((Otec Kondelík a ženich Vejvara))

LS: ano.

SM: to byl Pištěk ((Theodor Pištěk)), že a

LS: ano.

SM: ten jeho z- zeť byl, ale počkejte Jiří Dohnal, Jiří Dohnal, jo to
byl další, teda tehdy herec v té době. no, takže na tom sme byli taky.
to už sem jako asi em nebyla nej- úplně děcko nejmenší

LS: mhm

SM: ale

LS: no.

SM: vím, že to sem s nima na tom taky byla a a že hrozně obdivoval pani
nedošínskou ((Antonie Nedošinská)) hrozně no a teda Pištěka ((Theodor
Pištěk)) jako teda ty dvě hlavní postavy, který tam byly.

JV: když ste chodila do kina s babičkou, tak ten výběr filmu
předpokládám byl na ní.

MM: na ní, ano.

JV: takže ona prostě řekla, dneska půjdeme na tento.

MM: ano, Vdavky Nanynky Kulichovy ((smích))

JV: to si pamatujete.

MM: to si vzpomínám, <Otec Kondelík a ženich Vejvara>,

no ale, tak pak
tam byla ňáká (lujze filip), s tou sem byla na Muži nestárnou. to
byl Pivec ((Jan Pivec)), že?

JV: hm

JC: s tou, vona byla tak hodná, ta líz- lí- (lujse), Lízinka
(filip). takže já sem jako, i když ti Němci byli, a zavírali,
koncentráky, víte, tak všecko, ale ten člověk, když vedle mě
pracoval, tak já sem nemohla ho nenávidět. mně připadal, že nebyl
špatnej, no. takže, to, [pak tam]

a ty Muži nestárnou, to byl hezkej film, no, to
jako, ta vo tom vykládá, vzpomíná na to, ta Zita Kabátová, vona už
teda je v té nemocnici, ale pořád teda jako eště [hezky mluví.]

JV: [vzpo- vzpomněla] byste si, co se vám na tom filmu líbilo, proč
byl hezký.

JC: ten Muži nestárnou?

JV: hm

JC: no tak to bylo, tak to bylo takový zajímavý, že to bylo,