Citát
382.45169
2064:2067
JV: a dál tady píšete další titul je Návštěva z temnot em.
ZP: to nevím, to byl myslim francouzskej film, tam hrál žán maré
((Jean Marais)) a daniel darijé ((Danielle Darrieux)).
382.45169
.
RM: [nebo tak nějak] jo jo (.) teď nevím přesně jak se to menovalo
(.) to taky takový já já mám ráda (.) aj ty historický filmy (..) já
sem byla zamilovaná do těch francouzskejch, kde hrál žán maré ((Jean
Marais)) on hrál vždycky takovýho (.) hrdiny, jo (.) tak a takový
filmy sem měla taky ráda hrozně (...) na slaďáka taky sem se šla
podívat, ale (.) tady tyto byly takový
382.87658
593:609
JV: [Jaro na] ledě, no a to byl taky hezkej film, no takže to bylo až
po válce, ale i ve válce se to krasobruslení...
PS: tam hrála eva pavlík ((Eva Pawlik)) já nevím jestli [to tehdy tady
bylo známé]
JV: [ano ano ano] to bylo známý méno ano
PS: takže ste o ní věděli
JV: no ano
PS: že to byla myslím Rakušanka, že jo, ee [mám dojem ale zna- znalo se
vědělo se o ní, jo?]
JV: [nevím asi jo, no tak tam je těch] českejch men v té Vídni tolik,
že prostě ee (.)
382.86814
2579:2581
jinak to byly takový to Karel a já em Plachta ((Jindřich
Plachta)) a Dítětová ((Jana Dítětová)), to byla jeho dcera, s tím
kominíkem,
382.37957
709:709
no, a Werich ((Jan Werich))
382.37957
2329:2330
Svět patří nám, to byl ten, Voskovec ((Jiří
Voskovec)) s Werichem ((Jan Werich)), že?
382.37957
2342:2352
JC: ti dycky, ňáký kalhoty šili, ten, <tím parním válcem si žehlili
kalhoty.>
JV: myslíte Svět patří nám.
JC: já nevim, v kerým to bylo, ale to tam,
JV: ale myslíte Wericha ((Jan Werich)) ee [s Voskovcem ((Jiří
Voskovec))]
JC: [jo jo, s Voskovcem ((Jiří Voskovec)),]
382.37957
44:46
VP: a na koho si ještě tak vzpomínám z těch mužskejch, no to byla
taková trojice no a taky Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich))
382.37957
427:429
pak se chodilo na jo a v- pak sem
byla na ty Voskovce a Werichu, Wérich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)), ale to nebylo ve Frýdlantě, to už muselo bejt v Brně
382.37957
276:288
hlavně prostě mě zajímaly hudební
filmy.
LH: ehm.
BH: á tak ty mě jako (..) víc (.) víc prostě přitahovaly. bylo jich
sice hodně málo...
LH: ehm.
BH: ale byly, že, (takže) prostě ( ) řekl třeba em (.) s Voskovcem
a s Werichem ((Jiří Voskovec Jan Werich)) (...) ano, Hej – rup! (..)
a prostě tady tyhle ty.