Citát

a em Burianovy ((Vlastna Burian)) filmy, no tak em u
kánonu stál ((pravděpodobně U pokladny stál)) a tak dále, Burian
((Vlasta Burian)), to to se všeobecně ví. a víte, že on zachránil
Lukavského ((Radovan Lukavský)) před na- nasazením ve válce ee v
Berlíně? ee ňáký profesor ee Lukavskýho, řekl Burianovi, ee že
Lukavský je v Berlíně nasazený, a Burian byl znám u německejch
oficírů hlavně jako maršálek, že?

LS: hm

MH: polní maršálek. ((C. a k. polní maršálek)) a takže, a pak on byl
bohatý celkem, měl vilu, že, no a voni ho tam chodili sem sem tam
(vyjeřd). po válce ho to stálo, jak víte, že em ee vězení a to ho
duševně zlomilo. ale on se zasadil v Berlíně o to, no a na ee na
úřadě v Praze teda, že nepostradatelný, že Lukavského potřebuje do,
jako on měl svoje divadlo ((Divadlo Vlasty Buriana)), že, a tím
pádem se Lukavský dostal z rajchu.

LS: hm

MH: takže Burian ((Vlasta Burian)) zachránil lukav- ((Lukavského))
ovšem to se, když ho zavřeli, nevědělo.

chodila sem mám dojem se sestrou Lukařského
((Radovan Lukařský)), protože ee on se menoval Radovan, ten její
bratr, a měli pronájemný hostinec, jak je em ee tramvaj jak jede pod
most ze Židenic do Maloměřic, tam byla restaurace, menovala se to
Nová Amerika. tam bylo velké ee jeviště. a s tou Elou sem
kamarádila, a vona vždycky říkala, Radovan je věčně na jevišti,
věčně si tam přehrává, byl to určitě on, já sem mu chtěla napsat
potom později, když už žil v Praze, jestli skutečně em je to em žili
ee bydleli, jak je sou židenická kasárna,

JV: [já sem] se jenom právě chtěl třeba zeptat, jestli vás tento
herec něčím jakoby zaujal víc než ostatní, vy říkala ste, že ste
jich měla str- jako velkou škálu,

BK: třeba třeba ten Pešek ((Ladislav Pešek))

JV: mhm

BK: nebo Vojta ((Jaroslav Vojta)) a ten, no vidíte, teď teď vám
neřeknu to jméno, ale je to je to

JV: jo a vzpomněla byste si na nějaký film třeba ve kterém hégr
((Karel Höger)) nebo Pešek ((Ladislav Pešek)) nebo Vojta ((Jaroslav
Vojta)) hráli?

BK: no tak i určitě všechny.

JV: oblíbený

BK: no oblíbený no nejoblíbenější s Vojtem ((Jaroslav Vojta)) je
přece to jak jak tam v té pohádce ((Hrátky s čertem)), jak dělal
toho loupežníka šarka farka ((Sarka Farka))

JV: mhm

BK: tak to je přece nezapomenutelný, že?

JV: na tom filmu ste byla taky v kině?

BK: určitě

JV: jo

BK: no několikrát to se chodilo

JV: ale to už bylo později, že jo, [to už jsou padesátá léta]

BK: [to už je později, no]

LČ: [a] byly pro vás vlastně ti herci

MS: ((Jiřina Štěpničková)) Štěpničková, ee Vojta ((Jaroslav Vojta)), ehm

JJ: nás třeba tahly nějaký takový bych řekla (.) ee co sme to sme
byli myslim ale štyrykrát na tom to Krb bez ohně (.) jo

JV: mhm

JJ: (ten) nějak hana Hana Vítová s tým (..) Dvorským ((Alois
Dvorský)), ne

JV: mhm

JJ: to sme byli myslím ale <pětkrát na tom se nám libilo>

tenkrát sme vobdivovali bych řekla Hanu
Vítovou ((Hana Vítová))

JV: mhm

JJ: jo (...) a (..) Dvorský ((Alosi Dvorský)), že

JV: mhm

JJ: pak (.) Pešek ((Ladislav Pešek)) (.) jo a taková ee většinou
bych řekla ty starý herce

JJ: já nevim, to bylo em (..) mě se tam třeba strašně líbila ta
pisnička, jak vona zpívá tu ukolébavku [tomu]

JV: [hm]

JJ: děťátkovi (..) jo (.) to se mně tam líbilo (.) (u ní) (.) jak
ona stála u toho a Dvorský ((Alois Dvorský)) stál kousek za ňou

JV: mhm

JJ: to to mám furt to si na to si [nezapomenu]

JV: [to si pamatujete] teda jako [to si-]

JJ: [jo]

JV: silně vidím

jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.

LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?

ES: ano.

SM: em no tak e ((smích)) to se nedá říct, jestli důležitý, ale e
rozhodně sme se bavívali,

LS: mhm

SM: o tom obsahu toho filmu. a na hlavně teda na o výkonech herečky,
protože dříve sme ještě na na tych mužský role sme tak nebyly zvědavý
jako na tu třeba tu golovou nataš- ((Nataša Gollová)), ačkoliv nataša
golová ((Nataša Gollová)) nebyla v úplně dětským věku, ta ještě tehdy
nežila, ale byla Hana Vítová, Zita Kabátová em šajnflugová ((Olga
Scheinpflugová)) em kdo ještě, (mě) ta c- co zemřela ta a ta byla
hodně, to byla zpěvačka, to byla taková šansoniérová zpěvačka a zemřela
asi tak před deseti lety.

LS: před deseti lety?

SM: a eště eště do posledních, zemřela asi v pětavosmdesáti letech,
byla velice agilní, ee předváděla třeba svoje všelijaký roznožky em
[baletní a takhle]

LS: [ahá, to byla ta] Ljuba Hermanová

SM: správně. [Ljuba Hermanová]. ((smích))

LS: [Ljuba Hermanová]. ((smích))

SM: <vy to znáte lepší než já>.

LS: <to určitě ne>.

SM: <protože já, mně už ta paměť tak nes- neslouží, no>. ((smích))

LS: ((smích))

SM: ano, tak ee em ta taky a ona dříve ona nehrávala vždycky takový
role teda e co vlastně ona byla ve skutečnosti skutečně taková spíš
varietní umělkyně, ale em e hrávala i ve f- ve filmech em takový co
bych řekla normální role. ale tak se nám dycky líbívala, že je taková
šikovná, že

LS: ((smích))

SM: dobře cvičí, t[ančí]

LS: [ano].

SM: a to se nám jako líbilo no. ((smích))