Citát

a em Burianovy ((Vlastna Burian)) filmy, no tak em u
kánonu stál ((pravděpodobně U pokladny stál)) a tak dále, Burian
((Vlasta Burian)), to to se všeobecně ví. a víte, že on zachránil
Lukavského ((Radovan Lukavský)) před na- nasazením ve válce ee v
Berlíně? ee ňáký profesor ee Lukavskýho, řekl Burianovi, ee že
Lukavský je v Berlíně nasazený, a Burian byl znám u německejch
oficírů hlavně jako maršálek, že?

LS: hm

MH: polní maršálek. ((C. a k. polní maršálek)) a takže, a pak on byl
bohatý celkem, měl vilu, že, no a voni ho tam chodili sem sem tam
(vyjeřd). po válce ho to stálo, jak víte, že em ee vězení a to ho
duševně zlomilo. ale on se zasadil v Berlíně o to, no a na ee na
úřadě v Praze teda, že nepostradatelný, že Lukavského potřebuje do,
jako on měl svoje divadlo ((Divadlo Vlasty Buriana)), že, a tím
pádem se Lukavský dostal z rajchu.

LS: hm

MH: takže Burian ((Vlasta Burian)) zachránil lukav- ((Lukavského))
ovšem to se, když ho zavřeli, nevědělo.

chodila sem mám dojem se sestrou Lukařského
((Radovan Lukařský)), protože ee on se menoval Radovan, ten její
bratr, a měli pronájemný hostinec, jak je em ee tramvaj jak jede pod
most ze Židenic do Maloměřic, tam byla restaurace, menovala se to
Nová Amerika. tam bylo velké ee jeviště. a s tou Elou sem
kamarádila, a vona vždycky říkala, Radovan je věčně na jevišti,
věčně si tam přehrává, byl to určitě on, já sem mu chtěla napsat
potom později, když už žil v Praze, jestli skutečně em je to em žili
ee bydleli, jak je sou židenická kasárna,

koho
ještě, kdo kdo tehdy, (.) té době, (.) Anny Ondráková, Anny
Ondráková.

N1: ( ).

EF: no ale ta byla potom pozdějc trošku, no ale, eště em tu sem eště
já zažila, (..) ta zpívala, tančila, ale ta už potom nebyla v němém
filmu, ale ta už byla v tom ozvučeném, (..) em to už je moc dávno. (
).

LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina?

JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě
hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,

o
jako když nevím v té době, pamatuju si tu Anny Ondrákovou, protože to
byl miláček tatínka, na to se nesmělo sáhnout,

LŠ: [<víte> takovej doprovod], eště němej film, ano tam za padesát
halířů <sme> em chodili, no to taky každej film sem tam chodila. to
eště hrála any ondráková ((Anny Ondráková)), víte a ty starý herci,

LŠ: Glázrovou ((Marie Glázrová)) sem taky že to taky, ferbasku
((Věra Ferbasová)), že, to taky Mandlovou ((Adina Mandlová)), no aj
Hermanova ((Ljuba Hermanová)) Vítova ((Hana Vítová)), ta any
ondráková ((Anny Ondráková))

LČ: a ta představení, vlastně jak vypadal, co bylo na programu?

LŠ: na programu, ale Ondráková ((Anny Ondráková)) eště hrála víte ty
herci, německý, no.

JC: no muselo tam vo něco jít tak jako, no ňákej problém a to, a
tak. to sme si aj poplakali, že, třeba voni třeba byly ty časopisy,
za války byla Moravanka, Hvězda, List paní a dívek, a ve hv- teďka
ty romány vycházely a byly zfilmovaný, jo? tak to bylo, ty Umlčené
rty, to vám, to bylo takovej film, to muselo být za války eště,

JV: hm

JC: protože vona ee nějak měla ňákou nehodu a ztratila paměť, dceru
si vzala bohatá rodina, a vona u ní sloužila. to sme proplakali
všecko, to se, [to se plakalo, jo.]

JV: [že se vás to tak dotklo.]

JC: Umlčené rty se to, a vona pak si měla brát někoho bohatšího,
protože byla z bohaté rodiny, to tak vlastně v těch filmech bylo,
že?

JV: hm

JC: to buďto ta chudobná tak taky se dostala,

JV: takže ste to [prožívala ( )]

JC: [jó, a ty Umlčené rty,] v tom vám hrála ta Anna Letenská, a voni
ju popravili.

a teď jako, teďka
dávali v televizi, já sem jenom tam viděla kousek, kat ni- nepočká
((Kat nepočká)), jo? to hrála Bohdalová ((Jiřina Bohdalová)) už se
ee s Radovan, ne Radoslav Brzobohatý tam hrál už v civilu toho
gestapáka. a to bylo, to si myslím, že bylo něco tak jako, ale vona
nebyla ňáká veliká herečka ta let- ((Anna Letenská)) ona byla
herečka taková, takový no tak ta, no tam hrála právě v těch
Umlčených rtech ((Umlčené rty)) nebo Srdce v soumraku, jo? to taky.