Citát

LR: mhm a vaše maminka jaké měla povolání?

VP: maminka neměla žádný [povolání]

LR: [neměla byla v domácnosti]

VP: tenkrát ženský [nebyly]

LR: [aha]

VP: zaměstnaný tak se starala o nás tři děti, ale měli sme taky
služebnou ee na e práci domácí a mimoto sme, tatínek měl koně, aby
moh za těma pacientama [jezdit]

LR: [mhm]

VP: do těch hor a tak, no tak tak sme měli aji vyjížďky třeba v zimě
na saních, jo

já už
v tej době sem měla zavřenýho manžela,

LR: mhm

VP: vod roku štyrycet (...) štyrycet sedum sme se brali, čtyrycet
devět ho sebrali a pak sem ho jedenáct let [neměla]

LR: [mhm]

VP: takže a pak sem m- mezitím se mi v devětaštyrycátým narodila
dcera

LR: mhm

VP: tak já sem v- v- neangažovala na tydle věci, já sem čistě s-
žila pro tu dceru

LR: mhm

VP: a v takovým určitým jako ee no smutku

LR: mhm

VP: bych řekla, protože ta doba byla tak otřesná

LR: mhm

VP: mezitím jak mě tak- tatínek umřel v- ve čtyřicátým pátým hned po
válce.

LR: mhm

VP: a na tak to byly takový těžký roky.

VP: jak vám říkám, toho manžela sem měla zavřenýho,

LR: mhm

VP: já sem měla myšlenky někde jinde

LR: mhm

VP: než na nějaký kina a ee celkem sem tak neměla ani moc
příležitostí sama ee i- nebo s- ne- nech- nechtě- netoužila jsem
sama nikam jít

LR: mhm

VP: a ty kamarádky třeba už byly vdaný zase [taky],

LR: [mhm]

VP: a měly i s tím manželem známosti, kdežto já sem zůstala sama, no
tak já sem se vo to tak ani moc neto, mimo sem měla maminku starou

LR: mhm

VP: tak e tu sem opatrovala až do šestadevadesáti nebo
sedumadevadesáti let, když už sem třeba aji byla v- z práce doma

ES: živnostník. můj tatínek byl živnostník. měl obchod s kl-
s koloniálním zbožím.

LS: hm. a maminka?

ES: maminka samozřejmě byla v obchodě též.

LS: takže pracovala v rodinném, rodinném obchodě?

ES: ano. a začínali (.) začínali tady, na Zelném trhu.

LS: na Zelném trhu. hm. a měla ste nějaké sourozence?

ES: ne, kdepak.

ES: protože moje maminka byla velice nemocná. dva roky byla upoutána
na lůžko než odešla (.) do věčných lovišť. takže já sem dělala
partnerku mýmu tatínkovi.

ES: ne, nikdy ne. ne. (..) moje maminka, ta do kina nechodila. jak
sem vám řekla, ta byla velice nemocná. takže s maminkou sem- ale
s tatínkem sem chodila každý týden.

MD: jo tak když sem přestala chodit, no ((směje se)) no tak v
šestaštyrycátým, em to sem ještě jako tak chodila, že, ale pak se mi
narodil první syn, jo, tak to už sem přestala chodit, protože to sem
neměla neměla jako čas, no. pak za dvacet měsíců sem měla druhýho

LČ: hm

MD: syna, že, no a tak potom už až už byli trochu větší, no tak sem
tam do toho kina sem šla

LČ: a takže nějaké neoblíbené ste neměla.

MD: né, né. já už sem potom, potom jak sem se vdala, že, tak sem ani
neměla čas. pak sem šla dělat, že, tak to sem neměla čas nějak to.

matka třeba dělala v textilce a vona dělala vod rána do večera a teď
když sme chodili do školy, tak většinou večer honem vařila, protože
my sme ze školy do, tam do té továrny, prostě, jo, vona i večer
dělala tam. tak tam sme si chodili na jídlo, že, tak vona byla ráda
že je ráda, že.

protože naši měli dva stany, a my ještě jako děti,
že, tak jako strýc, otec, další strýc, kamarádi, další to, tak voni
se sebrali a do Bílovic šli, to byl takovej palouček, jo a tam
postavili stany, oni tam přespali a my s maminkou, s tetou prostě
sme tam přijely, tam se vařilo, byl kotlik, tam se vařilo, jo
((směje se)) a zase potom, a to já sem většinou když ee matka,
sestra byla menší, že, tak matka s tou sestrou, prostě jely vlakem
tak já ne, já sem musela s chlapama jít pěšky, já sem <ráda chodila>
ráda chodila a můj syn taky teď chodí strašně rád.