Quote

LH: když sme něco viděli, tak sme hráli potom tam i divadlo, anebo
prostě co sme viděli, tak sme si vykládali, nebo sme i ňákej záběr
dělali z toho, co sme viděli, co se nám líbilo ve filmu.

PV: hm. takže to bylo důležité pro vás.

LH: to bylo pro nás, pro nás děcka, kteří rodiče tehdá s ná- moc s náma
nehovořili,

LH: jak vás mohlo napadnout, že bysme se bavili v kině. to sme se
bavili po cestě, dyť my sme měli z toho Králova Pole zase cestu em
těma, pod lesem, do Zamiku, do Zamilovanýho hájku, jak se tam říká, v
Králově Poli. a to sme šli porád kolem lesa. kdepak bysme se bavili v
kině, anebo prostě tohle.

PV: takže až až po kině ste se bavili o filmech.

LH: no, jistě. po kině, když sme na to měli času dost, to bylo přes
hodinu cesty.

PV: hm a bavili ste se třeba doma o filmech, nebo...

LH: né, vůbec né.

PV: hm

LH: maminku to nezajímalo, otec byl pořád pryč.

PV: hm a třeba s dalšíma děckama, nebo se [spolužákama?]

LH: [no tak s] dalšíma děckama, to víte, že sme všechno prožívali
prostě,

MK: doma bych kdybych bývala doma

LG: mhm

MK: jo na Pekařské, tak tam sem měla všecky programy schovaný

LG: měla

MK: jo, aji herce

LG: jejda

MK: všelijaký schovaný, no jo no

LG: jo á jak jaks- jakoby jak vaše okolí vnímalo ty týdeníky
promítané za protektorátu?

MK: jak to myslíte

LG: jestli třeba em jestli ste třeba někdy byla svědkem toho, že
když se v tom týdeníku objevil já nevim třeba Hitler, tak že lidi
buď začali jakoby neso- dávat najevo nesouhlas anebo souhlas .

MK: ale poslóchéte, ale poprvní <vy ste, jak si to představujete>

LG: tak já nevim

MK: [že právě]

LG: [jestli tam byli] třeba nějak- nějaký lidi, kteří s tím prostě
sympatizovali

MK: i kdybyste bévala tenkrát votevřela hubu proti němu

LG: mhm

MK: tak ste byla pryč

LG: mhm

MK: to si žádné netrófal

LG: mhm

MK: rozumite

LG: jo já tomu rozumím

MK: to si žádné netrófal

LG: jo

MK: to žádnýmu nenapadlo (.) jestli to bylo tam nebo tam to si žádné
netrófal, protože věděl, když hubu nebude držet, tak de do cabale

PV: hm a třeba da- dalo se bavit při filmu? nebo bavili [se di-]

LH: [v tom] kině?

PV: ano.

LH: no né, no dyť tam bylo ticho, abysme slyšeli.

PV: hm

LH: jak vás mohlo napadnout, že bysme se bavili v kině. to sme se
bavili po cestě, dyť my sme měli z toho Králova Pole zase cestu em
těma, pod lesem, do Zamiku, do Zamilovanýho hájku, jak se tam říká, v
Králově Poli. a to sme šli porád kolem lesa. kdepak bysme se bavili v
kině, anebo prostě tohle.

LH: takže kdepak bysme měli ((směje se)) v kině sme seděli jak putičky
a koukali,

PV: ((směje se))

LH: voči vykulený, prosím vás, dyť vy si nedovedete přestavit, co to
bylo jako když ee sme se my narodili.

PV: a co se dělo o přestávce?

LH: no tak nic, seděla ste na místě, no protože ste neměla kam jít,
nanejvýš že člověk musel někam jít.

PV: jo.

LH: ale většinou ste jako seděla.

PV: hm a byl tam ňákej program, nebo...

LH: ale ono těch přestávek pravděpodobně nebylo moc. on byl jako
předtím ňákej ten ee ty zprávy nebo něco? a oni tomu říkali, jak se
tomu tehdá říkalo, já nevim. no a pak ste si sedla a seděla ste celý
film, abyste jak si šla něco koupit, tak to si ani nepamatuju. řikám,
tam nebývalo žádné občerstvení spíš.

ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže,