Quote
10.377 305:318ale e smůla byla v tom, že já sem
zase nesnášela, třeba já sem nesnášela jízdu ani autem dobře, a tam to
byl film, kde zrovna na začátku jela tak jakoby lokomotiva do
obecenstva,
LR: mhm
HH: a mně vám se udělalo špatně, já sem začala vlhnout a voni vlastně z
toho filmu neměli nic, ani já, protože my sme museli honem hledat něco
a ven. víte,
LR: mhm
HH: tak na toto je špatná vzpomínka
10.377 815:846LR: [mhm]. a bavila ste se během projekce filmu s ostatními diváky?
HH: né
LR: ne.
HH: ne ne, to by mně bývali ani naši nedovolili, abych rušila.
((smích))
LR: a reagovala ste vy nebo někdo ostatní hlasitě na ten film?
HH: ne, já ne, ale byli takoví, když [sme chodili]
LR: [mhm]
HH: ee na ty třeba tam seděli kluci, a když se tam líbali, tak
((napodobuje zvuk polibku)) dělali tak víte ( ) něco říkali, to
kluci hlavně,
LR: mhm
HH: děvčata, my sme nebyly takový. ((smích))
LR: mhm. a ozýval se během filmu, nebo po jeho skončení potlesk? někdy
ste zažila...
HH: ne, ne to sem- to sem nezažila, ne.
LR: hm
HH: to sem nezažila, ačkoliv některý filmy by si to třeba zasluhovaly,
ale to sem nezažila.
10.377 1467:1479[mhm]. a pamatujete si, jak se diváci v kině v době protektorátu
chovali? jesi tam byl nějaký rozdíl, když přišel ten protektorát?
HH: hm nebyl, nebyl, lidi nic, že by vykřikovali něco nebo, tak se
chovali, to to ne,
LR: mhm
HH: možná že si to řekli pak venku ale v tom kině,
LR: mhm
HH: byl, bylo ticho, no.
10.377 199:211vykládala sem to
onehdy mé dceři, tam bylo předsálí takový než začlo, než nás
pustili, jedno děcko vedle druhýho že by nepropadlo jabko, tam ti
první udělali vlny a už sme se všichni kývali, jo? až teprve
votevřeli, tak hurá na ty sedadla (pak) si každej mohl sednout kam
chtěl.
LČ: a to bylo v obou těch kinech takhle ste se chovali [jak v Jasu
((Jas)) tak v té Sibiři ((Sibiř))]?
JH: [jo jo tak ano ano], tak to bylo to bylo do té ee než přišel
teda Hitler, jo, ne- v té první republice, jo, to dětství no
dětství, dětství je tak deset,
10.377 252:254LČ: ale potkávala ste se tam [třeba s kamarády ( )]
JH: [no jistě], dětí bylo tam kolem dokola plno dětí, že,
10.377 561:582LČ: a třeba že byste se bavili při promítání mezi sebou [jako
diváci]
JH: [to neexistovalo], ne.
LČ: ne?
JH: akorát že vás kluk chytl za ruku no ((smích))
LČ: a že byste třeba nějak se hlasitě reagovali na na ten promítaný
film? kromě třeba smíchu nebo
JH: ne
LČ: ne? (nemyslíte) a že by lidé třeba tleskali [při filmu nebo po
něm]?
JH: [ne ne ne]
LČ: také si nevzpomenete.
JH: ne ne, to se každej ovládal nepamatuju
10.377 987:993LČ: a že by se lidé třeba chovali nějak provoka- ee provokovali při
[těch (týdenících)]
JH: [nemohli] se provokovat, (hned) by je zavřeli (.) gestapo bylo
hned po ruce (.) tenkrát se poslouchal akorát doma ee rozhlas Moskva
nebo Londýn se poslouchal, a to bydleli třeba hned vedle Němci a
musela ste mět strach, aby vás neudali (.) to vy nevíte nic dneska.
10.377 1130:1147LČ: a v ee teda v té době toho protektorátu bylo vidět, že se ti
diváci v těch kinech chovali jinak (.) na tom promítání?
JH: ne.
LČ: tak e jako...
JH: (jak) se měli chovat, co měli chodit, když dete do kina, musite
sedět, aby nevrzalo sedadlo a a musite sledovat děj, tak jak jak
chovat?
LČ: a když tam třeba promítali ty týdeníky a když se tam [objevil]
JH: [no] muselo být ticho, každej se bál.
LČ: a když se objevil Hitler, muselo se třeba hajlovat?
JH: né [ne]
10.377 1191:1201LČ: a ten strach teda byl cítit i v kinech, jako že by se třeba lidé
ňák víc báli s ostatními mluvit nebo [ee]?
JH: [a] v kinech se nemůžete bavit.
LČ: ale při jako né při projekci, ale předtím třeba.
JH: né, akorát ee sme nechápali to jejich vé ((V jako vítězství))
furt vítězijó na všech frontách Evropy, jo? to vé ((V jako
vítězství)), to bylo pro nás ee neskutečný (.) a Němci tomu věřili
(.) a my né Češi.
10.377 1222:1231LG: no a když se potom blížil ten konec války, měnilo se to chování
těch diváků v tom kině?
JH: (..) [no]
LČ: [když] třeba začali prohrávat Němci [nebo]
JH: [ne] (.) ne v kině, když dete do kina, musíte sledovat děj a co
by? to se potom mluví, vykládá někde doma nebo s někým nebo s těma
spolužačkama, copak, já si to pamatuju? neměnilo (.)