Quote

LR: (.) a byly zase filmy, které ste zase neměla ráda, ňáké žánry,
VB: no nemám, a dodneska nemám, vraždy, kde je krev, válečný, když
se zabijou lidi,
LR: mhm
VB: to prostě nesne- úplně nesnáším,
LR: mhm
VB: a dodneska. (.) já nemůžu vidět, i byly filmy za za e ru- za
rakous- rako- e za ra- ruské éry, jo,
LR: mhm
VB: a když tam stříleli a padali, mně to hrozně vadilo. to já sem
neměla nikdy ráda násilí.
LR: mhm, takže [to vám] to se vám nelíbilo, když bylo ve filmu.
VB: [no]

LR: mhm. vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození a na
jejich atmosféru?
VB: no tak když e ukazovali v Praze, jak to bylo,
LR: mhm
VB: jo a ty tanky a to všecko, nebo když bylo to ki- e parašutisti
v té Praze,
LR: mhm
VB: tak to e vždycky dobře <dobře jo tak> vykřikl [nějakej ten kluk]
LR: [aha aha]
VB: ale tak že by někdo hajloval nebo, to ne.
LR: mhm
VB: to sem neslyšela (nikde).

a to už sme chodili, a to sme začali spolu pak chodit v ňákým
sed- šestačtyřicet, sedumaštyrycet, a to sme chodili do kina, to to
je, co teď je pro pamětníky, to sme vidívali, jo. [všecko ne,]

JV: [a vzpomenula byste] si, jak často ste chodili třeba, do kina,
týdně?

JC: tak jednou za čtrnáct [dní určitě.]

JV: [jednou za] čtrnáct dní.

JC: protože to, to ne-, tak ňák na ty kavárny, to sme nebyli, a...

JV: a změnilo se to až se třeba narodil váš syn? pak už ste chodili
míň?

JC: no to sem, to to sem bylo, to bylo tak, když sem, narodila se
dcera v padesát tři,

JV: hm

JC: tak naproti sme měli to kino Oko. a teď pak to byla Morava, jo?
a to, to Palackého ((Palackého třída)), jestli víte [Palackého,]

JV: [vím.]

JC: taky tam dolejc je veterina, Baťa tam býval, tak to šlo kousek
nahoru, bylo to kino Oko, tak já sem chodi-, manžel hlídal tu dceru,
a já sem si šla do kina.

JV: <sama.>

JC: a von pak v tom padesátým šestým, třeba, ee tak sem byla, no
protože to ne- televize ještě nebyla, že, tak já nevim.

JV: a tak zeptám se takle, vy ste ee říkala vlastně před chvílí, že
v poslední době už moc nechodíte,

JC: nó teď nechodíme [to je pravda.]

JV: [a to třeba] trvá jak dlouho ((směje se))

JC: nó, tak byli sme naposledy, sme možná byli buďto na Babím létě
((Babí léto)),

JV: hm

JC: anebo na Kytici ((Kytice)), což se mně teda nelíbilo,

JV: tak to může bejt takových ee pět let zpátky, šest?

JC: no

LR: a když ste se vdala, tak změnilo se to nějak?
VB: [no (něk-)]
LR: když už ste byla dospělá, změnilo se to?
VB: nezměnilo, protože sem se vdala na nemocnou tchýni,
LR: mhm
VB: taky ochrnutou, měla ruce tak kolena se nepohla, tak se ze mě
stala <pečovatelka>,

LR: [stále do těch] do Lucerny ((Lucerna)),
VB: no,
LR: pořád, do Žabovřesk.
VB: tam
LR: mhm
VB: v Žabovřeskách.
LR: mhm, a když ste se vdala, tak stále tam, když už teda byla
příležitost?
VB: no

LR: jo? a když ste se pak vdala, tak s manželem ste chodili [občas]
VB: [no],

LR: vlastně už byla vdaná, a jak na vás působily změny [po tom roce
devatenáct se třicet devět]
VB: [no hrozný] hrozný,
LR: hlavně v kinech teda teď myslím, [jestli ste to ňák vnímala]
VB: [no za prvý] začly německý filmy,
LR: mhm
VB: jo a tam bylo právě hodně toho násilí a některý filmy německý
tam taky nebyly, byly třeba takový hodně zamilovaný, ale e e mně to
vadilo, ta němčina.
LR: mhm
VB: já sem to neměla ráda ((smích))
LR: a byla některá kina německá a některá česká? pamatujete si, že
by tam bylo takové rozdělení?
VB: ne, no jako [osazenstvo]?
LR: [v Brně] e no tak jako vůbec, jako jestli [někam víc chodili
třeba Němci]
VB: [v Žabovřeskách nebylo moc Němců]
LR: mhm mhm a jinde v Brně nevíte,
VB: ne,
LR: ne.

LR: mhm (..) a změnil se výběr filmů, na které ste chodila, když ste
teda šla do kina, tak šl- chodila ste na jiné filmy než v těch
třicátých letech?
VB: tak když bylo to dítě, tak už to bylo míň,
LR: mhm
VB: nebyla ta možnost, jako.
LR: mhm
VB: potom manžel musel ( ) když bylo e pro Němce, tak byl e třeba
dřevo museli, ty klády na ty zákopy, naši lidi, jo,
LR: mhm
VB: do lesa e a tak von byl tam a já sem šila doma teda.
LR: mhm
VB: protože peníze byly potřeba.
LR: a jak se diváci v kině v té době protektorátu chovali, jestli
tam byly ňáké
VB: no na německý filmy moc nechodili,
LR: mhm
VB: já aspoň co si pamatuju, tak akorát na ten jeden, a to byla
taková příjemná herečka mladá a taky všecko, jako byla taková (.)
žádná taková (.) drzost nebo tak, to nebylo v ní, víte, tak to na tu
dost jako byli se podívat, ale jinak teda nevím, já sem moc teda do
toho kina vopravdu nechodila,
LR: mhm a když už ste teda v tom kině byla, tak nepamatujete si
třeba, že by se diváci smáli tomu filmu německému, nebo vůbec ňák
třeba hučeli,
VB: em-em
LR: a nepamatujete si, že by se v protektorátu v kině hajlovalo?
VB: [to sem nezažila]
LR: [třeba během týdeníku]
VB: ne,
LR: ne
VB: to sem nezažila.

JV: vzpomněla byste si, kdy pro vás končilo pravidelné navštěvování
kina? do do kdy ste tak chodila poměrně často, a pak už vlastně em
ste třeba em chodila volněji, nebo už ste třeba přestávala chodit.

JC: no já si myslím, že sme chodili pořád, protože pak sem ee tam
sem se seznámila s manželem, [a to sme]

JV: [v kině?]

JC: no v tom, no von já sem tam přišla v jednaštyřicátým roce a von
ve dvaačtyřicátém. a to tak, no já sem byla slečna úřednice,

JV: [(do zaměstnání.)]

JC: [a von byl] učeň na drogisty.