Quote

LS: uplně jinak. a dyš ste se zmínil, že v té škole teda em byl
přísný katolický, tak třeba ve škole k těm filmům měli nějaký
postoj? ať už pozitivní nebo negativní? ze strany kantorů a tak
dále?

JN: em my sme měli jako třídního sme měli Františka (Navaru), von
ten ten toleroval všecko, jo, to byl bezvadnej chlap.

LS: myslíte v té Telči.

JN: v Telči, jo, a tady em v Brně se to nekomentovalo, na teda to
vůbec nepřišlo.

LS: nikdy ste se nesetkal s tím, že by vám třeba doporučili, ať dete
do kina na ňáký film.

JN: ne, to ne, jedině potom až potom jak sem řikal, že s- em ten
udělal ten ( ) oni ho vyhodili, vyhodili ředitele celý průmyslovky,
vyhodili třídního a a toho profesora, kterej tam byl a tak eh potom
teda sme potom museli chodit násilně na ňáký na ňáký představení em
německý, jo.

LS: to sem se chtěl právě zeptat, co co to bylo za filmy, co vám
promítali tady ty, na které ste museli chodit.

JN: to byla nějaká propaganda, já už já už si to nepamatuju.

LS: nepamatujete a jak ostatní třeba spolužáci na to reagovali?

JN: no každej byl nasranej s prominutím, jo, to sme tam chodili,
museli chodit, jo, ale to to to se stalo asi jenom dvakrát, voni z
toho udělali víceméně slavnost

LS: aha aha

JN: jo, slavnost a nějakej em něco přesvědčovali přesvědčovali nás
tam, že to vyhrajou, jo.

LS: a to bylo v rámci výuky ste chodili?

JN: to em výuka nevýuka, celý půldne sme tam byli třeba.

LS: aha aha aha, takže to bylo spojený vlastně jenom vám promítli
film nebo ještě vám něco k tomu řikali...

JN: tomu pro- prom- to to tam řečníval ten ten blbec německy a česky
von si pamatuju jak řikal, že němčina, to bude to esperanto
v Evropě, jo, prostě, jo pak ho pověsili po válce ho pověsili hned
tam proti Lékařský fakultě, tam je tělocvična německá a tam ho po-
po- pověsili.

LS: a em, eště sem se chtěl něco s tím a to v kterém kině to bylo,
co ste říkal tady to to si nevzpomínáte.

JN: co?

LS: tady ty povinné projekce těch...

JN: skala ((Scala))

LS: ve skale ((Scala))?

JN: ve skale ((Scala)) určitě a mám dojem, že eště někde ale ve
skale ((Scala)) to bylo určitě a mám dojem, že že dvakrát sme byli
ve skale ((Scala)).

LS: mhm.

JN: ale si si nepamatuju, no nebylo to častěji, no anebo dyš ten
<Hugo Tuskány> tak to s- to von tam nikdo nechtěl jít, bylo
nařízení, že kolikrát nás tam musí, bylo to v neděli, jo a kolik
musí bejt a a to sem měl průšvih málem s tím, protože em em vybrali
nás, já sem byl vybranej kvůl- kvůli nějakýmu vyrušování nebo co a
já sem se ňák vzpouzel a a pak sem prohlásil tak dobře, dyš tam
musim, tak tam pudu a on em se zarazil strašně si pamatuju a říká,
ne, vy tam dete dobrovolně.

JN: to sme em sem tam něco ňákej dětskej film, jo, ten první to to
si určitě pamatuju teda toho polního maršálka ((C. a k. polní
maršálek)), jo.

LS: hm.

JN: to to byla ohromná, to byl první ozvučenej film to to víte
s Burianem ((Vlasta Burian)) a pak em a ten my sme toho třídního
nahoru tak byl to byl velice tolerantní chlap, my sme mohli jít s
povolením kantora, jo, takže.

LS: do toho kina?

JN: do kina vůbec jako, abysme si a poněvač protože to narušuje naší
výchovu třeba, jo, ale tak s povolením ((smích))

LS: no ale byl byl ten film přístupný vůbec mládeži? céká polní
maršálek ((C. a k. polní maršálek))?

JN: to já nevím ale...

LS: nebo v kolik se promítal vlastně?

JN: večír normálně.

Ls: že tam vlastně malé děti ani po té devatenácté...

JN: ne, to tam nešli, voni ne, to voni ne.

LS: tak jak ste sem tam dostal?

JN: to už já sem no no to ten maršálek ((C. a k. polní maršálek)),
no tak to to už bylo to mi bylo rozhodně dvanáct asi.

LS: jo jo.

JN: já sem tady byl do štrnácti, skoro do patnácti let, ve škole, em
sem em pak sem šel do do Brna no.

JN: to em samozřejmě že s-, no Voskovec s Werichem ((Jiří Voskovec a
Jan Werich)), to to sme se snažili na to jít a pamatuju si, že nám
nám třeba nedoporučovali, to to bylo ještě předtím vlastně někerý
kantoři to nedoporučovali, abysme na to necho- abysme na to nešli
nebo tak, no to bylo tak jako když nám řekli, na kerej film máme jít
no.

LS: a čím to zdůvodnili třeba že tam nemáte jít?

JN: no že to je em že to je neni pro mládež ta výchova a tak, no.

LS: to ne, hm, a v tom kině potkával ste tam svoje známé? v
hledišti?

JN: no em s- svoje kluky známý, ze školy, sem tam.

LS: hm a potom dyš třeba skončil ten film, tak povídali ste si spolu
o tom o tom filmu?

JN: no ( ) ve škole hlavně se...

jestli si vzpomínáte na svou první
návštěvu kina.

ES: to bylo na Stadioně ((Stadion)).

LS: hm.

ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o
Kozinovi ((Psohlavci)).

LS: o Kozinovi to byl film.

ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem
okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a
já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl-

LS: a to byl český film?

ES: to byl český film.

LS: hm.

ES: to byl můj první zážitek tedy velký.

LS: a rok ste říkala?

ES: musel to být v roce devatenáct set třicet čtyři.

LS: devatenáct set třicet čtyři. a s kým ste tam byla?

ES: ze školou.

LS: se školou ste tam byla.

LS: a když byste měla říct vlastně totéž, ale jaký byl postoj školy
k filmu nebo ke kinu obecně?

ES: tak oni vybírali kina, která- teda filmy, které měly určitou
souvislost s výukou.

LS: hm.

ES: takže, jak sem říkala, to bylo něco z dějepisu o tom Lomikarovi
((Psohlavci)). a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..)
z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili
takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam
byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee,

LS: hm.

ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné,

LS: depresivní

ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly
mrtvoly.

LS: mhm

ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy.

LS: a jak často ste chodili s tou školou do toho kina na
představení?

ES: tak na té Kounicové sme chodili často.

LS: často?

ES: ovšem v Králově Poli už potom sem ne- ne, nikdy nešla do
biografu.

LS: a hovořili ste potom třeba v rámci výuky ještě o těch filmech,
které ste viděli?

ES: ano, samozřejmě, ano.

LS: jo? (.) takže vlastně, když byste to měla shrnout. jak se
učitelé vyjadřovali k těm filmům nebo jaký byl jejich postoj ke kinu
obecně?

ES: no postoj byl takový, že hlavně chtěli od dneš- od dětí získat
jejich zážitky a jejich prostě připomínky k tomu filmu. oni sami se
nevyjadřovali,

LS: hm.

ES: ti učitelé. hlavně je zajímalo, co na to říkaly děti.

LS: váš názor?