Quote

JB: no to už je strašně dlouho, prže to jak začala televize a to ,
tak už sme do toho kina moc nechodili a naposledy sem byl asi tam v
tym Králově Poli to panoramatický ((Jadran)), to hráli ten americké
film Velká země, jo to byla taková ta,
LG: jo

JB: taková ta kovbojka, no,

LG: ((smích)) <no to si umí představit>. a v té době ste chodili jak
často do toho kina?

JB: prosim?

LG: jak často ste do toho kina chodil v té době?

JB: dost často, prže to nebylo televize anebo

LG: mhm

JB: takovýho, že, no tak rádijo sme měli,

no a tak do toho kina sme třeba chodili
jednou anebo dvakrát týdně a taky podle toho co hráli, no.

LG: a eště než ste odjel na to Slovensko, když ste chodil na tu
měšťanku, tak v té době ste navštěvoval jaké kina? pořád ty samé
nebo ňáké jiné?

JB: no aj jiný, ale to už si teda tak nepamatuju, prže to nebylo tak
častý, ale řikám, nejčastěji sem chodil do toho kina Lípa,

LG: a teda v tom období ste chodil jak často asi do kina? ste řikal
že míňkrát...

JB: v kterym? když sem byl malé?

LG: ne když ste chodil na tu měšťanku, než ste odjel na to Slovensko

JB: na tu měšťanku, no no to tak jednou dvakrát týdně a- asi.

LG: mhm. a...

JB: no jo no tak t nebylo taky vono to bylo laciný, ale já sem neměl
peníze žádný a babička ta měla po m- manželovi, víte kolik měla
důchod? dvacet korun, měsíčně.

ale do kina sem teda chodíval strašně
dost často, no když sem byl malé

LG:a změnila se ta četnost toho vašeho navštěvování kina po tom jak
ste uzavřel sňatek nebo přestěhoval se?

JB: no v třiapadesátým roce sem se oženil,

LG: mhm

JB: a z manželkou sme bydleli s rodičama společně, prtže sme měli
velký byt tři a půl pokojové, teď v něm bydlí dcera starší v tom
bytě, takže sme chodívali dost často do kina,

LG: jo?

JB: tak jak říkám, no, manželka přišla z práce a řikám ty Jiřko,
hrají tady v Lípě ((Lípa)) jo takové a takové film, no a tak sme
šli,

LG: a...teď nevim co, jo během toho protektorátu když, než ste odjel
na to Slovensko, em to už sem se vlastně ptala jestli ste
navštěvoval víc nebo míň to kino, to bylo jak ste chodil na tu
měšťanku.

JB: no tak to sme chodili do kina, no.

PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující
inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla
do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna,
((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie,
Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film.

PD: a potom Bio Sibiř. no a potom sem jako do školy a potom začal, já
vím že sem do biásků chodil velmi často, poněvadž existovalo něco jako
soutěž. kdo pude nejvíc do biásků. a já sem měl malej kalendář, takovej
červenej, a tam sem si zaznamenal bio- biografy a filmy, a taky
kolegové někteří to měli, a kdo měl víc, ten to měl dobrý. a já sem
toho měl dycky nejvíc. ((smích))
PSz: takže to byla vaše soutěž jako kamarádů,
PD: [jo jo]
PSz: [né nějaká] jako reklamní akce.
PD: ne ne, to byla soutěž kamarádská, více méně, žádný ceny nebyly.
PSz: hm
PD: leda cena kdo unik rodině spíš, že jo.
PSz: hm
PD: no