Quote

PD: to pro, potom v Praze bylo velmi důležitý když člověk chodil s
dívkou do biásku aby ji taky koupil,
PSz: hm
PD: kafe nebo sodovku, eskimo brik ((Eskymo Brück)), potom pišudru,
vždycky.

ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až
v Praze.
PSk: hm
PD: na Akademickým Gymnaziu. to se potom celá situace mění, páč musí
člověk do Juliše ((Juliš)), nebo do určitých biografů nemůže s tou
dívkou, vona taky,

PSz: já bych se ještě vrátil k jedný věci o které ste mluvil, to je to
jídlo, jídlo a pití v kině. em vy ste říkal, že si vzpomínáte na
konkrétní výrobky, které ste si tam kupoval, konkrétní em
[(laskominky,)]
PD: [no to byla,] to bylo v to bylo v době už pražský.
PSz: to už bylo, jasně.
PD: to v Juliši ((Juliš)) vim, to bylo tenkrát snad nejelegantní to byl
nej- nejelegantnější biograf, když sem měl dívku a rande, a když sem ji
pozval tak ona chtěla do Juliše ((Juliš)), a tam biletérky prodávaly
eskimo brik, ((Eskimo brück))
PSz: hm
PD: takovou zmrzlinu.

PD: no jo to sem byl čas- to sem byl půl roku v lágru, tak filmy
nebyly. ale o protektorátních filmech, to sem chodil hodně do biásků,
nic jinýho nebylo celkem, takže, a hlavně byl českej film, takže sem to
sledoval dost podrobně, taky sem o tom napsal v tý knize.
PSz: hm
PD: a o Praze jako.
PSz: a vy, vy ste tehdy měl pocit že nemáte jiné kulturní vyžití, a
proto chodíte do kina? nebo...
PD: no ne, byla literatura a bylo divadlo, ale já sem tíhnul zase k
filmu.
PSz: ale divadla pak už nebyla v provozu že jo, později že jo, za
[první republiky.]
PD: [no jo, vod] prvního září štyrycet štyry nebyl. ale protektorát
trval vod devětatřicátého roku, že, takže toho bylo dost jako.
PSz: hm
PSk: a ten vlastně pocit té ideologičnosti to si sp- to si spojujete
tedy vlastně spíš s tou českou tvorbou pozdější,
PD: pozdější, [já]
PSk: [ale] do toho roku štyrycet osum už tehdy ste měl pocit nějakého
ovlivňování, ideologického působení, levicové tendence, nebo
prosovětské,
PD: no levicová tendence jako taková by mně nebyla vadila. stranická by
mně vadila.
PSk: hm
PD: pokud to bylo levičácké, takový všeobecný, tak s tím sme vyrostli
více méně, no, na to, ale em stranická disciplína ta se nám nehodila.
PSz: hm
PSk: vono vlastně už po tom roce čtyrycet pět existovala dohoda se
Sovětským svazem o nákupu filmu, takže tam byla velmi silná tendence
prosovětská,
PD: no jo no.
PSk: vedení filmu a (nevim) nakolik to bylo vlastně patrné na diváka,
to si myslím že asi [( )]
PD: [no divák] moc toho neviděl, páč tam nešel.
PSk: takže vy ste moc nechodil po...
PD: no já sem chodil když byl náhodou českej film, nebo, nebo
připustili eště americkej ňákej, nebo francouzskej, ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč.

PSz: a když ste přešel teda z Brna do Prahy, taky em uvědomoval ste si
ňáké rozdíly v době kdy ste ještě chodil teda do kina za té druhé
světové války? jestli em je něco jiného jít na václavák ((Václavské
náměstí)) do premiérového kina než jít do dopsu ((Dopz)) nebo [do
Kapitolu ((Kapitol))]
PD: [no jo no,] když sem se stěhoval do Prahy, tak sem dosáhl věku snad
sedumnáct osumnáct let,
PSz: hm
PD: předmaturitního, a tenkrát rande bylo velmi důležitý, to byl
rituál.
PSz: hm
PD: a dívky se nemohly brát do Bajkalu ((Bajkal)) v Dejvicích, to voni,
tím netrpěly, páč za tím byli taky rodiče kerý kontrolovali holku, a
holka řekla, brodvej ((Broadway)), Světozor, Koruna, sk- em Juliš,
Juliš číslo jedna. jinak by to nešlo, tak člověk tam seděl a platil. a
eště kafe o přestávce nebo sodovku.
PSz: čili celkově to bylo dražší, byla to spíš příležitost rande než s
kamarády? je to tak?
PD: no to bylo rande, to bylo rituál, <rituální rande.>
PSz: hm
PD: to je jiná kapitola, to by, to patří před, do kapitolu, jak se
randilo,
PSz: hm
PD: v Praze. v protektorátu to bylo ovšem.

PD: [no myslím] že to byla, že to bylo spíš politický, že člověk věděl
že německý filmy ( ) ne,
Psz: hm
PD: že UFA je politická, a že prostě ty filmy který se dostaly sem,
často byly velmi ideologický, jako ung ríbn ((neidentifikováno)) nebo
tak. to nebyly hraný filmy, ovšem, byly až do protektorátu taky německý
mus- musikály ((muzikály)). a em sem byl dost jako nepatriotický a sem
tam byl.
PSz: hm
PD: páč mně se líbila marika rek ((Marika Rökk)), když stepuje.
PSz: hm
PD: to méno elizabet paule ((neidentifikováno)) a taky chci vidět
mariku rek. ((Marika Rökk)) anebo hilšr ((Margot Hielscher)), nebo ta,
to byly džezový ((jazzový)) filmy. dost viditelný tenkrát, páč byly tak
rozdílný od, od ideologických filmů.
PSz: no to je, to je právě zajímavé co říkáte, protože tady ty hudební
německé filmy podle toho co em vyplývá ze statistik, tak patřily vůbec
k těm nejpopulárnějším třeba cvaj hercn in drajfírl takt, ((Zwei Herzen
im Dreiviertel-Takt – Dvě srdce ve tříčtvrtečním taktu)) nebo em dý
draj fon de [tanknštele] ((Die Drei von der Tankstelle – Tři mládenci
od benzinu))
PD: [tankštele,] ((Tankstelle)) ale ovšem to je starý, draj fon de
PSz: [to] už bylo starší, že, [takže vy mluvíte spíš]
PD: [to je prehitlerovský.]
PSz: vy mluvíte [spíš o ( )]
PD: [ale já už mluvím] o muzikálech který dělal gebls. ((Goebbels))
PSz: hm
PD: nebo kde on byl už ministrem,
PSz: hm
PD: a natáčelo se vesele s marikou rekovou ((Marika Rökk)) a s margot
hilšer ((Margot Hielscher)) a tak dále.
PSz: takže vy si pamatujete spíš ty pozdější muzikály [než ty]
PD: [no páč sem] byl starší jako. draj fon de tanknštele ((Drei von der
Tankstelle – Tři mládenci od benzinu)) sem viděl později jako
antikvární vzpomínku už.
PSz: hm
PSk: vzpomínáte si že by na ty muzikály em na ty filmy s marikou rek
((Marika Rökk)) chodily i děti? jestli bylo...
PD: ne, děti tam nebyly, ne
PSk: já sem totiž narazil na to, že ve vzpomínkách žáků škol, který,
kteří byli narození kolem roku třicet sedum třicet osum,
PD: no
PSk: tak oni uváděli že v roce čtyrycet sedum, jako jednu ze svých
oblíbených hvězd mariku rek. ((Marika Rökk))
PD: ((smích)) no jo, možný to je, možný to je, já sem tam seděl,
PSz: hm
PD: ale mně bylo, já byl starší.
PSz: a ty písničky který tam zněly ste si potom zpívali?
PD: (ne)
PSz: nebo em pamatovali [ste]
PD: [sme] pamatovali, pískali, ale nezpívali, sme (to tak) neznali.
PSz: hm
PD: natolik jako, ale ten tanec se nám líbil, balet se nám líbil, džez
((jazz)) se nám, ta otázka je taky otázka džezu ((jazz)). a taky hraje
do tý, do, do otázky sovětských muzikálů, páč právě ta veselá parta
((neidentifikováno)) em Cirkus málo, ale Volga - Volga tam je ještě
džez. ((jazz)) a to lidem imponovalo.
PSz: hm čili vy ste paradoxně tady ty už nacistické filmy vnímal jako
prostředek moderní em kterým k vám přicházela moderní hudba vlastně.
PD: no tak moderní ten džez ((jazz)) nebyl,
PSZ: no ( )
PD: ale džez, ((jazz)) to byl, em moderní to nebyl páč přece jenom v
Praze ste mohl slyšet moderní džez, ((jazz)) když ste věděl že kdo
hraje v kavárně Vltava nebo tak, tam ste slyšel moderní džez ((jazz)).
PSz: hm
PD: v Praze až do roku čtyrycet čtyry, to byl ráj džezu ((jazz)), ku
srovnání s jinými městy jako, možná Paříž, já sem v Paříži nebyl, ale
tam prý to taky fungovalo.

LT: [to se] dá taky těžko říct, no byla to zábava ee chodili sme
s dětima, že (.) v sobotu obvykle s otcem (.) potom až sem byla
starší, že, až jako napřed byly do patnácti let nebo dokonce do
osumnácti zakázaný filmy, že, některý.

v tom vašem věku zhruba od desíti let ee od
toho roku teda devatenácet třicet šest, do konce války (.) jak často
ste chodila do kina tentokrát. jestli se to ňák [změnilo od toho
dětství?]

LT: [no tak pravidelně] v sobotu se chodilo do kina.

LČ: na- a byla to polední nebo večerní představení?

LT: no pokuď to bylo pro děti, že tak sem mohla chodit na odpolední,
no až potom už sem byla zaměstnaná, no tak už večer, že.

LČ: a takže poté, co ste nastoupila do zaměstnání (.) tak došlo
vlastně k změně toho počtu návštěv [kina?]

LT: [no tak] jistě podle toho, co jako (.) se naplánovalo
s kamarádama, že (.) potom s mládencama.

LČ: když už ste chodila do zaměstnání, tak ee která kina se ste
navštěvovala?

LT: no to už byly většinou ve městě.

LČ: takže byste si vzpomněla na ňáká konkrétní?

LT: skala ((Scala)) (...) myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa,
protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no

LČ: a (.) takže tedy došlo k změně v tom, že ste víc navštěvovala ta
kina v centru a ne ta [kde ste]

LT: [no ano]

LČ: kde ste bydlela vlastně (.) a měla ste některá některé oblíbené
kino? a co se vám na něm vlastně líbilo? proč proč pro vás bylo
zajímavé?

LT: to se dá těžko říct, to se vybíralo podle toho, jaký byl program

LČ: a z ee bylo naopak v Brně třeba kino, které ste ráda neměla?
nebo které, do kterého byste nikdy nešla (.) [třeba]?

LT: [no] já mám pocit, že to bylo v Černovicích (.) že tam ee prostě
to byly ee asi dvě ((pravděpodobně Edison a Slovan)), ale ee už vám
přesně neřeknu (.) jak se jmenovaly, tam chodila taková všelijaká
společnost (.) tam se jako ee (.) nešlo no (.) prostě.

LČ: protože ste ee jakoby ste věděla, že tam chodí tak- [že by se]

LT: [no ano]

LČ: vám tam nelíbilo proto (.) a ee chodila ste třeba do různých kin
podle toho, jestli ste šla třeba na představení sama nebo s rodiči
nebo se sourozenci nebo s přítelem, [jestli ste to]

LT: [já sem toho sama] moc nenachodila (.) a šli sme tam, kde se nám
líbil program (.) který film se nám líbil.

LČ: takže to nebylo rozdělené, že [byste]

LT: [ne]

LČ: třeba s kamarády a s přítelem byste chodila jinam třeba [(místo
toho)]

LT: [ne ne ne]

LČ: a jak ste se třeba obvykle v kině chovali? měli ste ve zvyku
třeba (.) pít nebo něco jíst? bavili ste se během projekce?

LT: no tak bavit se nedalo, to by vás byl vždycky někdo hned jako
(.) ale no tak bonbon nějakej, ale takové jídlo, to sem já byla
vždycky proti tomu a doteď su.

LČ: a reagovali ste třeba sami nebo i jiní diváci hlasitě při
promítání nějak na ten film samotný? [že by]

LT: [no tak] já sem chodila do takové společnosti, kde se to jako
(.) takhle neprojevovalo

LČ: a vzpomněla byste si, jestli se jestli se ozýval třeba potlesk
(.) při po představení (.) nebo?

LT: no to ano

LČ: u některých konkrétních [filmů]?

LT: [u něk-] jo tak to vám neřeknu, ale skutečně u některých s tou
lídou bárovou ((Lída Baarová)) a takhle, tam se i ten potlesk někdy
ozýval.

LČ: a potkávala ste v kině třeba známé?

LT: no jistě.

LČ: a hovořili ste třeba (.) spolu v kině nebo cestou z kina?

LT: no o přestávce, to bývaly přestávky.

LČ: a co ste o těch přestávkách konkrétně dělali?

LT: no tak se šlo na limonádu, protože obvykle tam bylo bifé (..)
tak kafe se tehdy tak jako to se (.) to né, to nebylo, no ale
limonáda (.) a a když sme šli s nějakým přítelem, tak koukal koupit
nějaký bonbóny, že (.) takovou pozornost.

LČ: a e takže ste se ho- takže ste hovořili v tom foajé ((foyer)),
kde bylo to [občerstvení]

LT: [ano]

LČ: společný (.) a ee (.) třeba ste ee třeba ste se tam s- s- to při
těch rozhovorech ste se bavili třeba o konkrétním tom filmu, nebo to
to byly rozhovory spíš obecnějšího (typu).

LT: spíš obecný

LČ: (..) potom bych se zeptala na to, jak ste vybírala konkrétní
filmy, na které ste (ste šli) do kina (.) jak ste si vybírala na co
půjdete?

LT: no tak především to byly limonády.

LČ: co to znamená?

LT: no takový ty zamilovaný.

LČ: takže ee bylo pro vás důležitější tedy jaký film se hraje než
to, do jakého kina (.) půjdete?

LT: no ano to určitě (.) ( ) a potom se chodilo na dobrodružný
filmy.

LČ: a kde ste se vlastně dozvídala o filmech ee které hrají? a čím
ste se řídila?

LT: no to bylo na každým kině vyvěšený.

LČ: takže na vývěskách u kina?

LT: ano.

LČ: a jiné vlastně zdroje informací, třeba plakáty nebo (.) [nějaké
časopisy]

LT: [no byly taky] plakáty, no a vzájemně sme si řekli, kde co je.

LČ: a třeba časopisy, noviny to ste to ste ne...

LT: (to tehdy tam ani myslím) nebylo, to nevím (.) no časopisy jo,
to byly zas, to odebírala maminka (..) takový ty různý časopisy pro
ženy, otec noviny,

LČ: ale tam ste vlastně program teda nehledala?

LT: to vám neřeknu, to už si nevzpomínám.

LČ: takže spíš z těch vývěsek (.) [(by to bylo?)]

LT: [áno]

LČ: a ee bylo pro vás při výběru filmu důležité, kdo ve filmu hrál?

LT: no bylo.

LČ: takže ste měla nějaké oblíbené herce, [na které]

LT: [no jistě]

LČ: ste přímo chodila, že byste?

LT: všechny ty milovníky a milovnice, to vite že sme to sme chodili
především na to. lída bárová ((Lída Baarová)), Zita Kabátová (.)
Korbelář ((Otomar Korbelář))

LČ: a byly to hl- ee hlavně čeští herci nebo i [zahraniční]

LT: [hlavně čeští]

LČ: a ee na které filmy s těmi ee s těmi herci nebo herečkami byste
si třeba vzpomněla? [jestli to]

LT: [( )] už moc ne (.) já teda to teď nesnáším ty ty pro
pamětníky, teď už se mně to nelíbí a teď se na to nedívám, tak tím
pádem mně to teda vypadlo z hlavy.

LČ: takže ani nějaký, který by se vám nejvíce líbil, byste si...

LT: no třeba byl Lízin let do nebe, to si vzpomínám, že sme jako
holky do toho byly úplně vedle (.) co já vím který ještě.

LČ: a čím vás ty herečky nebo herci jakoby zaujali?

LT: tak jednak zpívali, že a (.) jednak ten děj (.) a odpovídalo to
našemu věku, že.

LČ: a čím se třeba ta lída bárová ((Lída Baarová)) nebo ostatní
lišili od ostatních, proč vlastně to byli třeba [oni?]

LT: [protože] byli pěkný, pěkně oblečený ee měli vybraný chování
a... no prostě sme je obdivovali.

LČ: a chodili byste třeba, nebo chodila byste na ty jejich filmy
opakovaně, že byste šla víckrát?

LT: tehdy?

LČ: tehdy.

LT: tehdy ano.

LČ: a třeba i jak často nebo...

LT: třeba jednou, dvakrát. víckrát ne, to zas takovej milovník sem
nebyla.