Quote

JV: a takže bylo pro vás třeba takováto věc, že ste dostal ty brýle,
viděl ste to em plasticky, bylo to pro vás důležité? že to bylo
kritérium výběru toho filmu, že ste na [něj šel]

CN: [no asi už,] no to možná že sme na to šli víckrát, to je možný, to
je možný. ale em patrně to hrálo dohromady s řadou dalších em
vlastností takovýho filmu, ne určitě jako jediná teda kvalita, jo, to
hrálo to tam svou roli, ale řekl bych takovou přiměřenou, ne teda
hlavní,

JV: hm

CN: že jo, to nebylo první co, co zajímalo v tom uvažování vo takovým
filmu.

JV: hm dobře. em šel ste na nějaký film vícekrát? vy ste říkal, že asi
ano,

CN: já myslím že jo.

JV: hm a

CN: ale nevím na kterej, a kolikrát to bylo, no tak asi nejvýš dvakrát,
já myslím že třikrát asi ne.

JV: a ještě bych se zeptala, jestli si vzpomínáte na své první návštěvy
kina po osvobození.

CN: ano, tak co si z toho vzpomínám, to byl právě ten, ten film em ta
em zamilovaná romance ((Zasněžená romance)) se to menovalo, teďka si
to, Zasněžená romance, jo.

JV: hm

CN: jo, ano, tak to jestli to byl ovšem úplně první film po osvobození,
to asi ne. asi ne, já myslím, že to dorazilo sem někdy až tak ňák ke
konci pětaštyrycátýho roku, možná v šestačtyřicátým. ale em jaksi ta
úžasně svobodná atmosféra toho džezovýho ((jazz)) prostředí, to bylo
něco zcela epochálního teda to sme, to nám otevřelo teda úplně jiný
rozměry, toho prožitku. a na to se dalo jít mnohokrát teda.

JV: hm takže to bylo myslíte kvůli té hudbě? nebo...

CN: právě kvůli tomu, že to byla hudba džezová ((jazz)), kde teda
nebyla ta ta úžasná spoutanost do toho řádu, a formy, ale kde to teda
naznačovalo, že to je úžasná improvizace a taková spontaneita,

JV: hm

CN: a zároveň taky nesentimentální taková radostnost i těch vztahů
lásky, a kolektivu, a tak, takže přineslo to něco teda z takovýho
ducha, toho nejlepšího, co sme v Americe teda mohli nalézt pro sebe.

JV: hm

CN: otevření velice svěžího vzduchu, okny proudícího najednou,

JV: hm

CN: do této ustrnulé země. ale tak to nevím přesně, to možná opravdu
bylo až v roce čtyrycet pět, čtyrycet šest.

RM: [tak] to šlo jak lavina (.) k e (.) to je ohromnej film na to se
běž podívat (.) na to (.) na to pudem jo (.) chodilo se aj dvakrát
do kina (.) na stejnej film kterej se líbil

LG: (..) a chodila ste třeba na ty filmy, kde byl váš oblíbený herec
opakovaně?

RM: ano ano ano (.) sem šla aspoň pod- třeba podruhý na to

LG: mhm

RM: aby to člověk pořádně jako... protože vám ledasco unikne aji,
že? (.) a tak aby se to člověk (.) prožil tady ten film (..) no

LG: (..) a vy ste teda říkala, že ste chodila (.) třeba když tam byl
v tom filmu nějaký váš oblíbený herec víckrát (.) chodila ste třeba
i na ňáké jiné filmy víckrát?

RM: ne ne ne když se mi ten film nelíbil, tak ne