Quote

a to
zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě
koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda
nejlacinější, no ale s kvalitními filmy.

LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté
ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady
ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře
udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to
kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké
to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a
takhle, no tak.

LM: vzpomínám a vzpomínám si eště dobře třeba v tom v tom Královým
Poli ((pravděpodobně kino Adria)), kdy se hrávalo na klavír k tomu
filmu. tam byl člověk, který prostě e hrál na klavír, teďka byla
přestávka, protože ten ten buben jak došel, že ee dneska em máte
film v jednom kuse, ale dřív se to skládalo zpravidla ze dvou kusů,
ze dvou těch bubnů, takže byla přestávka jak došel jeden, tak bylo
pět minut přestávka a začalo pokračování, no. pak byla velká
vymoženost, když se začaly em nosit em eskyma. to byly takové takové
pěkné ty tyčinky ne, tak to bylo takové jako em zvláštní. a tak
jináč.

MB: mhm mhm. a ňáká živá do- vystoupení doprovázela ty filmy, spíš
ty němé, ta hudba nebo [to byla reprodukovaná hudba]

LM: [to jenom ano ano to byl byl to byla] ee to byla, ne na klavír
hrála

MB: na klavír

LM: zpravidla zpravidla tam byl člověk, který skutečně tam hrál na
klavír. no tak em to je a co hrál to to člověk nevnímal, že, to bylo
takové jako e podmalování, ale em my byli soustředěni spíš na to, co
co vidíme.

sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino,
pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino,
možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala
((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun.

vešlo se tam hodně lidí a pak pak jak sem chodil do Sokola, tak já
sem měl kino za korunu nebo za padesát halířů, čoveče.

JN: do toho centrálu ((Central)).

LS: a ještě nějaké další to bylo?

JN: ne, já si nepamatuju.

LS: ne.

JN: že bych měl em jo, že bych měl, poněvač ( ) vyloženě německý
kino, tak tam ze zásady voni tam měli plagáty dycky ale ale na
někerý směli jenom Němci, jo, to třeba na někerý představení, ale
tam tam bych bejval nikdy nešel, jo.

LS: a jak to na vás působilo, dyš ste viděl svůj první barevný film,
předtím vlastně všechno černobíle.

JN: no, já, to se mi líbilo samozřejmě, to jako, jak to působilo em
bylo tam vyšší vstupný teda určitě.

LS: jo?

JN: jo, to voni si přida- přidali třeba dvě koruny, že, místo těch
třech to stálo pět, tak sme se podrbali za uchem.