Quote

LG: no úplně když ste začala chodit poprví do kina dvanáct třináct
roků nebo kolik vám bylo

MK: no to to si teď tak moc do toho kina nechodila

LG: mhm

MK: do kina do kina se chodilo potom já ponejvíc sem začla chodit do
kina jak jak byl Hitler tady

LG: jo ee podle čeho ste si vybírala ten konkrétní film, na který
ste šla?

MK: já vám povídám tolik tolik sem do toho kina nechodilo

LG: mhm a potom e jakoby když ste říkala, že když tu byl potom
Hitler a že ste začala chodit do toho kina víc

MK: e no jo no poslóchéte, to zase sem měla dobrá poprvní sem byla
starší už

LG: mhm

MK: jo a potom sem měla úplně jinačí okolí kolem vás

MK: český filmy se hrály taky, ale ale to poslóchéte, potom sem měla
ty děti, tak sem taky neměla čas

LG: jo mhm

MK: chodit tolik do kina

LS: dobře, to uplně stačí, teď bych se vás zeptal, kdy pro vás
skončilo pravidelné navštěvování kina.

JN: kdy skončilo? (..) no to sem...

LS: zkuste tak přibližně tipnout rok.

JN: no to, to bylo snad v pětaštyrycátým roce.

LS: v pětaštyrycátým rocem, potom už jste...

JN: pak už sem neměl žádný zájem ani čas, jo.

LS: hm, hm.

JN: chodil sem do kina, já jenom čím dál to bylo míň, jo,

JN: jo, a no a dyš tady v Brně, to sem chodil dost často do kina,

a vod tý doby už
potom chodily jenom naše a naše chodil- bylo dost těch filmů, tak to
sme nevynechali ani jeden z těch...

LS: jo?

JN: no. moc sme taky chodit nemohli, tak se chodívalo tak jednou
dvakrát týdně, ale jednou si pamatuju, že nějak vokolo Vánoc sem šel
a a š- celej týden sem vim, že sem šel...

LS: [no] a jak často ste chodil do toho kina v té Telči, dyš ste tam
byl?

JN: no jak to bylo možný, to prostě, prakticky na každý kino ale em
dyš sme em dyš sme věděli někde předem, že je to blbý, no tak se tam
nešlo,

LS: dobře, dyš teda se přesuneme, dyš ste byl v tom Brně, tak jak
často ste tady chodil do toho kina, týdně zhruba tak, když byste
měl.

JN: já já bych řek tak jedou až dvakrát týdně.

LS: mhm, jednou až dvakrát týdně.

JN: jednou až dvakrát týdně, někdy sem to tak vynechal, někdy zase a
em em chodili sme jak sme jak jesi to za to vůbec stojí,