Quote
1.352 561:577za první republiky jak sem vám řikal,
LG: jo mhm
JU: s tím dědečkem do teho kina ekcelsior ((Excelsior)) do toho kina
Central na náměstí Svobody to tam dědeček rád chodil do tech kin tak
von tam jel elektrikó z Vídeňky ((Vídeňské ulice))
LG: jo jo
JU: my sme bydleli no to vy nevíte kde je na Vídeňce ((Vídeňské
ulice)) gymnázium
LG: hm hm
JU: to vám nic neříká, no tak to nevadí, no a tak dědeček chodil rád
do kina no a mě dycky bra- brával sebou před válkó tedy páč dědeček
za války zemřel.
1.352 325:378JU: Grand do blechárny do kina
LG: mhm
JU: a druhý kino bylo když v Brně byla světová výstava k dvacátýmu
osmýmu roku tak se postavilo divadlo kde vystupoval Werich s eee s s
Voskovcem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) a kde hráli kde moja
maminka byla tam mi t- to vyprávěla no pak pak pak pak z toho bylo
kino, tak tam sme to se menovalo Elite ty bylo kino Elite no,
LG: mhm
JU: no a je to my sme tam my sme tam já nevím co z toho sálu tam
dneska bude bude tam burza nějaká plodinová nebo co tam dneska je
nevim ani, no tak tam sme chodilo buďto za kačku do Grandecu
((Grand)) anebo za kačku dvacet do Elite no, ale nejradši sme měli
Tom Mix krále západu ((Tom Mix král západu)).
LG: a ti e kamarádi byli em čeští nebo němečtí
JU: obojí
LG: obojí a ehm kdyby ste teda měl říct jaký byl rozdíl mezi těmi
kiny nebo proč ste měl radši tamto než to druhé
JU: půl rodiny bylo české a půl rodiny bylo německé to tak na Starým
Brně bylo
LG: jo jasně já se a já myslím ale spíš jako kdybyste mohl říct e
které k- které kino ste měl nejradši a proč jako v té době
JU: no t- t- toto zaleží na tom co tam hráli
LG: na tom co tam hráli
JU: tak to sme tam u toho u toho sme chodili do Grandecu ((Grand))
za kačku nebo z- za korunu dvacet do kina Elite na Výstavište.
LG: mhm a ehm jaký byl názor rodičů teda na film?
JU: maminka podívejte se to byla válka začla já ještě pamatuju před
válkou to ještě ee ještě ještě nebylo za války byl zákaz tancovat
nemohli nemohli mladí lidi nikdy to jediná zábava kerá byla bylo
kino
LG: mhm
JU: no nic nikdy nic žádná jinej jiná možnost nebyla.
LG: a ještě před tou před tou válkou jako..
JU: no to bylo no no no před válkou to se maminka ještě s tatínkem
než zemřel e chodili na ples tak my vždycky sme byli rádi když nám
donesli ty čapky
1.352 1038:1106JU: no měli sme rádi když byl před týdeníkem byla vždycky dycky
takovej ten jak bych to řekl, to víte týdeník tak taková nějaká
(ototo) jako pro děti jako dycky miky mauz ((Mickey Mouse))
LG: [jak je ten krátký film jako pro děcka jo]
JU: [no byl no byl] nebo nebo před tím filmem byly
LG: před filmem
JU: takové krátká vložka toho filmu toho miky mauza ((Mickey Mouse))
LG: jo jako
JU: miky mauz ((Mickey Mouse)) a Donald kačer Kačer Donald že a koho
sme milovali námořník Pepek ((Pepek námořník))
LG: ((smích))
JU: no
LG: a to sem se vás chtěla zeptat taky z čeho se skládal ten program
projekce tak vy ste teda už zmínil ten týdeník že býval ten býval
během války
JU: no týdeník býval už za první republiky
LG: [už za první republiky žurnál]
JU: [no to se mu říkalo žurnál]
LG: žurnál mhm
JU: no to byl no
LG: pak ste zmínil ten krátký film pro děcka a měl třeba ten hlavní
film míval přestávku nebo...
JU: nevim vidite to si nepamatuju
LG: mhm
JU: to si nepamatuju
LG: á jak třeba probíhala ta projekce těch němých filmů z čeho to
bylo všechno složené ten program?
JU: no to normální děj se odehrával že
LG: mhm, já myslim třeba ještě před tím než začalo to samotné
probíhání e promítání filmu
JU: tak voni začli hrát
LG: mhm
JU: tam začli střílet že a to to byli ti herci ty ména tech herců t-
to se objevilo že
LG: mhm
JU: jenomže jenže voni nemluvili ((napodobuje němý film)) tak se nám
zdálo že mleli tó pusó ale nemluvili že
LG: [vy jak...]
JU: [(to tak ne)] eee koncem tedy té první republiky á nástupem těch
Němců tady se to jako změnilo ten ten ten ty filmy že že naráz se
objevil ten film zvukové,
1.352 1165:1167JU: tó podívejte se to byla t- to byla taková mezilidová reklama
vždycky někdo na na tym už byl a řekl to je to to tam hraje to to to
tam hrál ten a ten to je dobrý mhm
1.352 196:357LČ: a tak kam ste chodila do jakého kina úplně [(jakoby)]
JH: [do Jasu ((Jas))] a do Sibiře ((Sibiř)) v Husovicích (.) tam byl
Jas a Sibiř a říkám vám, v neděli za korunu, jo, vykládala sem to
onehdy mé dceři, tam bylo předsálí takový než začlo, než nás
pustili, jedno děcko vedle druhýho že by nepropadlo jabko, tam ti
první udělali vlny a už sme se všichni kývali, jo? až teprve
votevřeli, tak hurá na ty sedadla (pak) si každej mohl sednout kam
chtěl.
LČ: a to bylo v obou těch kinech takhle ste se chovali [jak v Jasu
((Jas)) tak v té Sibiři ((Sibiř))]?
JH: [jo jo tak ano ano], tak to bylo to bylo do té ee než přišel
teda Hitler, jo, ne- v té první republice, jo, to dětství no
dětství, dětství je tak deset, no potom už zase už sou slečny v těch
patnácti šestnácti, že, to už sme chodily zase na jiný kina, už na
ty ee pro dospělý skoro, že.
LČ: tak to k tomu taky přijdeme určitě ee a jak často teda chodila
ste jenom v tu neděli nebo i ee častěji?
JH: jenom v neděli, protože ee tenkrát nebylo peněz, jo.
LČ: mhm
JH: u těch lidí nebylo peněz a taky ee zase ti co peníze měli, tak
zase dbali na vychování těch svých dětí a nepouštěli je na všechno.
LČ: a to znamená, že vaše rodiče ee to brali jako ee špatně, že
chodíte do kina nebo?
JH: ne nebrali, nebrali, nebylo peněz.
LČ: [mhm]
JH: [my] sme byli rádi, že nám dali korunu a abysme mohli jít na do
dětský na toho lauera hardyho ((Laurel a Hardy)) [no]
LČ: [a] chodila ste e s- teda se sestrou když [říká- že]
JH: [ne], sestra ne, to je o pět roků je mladší to...
LČ: ajo vlastně.
JH: to kdepak, to ne.
LČ: [takže s kým ste tam chodila]?
JH: [té bylo pět a mně bylo deset], no prosím?
LČ: a s kým ste chodila teda?
JH: třeba sama (.) klidně, já si nepamatuju, že bych musela jako s
někým chodit.
LČ: ale potkávala ste se tam [třeba s kamarády ( )]
JH: [no jistě], dětí bylo tam kolem dokola plno dětí, že, a já vám
říkám, nebyly peníze, tenkrát se za korunu koupily štyři pět rohlíků
(..) takže když vám maminka dala na na kino, tak počítala.
LČ: a kt- chodi- chodila ste teda do toho Jasu ((Jas)) a do té
Sibiře ((Sibiř)), [(ste říkala)].
JH: [do toho Sibiře]. jinak né do města, to to bylo daleko prosím
vás, myslíte, že by nám dali na tramvaj? tramvaj stála (ale) korunu
padesát do města a to né, se chodilo pěšky hodně [do města].
LČ: [a to ste měla] nejbližší tyhlencty dvě?
JH: ty dvě, ty byly v Husovicích.
LČ: a jaká mezi jaký mezi nima byl třeba rozdíl?
JH: no Jas, ten byl u Sokola, jestli ho pořídili sokoli, to já
nevím, prostě ten byl vedle Sokola husovickýho a Sibiř, to byl novej
nový kino postavený.
LČ: a měla ste jedno z nich třeba raději nebo jak jak ste to vnímala
[( )]?
JH: [no] radši sem chodila do Jasu ((Jas)), nevím, mně to bylo blíž
<totiž>
LČ: bylo to blíž a vypadalo to tam třeba i jinak nebo?
JH: ne, stejně, stejně, to byla ee řada dřevěných ee sedadel, co se
sklápí, jo, a v prostředku byla ulička, no a bylo to dost velký teda
(.) bylo to dost velký, no tak v tom předsálí takovým jak vám říkám,
že sme tam čekávali <až nás pustí>, tak tam byly pokladny, že, to
bylo stejný jak tam tak tam.
LČ: a vzpomínáte si třeba na to na zaměstnance v těch kinech, jak se
k vám chovali třeba co tam všechno bylo za [za lidi]?
JH: [ale jó], pěkně se chovali, no k děckám ee to vite ee nesmělo se
lumpačit jak dneska <he kdepak> (.) tenkrát byly slušnější děti než
dneska.
LČ: a prodávaly se tam třeba nějaké občerstvení nebo?
JH: hm [ne myslím že ani ne.]
LČ: [nebo nevíte ( )]
JH: ne nevím, to si nepamatuju anebo trochu já nevím.
LČ: a ee vzpomněla byste si jaký teda byl obecně názor vašich rodičů
na film a na kina?
JH: á tatínek chodil rád do hospody <než do kina, to já vám to
řeknu.> jo a maminka, ta šla málokdy do kina a když šla, tak šla
jednou na buriána ((Vlasta Burian)) do toho Sibiře ((Sibiř)) na
Dvanáct křesel, <to si pamatuju jako dneska> a to mně bylo myslím
dvanáct roků a a přišla a povidá, to byla blbina <mně říká, já sem
toho Buriana ((Vlasta Burian)) měla ráda> jako celkem, jo, i když
pozděj teda. a ona řekne, to byla blbina, no.
LČ: takže je to zas tak nezajímalo [ale ( )]
JH: [ne], maminka odebírala časopis Hvězdu
LČ: mhm
JH: tenkrát vycházela Hvězda (místo) dneska je Vlasta, ale tenkrát
(ale) bylo to zajímavý a tam sem si vystřihovala jako děcko plno
herců krásnejch, jo, protože mě to zajímalo, lepila sem si to,
(podívejte), teď su stará (a) <lepím to taky> a nevím proč, pak to
chytnu a hodím to do kontejneru.
LČ: takže ste si vystřihovala svoje oblíbené [herce]?
JH: [ano] ano ano a co teda za mýho dětství hrozně byla oblíbená
šerlej templenová ((Shirley Temple)), [jo],
LČ: [mhm]
JH: to vám něco říká?
LČ: [ano]
LG: [mhm]
JH: byla tady velvyslankyní, že, a ona byla tak krásná, ona měla
tady někde ee v těch mám její podobiznu, jo a ona měla krásný takový
vlásky, že? z- znáte to
LG: mhm
JH: no a taková živá no a tak to byla naše ee to byl náš miláček
šelrej templeno- ee templejová ((Shirley Temple)), no
LČ: a vy ste třeba měla tendenci se nějak podobně jako ona chovat
nebo zdobit nebo?
JH: ne ne ne ne ne ne ne [(to nepři-)]
LČ: [jenom] ste si ji ráda [vystřihovala].
JH: [ne ne ne] ne vona byla taková ee hrozně na tom plátně teda ee v
tom filmu poutala hrozně (.) poutala pozornost.
1.352 762:804LČ: a jak ee vlastně ste třeba vnímala ee nást- nastoupení zvuku, že
filmy byly zvukové ee vy ste zažila nějaké projekce, které by byly
eště [(v němém filmu)]?
JH: [nó jo, to byly] s tým šaplinem ((Charlie Chaplin)) a to sme
byly eště děcka úplně malý a začal ten začal brzo zvuk.
LČ: mhm
JH: ten potom začal myslim (v) takovým, (já nevím), osmadvacátým (.)
roce?
LČ: takže zažila ste ale nějaké ještě němé [(projekce)]?
JH: [ale] dyť v osmadvaceti mně bylo prosim vás tři roky.
LČ: (tři roky)
JH: ježišmarja, sem nemohla [chodit do kina].
LČ: [ale tak některá kina] třeba ještě nebyla.
JH: ne ne ne.
LČ: takže ste nezažila
JH: ne, to záleží t- jaký film koupili jaký kou- jaký voni půjčili
film to kino (.) v osumadvacátým roce, no, tak v třicátým taky mohli
vypučit němé, já nevím (.) hm
LČ: [a]
JH: [ja] si pamatuju, že nevim jestli byl němej film ten Kid s tím
šaplinem ((Charlie Chaplin))
LG: mhm
JH: znáte to ten Kid? a ee Světla [velkoměsta] ((Světla velkoměsta))
LČ: [velkoměsta]
JH: nebo jako jo no (..) (no) všechno to mám vyčtený tady z těch
časopisů taky.
1.352 1108:1123LG: a potom teda když už to bylo bez té kapely jak jak probíhala ta
projekce třeba ještě před tím hlavním filmem co tam všechno bylo?
JU: no tak dycky začala muzika reklamy
LG: reklamy
JU: reklamy dycky byly reklamy že á á po tech reklamech přišel ten
žurnál neboli týdeník vochnšau ((Wochenschau)) se tomu říkalo že, no
a někdy tam se tam vložili ten takovej ten ten krátké film ten ten
jak se tomu říká do prkvančic teď si nevzpomenu, no pro děti
LG: mhm
JU: tak to byl ten námořník Pepek ((Pepek námořník)) ta Pepina ten
obr že to ste neviděla nikdy [s námořníkem Pepkem]?
1.352 659:686LG: dělali ste teda moc velký hluk během toho přestavení?
JU: no tak někdy dělali kluci tam povykovali že nebo...
LG: a bylo běžné a diváci nějak reagovali na ten promítaný film?
JU: vy myslíte jako že by ho chválili nebo něco tak jako
LG: nebo já já nevim když když se tam třeba něco na plátně objevilo
jestli na to někdo nějak hlas- hlasitěji reagoval nebo tak
JU: néé c- celkem zas tak nějak neslušně aby byl vyloženě to sem
tedy
LG: mhm
JU: jako nezažil že by tam někteří ty grázli jak sme říkali že tady
na Starým Brně tady byl ten grázl ten zbojník z jižní Moravy z
Moravy ten grázl no menoval se johan ignác grázl ((Johann Georg
Grasel)) no tak ten.
LG: a třeba když skončil ten film tleskali diváci?
JU: néé to nebylo to nebylo víte to nebylo jako běžný
LG: jo jasně
JU: zavedeny
1.352 506:510LG: ehm napodobovali ste třeba nějaké herce neb- nebo nějaké ty
postavy z těch filmů?
JU: tak to my jako kluci sme si hráli ten hrál toho ten hrál to to
to bylo něco takovýho taky taky takový hlouposti no.
1.352 1169:1179LG: mhm [takže tohle byl nejčastější způsob jak ste se o tom]
JU: [no no no] byl ten film už ani nevim jak se to menovalo s tó
ritó hajvortovó ((Rita Hayworthovou)) to byla krasavica to byla
krasavica jéj to byla krasavica
LG: tak jo
JU: ona gilda
LG: gilda jo