Quote

MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě,
sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny
((Lucerna)).

MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),

LS: hm

MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.

LS: tak, teď se obrátíme em v tom třetím okruhu k filmům a jejich
výběru, a zeptal bych se vás, jak ste si vybírala konkrétní film, na
který ste šla do kina, mluvíme o tom období před rokem štyrycet pět.

MH: já podle herců.

LS: hm

MH: podle herců.

LS: a ještě bych se zeptal, em potom už začaly být i barevné filmy,

MH: no, tak to byla událost. to byla událost.

LS: vzpomínáte si na ňáký konkrétní třeba?

MH: které byly první, to vám nepovím.

LS: a zase když teda mluvíme zase jenom o tom období před rokem
čtyřicet pět, tak em které filmy ste měla ráda a které ne. co dělalo
ten film dobrým filmem. podle vás.

MH: eem výkon těch herců, protože ten námět byl teda někdy ubohej.

LS: hm.

MH: ten, to námět, to je em to moc pestré nebylo, ale em ty výkony
byly opravdu dobré.

LS: a vzpomenete si na ňáké konkrétní příklady?

MH: no tak třeba Pudr a benzin, že, nebo, no prostě Werichovy ((Jan
Werich)) filmy všecky.

LS: hm

MH: jo? všecky. tam tam se člověk nespletl.

LG: a e během teda těch školních let byl pro vás ten film důležitý
(.) navštěvování toho kina?

RM: no ano, byla to taková pěkná zábava že pro děcka, že (.)

filmy legrační a takový, jo (.) takže (.) já vím
ešče tam byl ten (.) film tam hrál myslím Plachta ((Jindřich
Plachta)) (.) o tom e (.) co měl toho koně (.) ježiš můj přítel (.)
jak se ten film jenom menoval? e (..) Karel a já (.) Karel a já
Karel byl ten kůň <a (.) on hrál toho> majitele tak to vim (.) že
sem viděla taky a (.) hrozně se nám to líbilo <teda, že>

LG: a jaký ste měla potom pocit, když ste se když se vám to jako
podařilo dostat se na ten nepřístupný film?

RM: <no ohromnej (.) ohromnej, my sme se cítily jako dospělý> a už
sme se těšily až bude něco zase (.) takovýho

LG: mhm

RM: (protože) to bylo... některý filmy byly od osmnácti nepřístupný
(.) některý vod šestnácti (.) podle toho jak to byl... <ale tam
nebylo nic (.) proti dnešním filmům> (.) že by tam (.) děcka nemohly
jít (.) jedině (.) třeba strašidelný nebo tak nějak ale (...) to vím
že na tom Fantómu opery ((Fantom opery)) (.) sem seděla a už sem
chtěla křičet (.) nechoď tam ((předvádí)) <chtěla sem napovídat tomu
filmu aj, jo?> ((smích))

LG: ((smích))

RM: tak sme se do toho tak vžívali

LG: (..) a em podle čeho ste si vybírala (.) teda ten film na který
ste šla do kina?

RM: (..) taky že se slyšelo (.) pozdějš teda už jo

LG: mhm

RM: že to je ohromnej film, že to je dobrý tak na to se šlo

LG: a když ste byla dítě?

RM: to nevím (...) když to byla pohádka, tak to muselo být dobrý

LG: mhm

RM: že (.) a když to byla nějaká veselohra (.) to se zase vědělo (.)
že to je bezvadný a tak se na to šlo

(.) já si vzpomínám, že sem viděla
těch pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.) ešče (.) dokud ešče běžely
ty filmy e (..) po té válce

LG: mhm

RM: a potom sem ho viděla znovu v tom Ponrepu ((Ponrepo)) (.) a
pamatovala sem si ho že viděla sem to (.) a stejně sem plakala <na
tom filmu> po několika letech (.)