Quote

LH: to je odhad. a nevim že bych na to přísahala, ale asi tak sem byla malá, protože maminka říkala, nemám dost peněz, aby všichni tři sme tam šli. tak sestřenka a bratránek, ty byli starší, tak oni mě vzali sebou. tak si myslím že ještě sem do školy nechodila, tak z toho to tak vidím.

JV: em takže vlastně do těch svých deseti let věku ste chodila nejčastěji, tak ňák obecně když to vezmeme, nejčastěji ste chodila s kým do kina?

LH: no s potom už s manželem.

JV: ale já [myslím jako dítě.]

LH: [my sme neměli děti,] že

JV: ale jako dítě když ste byla ještě malá, když vy ste byla dítě.

LH: no právě s tím Pepíčkem.

JV: jo, dobře. takže s váma žádný dospělý nechodil?

LH: ne.

JV: ne.

LH: voni ti, co měli toho Pepíčka, voni na to neměli čas, a ani je to moc nezajímalo. a já sem zas byla hrozné divadelník, a ráda do kina.

JV: a v kterých letech ste chodila na ty starší filmy? tak asi kdy to tak mohlo být?

LH: mně roků?

JV: no

LH: no, to už sem, to už sem byla myslím tak, myslím tak dvacet, ale na sto procent to,

JV: takže [v tom kině]

LH: [to už sme,] to už sme chodili s manželem. a byl to nádhernej film, zpěvačka, a potom on se ji ujal aby byla zpěvačka, ale ona milovala jiného, a on potom em si ju chtěl vzít, a ona nechtěla, a ten zpěvák em chtěl už že si to nějak to udělaj, že utečou nebo nějak, teď to přesně nevim, a on ho ten co si, ten starší, co z ní vlastně udělal hvězdu, tak on ho zastřelil. a to všecko plakalo. mladí staří <to by vám řekl> manžel že to všecko, všecko plakalo. a tam byl, byly různý. em takový filmy, třeba takový by se řeklo, takový až moc sla- sladký bych řekla. ale to bylo vždycky, takový em lákavý, lákavý, a mělo to svůj cit. víte, a toto, to Byl lásky čas, to byl takové opravdové, citové, citové, citové. opravdu by se vám taky líbil. myslím že byste taky plakala. věříte?

JV: možná. dobře, takže em eště bych se zeptala em na názor vašich rodičů na filmy a na kina. takže vaše maminka teda do kina chodila, to ste [říkala]

LH: [chodila,] s manželem.

JV: a říkala vám třeba abyste chodila taky doporučovala [vám třeba]

LH: [no jo] ona říkala jé, tam hrají to a to, tak se běžte, tam na to se běžte podívat. a to my už sme byli odstěhovaný, že.

JV: a takže ona chodila se svým manželem,

LH: se svým manželem.

JV: takže s vaším otcem. takže oni chodili spolu a vy ste chodila taky

LH: ano ano.

JV: vy ste nechodili dohromady.

LH: ne. no, to byla jenom opravdu výjimka.

JV: hm, to je hezký. a em tak teda, a váš otec teda taky měl rád ty filmy a chodil na ně.

LH: chodil.

JV: [a teď]

LH: [rád.] hlavně na ty co měly ty svázaný ty, to byli, přepadli ty lodě, a teď tam byla ta bitka, to náš děda ten by býval vlezl v tom filmu <za tema těma> buďto s těma a nebo to, a voni tam dycky ňákou zebrali a schovali si ju, a tak von dycky šeptal, šak voni ju vysvobodí a toto. von mi to vždycky napovidal,

JV: [a]

LH: [a já] sem proto s ním moc ne na- ráda chodila. von porád šeptal mamince dopředu, to je tak, to budeš vidět že to tak bude. <a maminka dycky> ale Fando, von se menoval František, tak jó, já už to vim. no budeš vidět, budeš vidět. on byl takové staré dobrák.

JV: dobře, a teďka bych se zeptala jestli ste chodila do různých kin podle toho jestli ste šla třeba s rodiči nebo s kamarády, nebo s přítelem. jestli ste šla do kina, do jinýho kina s rodiči než s kamarády. bylo to tak?

LH: no ne. maminka em maminka em kdyžtak řekla, podívej se tady se to, to moc hezký není, maminka si taky vybírala filmy.

JV: hm dobře. a teďka bych se zeptala jestli ste potkávala v kině nějaké své známé. že třeba byste tam šla, do kina, s tím že byste věděla že se tam setkáte s někým. sta- stávalo stávalo se to takle?

LH: no, ne, to ne. ale em zase sme, měl manžel měl tak trochu kamaráda, a von, poďte na na pivo, a poďte toto.

JV: a v tom kině ste se třeba setkávali? že byste tam šla s manželem a potkali ste tam ňáké své známe? že ste věděli že

LH: no kdyžtak sme se, z rodiny sme se tam potkávali, někdy, a děcka teda pak sme měli ještě jednu holku, a to je ta o- Ola, že, tak em takže tam sme se em a rádi sme se s ní tam potkávali,

LČ: a potkávala ste teda v kině své známé a mluvili ste spolu potom [o
tom o tom filmu?]

IK: [jo, no tak jistě,] no jistě, no tak to byla taková, em tím, že se
chodilo často do těch kin, tak tak lidi se poznávali, třeba se ani
ménem neznali, ale

LČ: [už se viděli.]

IK: [věděli, ti] chodí, že, nebo přijdou na to, to, no to se o tom
debatovalo, velice.

LČ: a debatovalo se v třeba v tom foajé ((foyer)), nebo pak až cestou,
nebo to bylo různě?

IK: no, většinou cestou, to nás rychle vypakovali z divadla, oni byly
vlastně dvě představení, vo šesti a vo osmi, že, no tak potřebovali
vyvětrat kino, že, tak to rychle ven, no a potom se třeba i šlo někam
posadit, a vykládalo se o tom, že

LČ: takže ste to spojovali potom i třeba s ňákou návštěvou...

IK: jo, pak sme si přečetli co o tom filmu říkali v kinoreví
((Kinorevue)) nebo v něčem že, takže se to srovnávalo, a...

LČ: a třeba s rodiči ste se pak i taky takle bavili nebo jenom s [těma]

IK: [jo, jo.]

LČ: a když ste teda pracovala v tom ateliéru, to už ste třeba chodila
do kina s někým jiným než předtím na gymnáziu? v těch letech...

IK: ano, to sme byly tam partyja děvčat, která šila,

LČ: hm

IK: všelijaký věci anebo malovala nebo tak, takže to sem chodila s
nima, tam se potom...

LČ: a chodily ste častějc nebo pořád tak jako stejná ta.

IK: tak asi, tak se to, ale já myslím, že stejně sme chodily do kina.

LČ: takže nevnímáte nějaký rozdíl, když ste chodila s těmi spolužačkami
a potom s těma kamarádkama, že byste...

IK: no tak jistě ta úroveň byla jinší, že, víc sme chodily možná na
český filmy

LČ: aha

IK: s těmi děvčaty, ta děvčata byla většinou z venkova,

LČ: hm

IK: co tam v tom tom ateliéru pracovala, takže em no tak možná že s
nimi sem chodila méně, protože oni dojížděly vlastně do toho ateliéru.

LČ: a sama byste teda nešla třeba do kina.

IK: jó, klidně.

LČ: jo, taky?

IK: klidně, no.

LČ: to vám nevadilo.

IK: ne. právě že bylo, bývalo zatemnění, ale že sme se vůbec nebáli, já
bych třeba teďka se bála jít v noci po městě sama. no tak jednak sem
stará, a tak dále, ale víte, tenkrát bývala, byl strážník, který měl
určitý obvod, a ten chodil, pořád, celou, čili já sem věděla, že když
vystoupím z elektriky, tak že ho na tom rohu potkám, a že dojdu klidně
domů. takže bylo tak bezpečněji, i když to bylo velice zlé, že jo.

LČ: a myslíte si, že když ste teda pracovala s těma dívkama z toho
venkova, že oni si teda vybíraly jiné filmy než [( )]

IK: [oni měly] radši ty české filmy,

LČ: hm

IK: že, s našima.