Quote

LG: a e kdy ste (tak) nějak pravidelně přestala chodit do kina?

RM: pravidelně? no tak (...) jak dlouho no (.) jak- e (.) jakmile
byla televize (.) tak e (.) to nepřerušilo teda <moje kino> (.) ale
už to nebylo tak (.) přece jenom sem tam se něco vidělo a byly e a
už sem byla vdaná, měla sem dítě, že, takže už nebyl ten čas
(takovej) ale (.) dokuď sem byla (.) no já si myslím, že aj eště za
vdana sme chodili hodně do kina (..) to mohlo být tak někdy (.)
určitě do toho (..) pětapadesátýho (.) do toho pětapadesátýho roku
možná i dýl (.) to sem ještě dost sme ještě do toho kina chodili,
ale už to bylo takový omezený (.) ale (.) e do kina potom (.)
normálně (.)

LG: (...) a e jak často ste teda (.) v (.) do těch deseti let (.) [
(tak) chodila do kina]?

RM: [no tak] (.) to nevím jak často jako do desíti let, no ale (.)
chodili sme do kina ale (.) protože to sem byla děcko (..) takže to
(.) vám neřeknu jak často (..) ale jak něco bylo tak sme tam šli no

byli sme takový kinaři, že sme šli třeba na štvrtou (.) a když to
bylo ve městě <hned sme navázali na šestou> anebo asi na osmou...
když se nám něco líbilo (.) chodili sme do kina pořád.

RM: a šli sme jenom (.) tam kam sme mohli (..) že do těch kin sem
chodila potom (.) víc po té válce (.) jako děcko málo, že

(.) nebylo to tak nějak strašně moc, že (.) sem tam (.)
(protože) ke konci války vůbec už sme nechodili (.) jak už začalo e
začaly být ty nálety nebo tak (.) tak to už sme vůbec nechodili do
kina (.) nikam (protože) to už bylo nebezpečný

RM: do kina myslím moc nechodilo (.) když končila válka

LG: a kdy s- s- se teda jakoby ke konci války přestalo (.) jako (.)
chodit do toho kina? vy ste říkala, že ste přestala chodit do školy

RM: no ano ano (.) jak už byly (.) ty nálety častější

LG: [mhm]

RM: [to bylo] ee začátkem pětaštyřicátýho roku a koncem
štyřiaštyřicátýho (.) to už byly nále- e to už byly poplachy (.) a
to už ee (.) se lidi e báli chodit, protože určitě chodili ješče (.)
ale já si myslím, že už to bylo omezený aj všechno (...) protože to
měli lidi jiný starosti (.) než chodit do kina (.) za války se
necho- ke konci potom tančit nebo něco neexistovalo

LG: mhm a vy ste si televizi pořídila kdy? nebo

RM: my sme měli první televizi myslím (.) kdy byla prvně
spartakiáda?

LG: nevím

RM: takže (.) po té (.) po té spartakiádě (pač) to sme ju neměli
(..) no to mohlo být někdy (.) já tuším něco kolem šedesátýho roku

LG: mhm

RM: tak nějak

LG: a do té doby ste teda tak nějak pravidelně navštěvovala kina?

RM: no

LG: mhm

RM: ale aj potom ešče [po té]

LG: [aj potom]

RM: taky protože tam toho moc nebylo v té televizi, že?

LG: mhm

RM: to sme chodili pořád do kina (..) manžel byl taky strašnej kinař
(.) to sme (.) lítali z kina do kina (..) (no)

JV: ale jestli třeba, rozumíte, teď už zřejmě moc nechodíte do kina

BK: no teď už se to samozřejmě

JV: a právě mě zajímá

BK: nemusel- mohla bych chodit do kina, ale když je doma televize,
tak to je jasný, [že že už samozřejmě]

JV: [takže od té doby třeba] já nevim před deseti patnácti lety už
ste spíše doma [u televize a už dáváte přednost]

BK: [to spíš ano no no no], ale zase byly školní školní filmy zase
se chodilo s dětima, takže se chodilo, no.

BK: do dvaceti let, no tak zase to už byly malý malý děti, tak se to
tak často nechodilo, to je samozřejmý.

JV: a třeba tak jednou za čtrnáct dní

BK: tak asi, no

BK: ne ne to ne naši taky nebyli nijak moc zámožní, takže to ani
těch i když to byl třeba ten film představení za korunu, za dvě

JV: hm

BK: to sem (myslim) moc nechodila, [ale já sem, no jistě]