Quote

LČ: tak a chodili ste opakovaně třeba na některé filmy teda? právě kvůli
hercům?

MS: ano, ano. ano, ano. a nebo když nás něco pozvedlo, když tam byly, my
sme vyhledávali v těch ee v těch jejích řečích, jestli není něco, co by
nám dodávalo naději, že to jednou padne. to my sme starý lidi, my sme
byli velice zaměřený na to, aby to Němci jako prohráli. a tak sme neměli
ani třeba t- Rolf Wanka, na toho sem měla dopal, že přešel k Němcům.

LČ: a co pro vás vlastně dělalo film dobrým filmem? podle j- ( ) jak
byste prostě ohodnotila ten, který [byste]

MS: [no], dobrý pro nás byly, když tam bylo něco národního, když to bylo
z- e ze- ee něco z- e od z našeho ne z našeho, ale z minulého života,
tak to bylo tohle on- [myslím]

LČ: [takže] z historie [třeba].

MS: [z] historie, ano. ano, ano, ano.

LČ: a změnilo se vlastně chování divá- (nebo) měla ste pocit, že na
těch německých filmech třeba se lidé chovají jinak než [( )]

MS: [no tak] ee, dívejte se, ee určitě mnozí lidi, bylo šuškání, že,
byla určitě si kriticky na to dívali, ale každej se bál promluvit, víte,
takže, já jenom z vlastních zkušeností můžu říct, že sem to ráda neměla
a myslím hodně dalších Čechů taky, [protože]

LČ: [a]

MS: sme nic se nedozvěděli novýho.

LČ: a ehm vlastně potom za za toho protektorátu, když tam byly ty ti-
když byly u německých filmů titulky a mluvilo se německy, ee byl to pro
vás nějak problém vlastně vnímat [ten]

MS: [ani] ne, já sem dobře viděla tehdy dost sem znala, taky, protože
když sem byla v obchodě, tak sem musela mluvit. nebylo, nebylo.

LG: a pamatujete si že by třeba diváci v kině nějak reagovali na ten
promítaný film?

JB: no to jasný, jednou hráli no takové protinacistické film, to
ještě tady Němci nebyli, ale tady bylo plno Němců, polovička Brna
byli Němci, jo,

LG: mhm

JB: jestli to víte, no polovička Brna to byli Němci, že, a dokud
teda nebyl Hitler, nezačal tak to bylo dobrý, tak se s nima dalo
žít, ale jak von začal toto řvát, a ty lidi ponoukat, no tak to
začalo být špatný. tak jednou hráli no takové právě tady na té, na
té Marxové v té Lípě ((Lípa)) takové film jako e protinacistické a
bylo tam takovéch ňákéch tech pár Němců, tech se jim říkalo ordneři,
voni chodili v bíléch punčochách, a ty tam začali no dělat hůru, jo,
začali tam dělat, no, a to s tema Němcama to taky bylo, to byly
takový potyčky, jo, takový bitky s nima,

LG: a v době toho protektorátu em bývala třeba povinná němčina v
titulcích nebo tak?

JB: jak?

LG: jestli byly německé titulky u filmů? v době protektorátu, třeba
i u českých? nebo jak to bylo?

JB: jo byly tam

LG: jo?

JB: tam byly titulky a e... no já sem toho tady moc jenom do toho
dvaačtyřicátýho roku, a potom sem byl na tym Slovensku

LG: mhm, jo jo

JB: takže to nejhorší potom už sem nezažil tady no, tady už nebylo
co jest, a na Slovensku bylo všechno tam tam to bylo no jak za
republiky, jo.

LZ: no tak to víte že to bylo. no tak já myslím že v těch Husovicích
((kina Jas a Sibiř)) to tam tak nebylo poznat, ale em rozhodně teda
v tom městě to bylo jako. tam chodili ti vojáci už němečtí, a tam
proto myslím už potom sme tam tak moc nechodili, že to bylo takový
em už dosť jako německý, no, tak ty ty ti ten Kapitol myslím zvlášť,
anebo že už dosť to bylo takový vobsazovaný těma Němcama a takovéma
těma, takový venko- no venkovský ty, ty ani ne, ale tam to město
určitě to mělo takovej ňákej svůj, no hodně Brno bylo dycky jako víc
tak dost německý, takže co tady ještě byli, tak ti se tam
roztahovali dosť. no tak vždycky říkali sme, no. že Janáčkovo
divadlo taky si zabrali Němci pro sebe, to, no starý jak bylo ja-
dneska je to Mahenovo divadlo, jo? tak to bylo pro Němce, to vždycky
říkám, já sem tam byla myslím dvakrát s tou Máňou, ta Otyla, Otyla
se menovala. tak ta maminka vod té Máni, tak nám dala lístky, tak
sem tam byla taky jednou na tým Labutím jezeru, to vím, a potom eště
jednou na ňákým, ňáký, no mně to,

no tak třeba při té, možná nějak při tom týdeníku
když tam něco bylo proti těm Němcům, že třeba se něco vozvalo, fůj,
nebo něco takovýho třeba nebo něco, ale já si nepamatuju že by
nějaký byly nějaký takový zvlášť tytok. to si zase tak nikdo ani
nedovolil.

LZ: tak, to víte, když tam byly titulky, no už to bylo třeba když
byly německý, byl tam, byly tam titulky, že, tak už jako to trošku
vadilo, že člověk em to musel číst, jo?

SM: hm

LZ: pozorovat a to.

LČ: kdy ste kdy si pamatujete, že byste přestala chodit? to [k tomu se
ještě dostaneme]

MS: [no, v tom] šestačtyrycátym roce, když přišly děti, to už sme
nemohli oba dva chodit, ale pak sem teda chodila do divadla.

LČ: jo.

MS: (zase.)

LČ: ( )

MS: a jenom teda poblíž (domu) teda, ( ) na Lidické jak bylo, tak tam
sem chodila do kina.