Quote

Displaying 71 - 80 of 472

Augustin (1924) 02.394 455:459
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

AU: rád rád sem četl, ale neměl sem rád Rodokapsy třeba. to byly takový časopisy, tam byla jedna paní, vona měla vobchůdek, menovala se Široká. a vona papírnictví takový měla. a když ste měla třeba ten Rodokaps, tak ste jí ho přečtené, donesla ste jí ho, dala jí ho, a vona vám dala nové, a vy ste dala třeba korunu. nebo něco za to, jo, za to přečtení. a tak vona pořád měla no- se to obměňovalo, čili tím si přivydělávala ty korunky, jo? no ale stálo to za to, aby sme to potom když sme zas nám třeba líbilo něco třeba ( ) sme si koupili, na jako na mlsání. to bylo levný. anebo sme aj zbytečně utratili třeba za ty blechy, že. no. to víte, jako kluci, no, kluci sou bych řekl všude stejní.

LČ: a třeba em ňáké tancování nebo sportování?

AU: ne já sem nerad tancoval. já sem se styděl dost víte? mně to em ne to. co se mi líbilo hudba. jak chodili po Židenicích ti šumaři, jo, takoví, dneska by to bylo, no jako šumaři tak voni si přivydělávali. byli to lidi em vodněkud z ňákejch těch chudších krajů, někdy aj Slováci možná, a tady hráli na trubku nebo na housle a takový. někteří chodili po domech, to sem měl rád když přišli na dvůr a začali na dvoře hrát.

Augustin (1924) 02.394 461:467
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LČ: a bavil vás třeba rozhlas v té době?

AU: v té době rozhlas sem neposlouchal, my sme totiž neměli ani rádio, nic.

LČ: hm

AU: a my, já sem sehnal první krystalku, a to když sme poslouchali večer třeba, tak sme leželi ne posteli dva, každej měl jedno sluchátko u ucha. to když ste poslouchala sama, ty uchátka em sluchátka dala na uši, tak ráno ste je nemohla voni vod nich bolely uši.

Augustin (1924) 02.394 469:482
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LČ: a když si vzpomenete teda ještě na ta kina, lišil se třeba i přístup zaměstnanců krom toho interiéru, k tomu ste už něco říkal vlastně, jak se ta kina lišila jedna od druhého třeba i právě tím, co co tam bylo k dispozici,

AU: no, vesměs na tu, na tý zaměstnance si nemůžu stěžovat. protože když ste přišla pozdě tak ste, někde pouštěli, ale někde ne, musela ste počkat až bylo po žurnále. se rožlo, a lidi obsadili zase svoje místa. jinak to byly většinou ženy. ne- nevzpomínám si, že by někde byl muž uvaděč. to byly uvaděčky takzvaný, že, no a vona měla baterku v ruce a když někde vás zavedla třeba bokem a říkala posaďte se tady až rožnou, no. a slušný, ne- nemůžu nemám vzpomínku, že bysme se dostali do křížku nebo něco, já sem si potom uvědomoval, že když sem byl trošku v řadě třeba patnáct, tak sem si bral na kraju. protože já sem měl přístup a kdykoliv sem mohl odejít. hned a nemusel sem se jako dohadovat s lidima. někomu to bylo nepříjemný, když ste se protlačovala. vony ty řady byly dost těsný, ty lidi museli vstávat, a když máte třikrát čtyřikrát během toho vstát, tak vás to otravuje, že. no, na ty zaměstnance si ne- nestěžuju vůbec.

LČ: a takže si nemyslíte, že by se to nějak lišilo, že by v těch obyčejnějších kinech by byli jako jiní než v těch...

AU: ne

LČ: luxusnějších.
AU: ne. myslím si že, no, mně to nepřipadalo. já sem se totiž ani moc vo to nestaral, protože, já sem přišel, a když sem přišel pozdě, tak sem počkal po žurnále a místo sem si našel. protože na lístku byly čísla řady a sedadla, že, tak to nebyl problém kdo byl trošíčku jako, <vychodil školu a uměl číst,> tak si přečetl kde má sedět.

LČ: a z čeho se skládal teda ten program. vy ste mluvil, že byly nějak ty žurnály, a...

AU: no to ste přišla a začala hrát hudba z krajů v tu dobu kdy měli začít, někdy se to vo nějakou minutku třeba jako zpozdilo, což nám nevadilo, protože někdo doběhl na poslední chvilu, že, no za a potom ukazovali reklamy, tak jako dneska. jenže tehdy mně ta reklama nevadila, a dneska bych to rozbil, tu televizi,

Augustin (1924) 02.394 217:219
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LČ: a zpívali ste si třeba písničky z filmů? nebo...

AU: jo, to už si nepamatuju, ale asi že ano. asi že ano, páč jako kluci sme kolikrát zpívali.

Rut (1934) 02.394 214:218
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LG: a pamatujete si na svou první návštěvu kina?

RM: no to ne (.) to si nepamatuju, protože to sem byla děcko (.) a
vím že to ee né nevím, mohlo to být jedině nějaká pohádka nebo něco
takovýho, jo (.)

Rut (1934) 02.394 253:255
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

a e potom tam byl ee byly pohádky (..) Sně-
Sněhurka e a sedum trpaslíků a e ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) (..)
já si jako děcko na ty filmy moc nepamatuju (.)

Rut (1934) 02.394 590:594
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LG: mhm (..) a kromě těch týdeníků promítalo se ještě něco (.) jako
(.) z čeho byl složený ten program (.) v kině?

RM: no já myslím že (.) jestli byly (.) před válkou už nějaký ty
reklamy, to nevím (.) ale myslím si, že to začínalo jenom týdeníkem

Rut (1934) 02.394 840:853
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LG: mhm (..) a ee e (.) a jakou roli hrálo to jestli ten film byl
němý nebo zvukový?

RM: no němý sem (.) němejch to bylo akorát jenom lauri a hardy
((Laurel a Hardy)) takový ty tam [ale]

LG: [mhm]

RM: jinak sem němý filmy žádný neviděla

LG: a na ty na ty němý co ste zmínila, na ty ste chodila do kina?
ten e Laurel a Hardy?

RM: jo jo Laurel a Hardy (.) no (.) sme šli, no

Rut (1934) 02.394 1105:1108
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

LG: mhm (.) o těch týdenících už sme mluvily a (.) byla ste někdy na
promítání nějakého filmu v domácnosti (.) u někoho?

RM: ne ne

Rut (1934) 02.394 1311:1313
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

(tak) jako (.) a p- a protože to byla
vždycky (.) do toho kina jít (.) t- to byla vždycky událost taková,
že