Quote

(že) my
sme chodili ješče e do do toho divadla do Typosu do ka- na Kašpárka
Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu
rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit]

LG: [mhm]

RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si
společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli

LG: mhm (.) a kromě toho čtení, měla ste ještě nějaké jiné záliby?

RM: no (.) (chodit) do divadla (.) zpívat (.) a hrát na (.) (ja) já
su dost tak hudebně (.) jako zatížená (.) já hraju na ty (.) já sem
hrávala na klavír jako holka a teď (.) hraju jenom na ty (.) na ten
kejbok ((keyborad)) jako no takže

LG: mhm

RM: takže (..) zpíváme dodnes

LG: a na klavír ste te učila kdy?

RM: e to mně bylo ale (.) už dost pozdě (.) mně bylo ale (.) těch
štrnáct roků?

LG: mhm

RM: třináct štrnáct roků po válce (.) a to jenom do těch šestnácti a
potom sem toho nechala (.) a až po (..) padesáti? (..) po padesáti
po pětapadesáti letech sem dostala k Vánocům (.) ty elektrický
varhánky takový

LG: jo mhm

RM: a od té doby <zase hraju> [no]

vím že (..) se
chodilo (.) a to se e (.) nahlásilo že se pude tam a tam na brigádu
(.) tam a tam něco udělat (.) odklízení (.) a lidi šli (.) bylo
nadšení (.) do těch májových průvodů lidi šli (.) a kór když eště
byly všechny strany (.) to se tak štichovali jedna strana před
druhou (.) která bude mít lepší tu alegorii a (.) a ty (.) e výzdoby
a všecko tak to bylo (.) to nadšení bylo

MK: víte, já sem taky chodila ponejvíc do divadla

LG: mhm

MK: a to musim řict, ponejvic taky do českyho divadla

LG: mhm

MK: proto vám určitě ten herec nic neřekne Juraj Hančevič
((neidentifikováno))

LG: to nee

MK: vám nic neřekne a režisér Karel Smažík

LG: to taky ne

MK: ten byl potom za Hitlera potom byl režisérem na velké operetě v
Praze

LG: ((smích)) a kromě toho divadla, měla ste nějaké jiné koníčky?

MK: jo no v letě sme chodili to už je dneska pod vodó

LG: mhm

MK: tam je přehrada, to sme byli v rokli

LG: mhm

MK: na té lóce vod toho pátýho let- mně bylo pět let

LG: mhm

MK: tak sme tam začli chodit až do roku, páč sme museli pryč, třicet
osum třicet devět sme museli potom pryč, tam už začli tu přehradu
stavět, a tak sme potom měli ee chatu e v tym Údolí oddechu to je e
před Bystrcem

LG: jó já vím kde to je

MK: naproti kamenolomu

LG: mhm

MK: mezi Komínem a Bystrcem a teďka dřív se jezdilo s loďkó na druhó
stranu a teďka je tam must mosteček

LG: jo

MK: a tam sme měli chatu

LG: mhm

MK: a to bylo tedy v letě v prázdninách, to sme měli stan podsadó
napřed napřed úplně jenom stan normálně taktok každou sobotu
postavené a potom stan s podsadó to zůstalo pak chatu a to byly
dycky ty táboráky a tak a tak to...

LG: jo

MK: víte a volejbal a to všechno

LG: mhm

MK: tak to bylo zajímavější než filmy

MK: ponejvíc teda a jó a ještě sem byla v tym ve veslařským klubu

LG: mhm

MK: ee v Jundrově, ale ne v tym druhym sice v tym druhym ta brun to
jedno se menovalo brun ruder ((Brunn Rudder)) klub a pak sem přišli
Češi a pak přišla bruna

LG: mhm

MK: rudr ((Rudder)) klub bruna

LG: mhm

MK: tak tam ale ponejvíc v litě sme byli ponejvíc v rokli

LG: jo

MK: a nebo potom v Bystrcu na té Letné

MK: český filmy se hrály taky, ale ale to poslóchéte, potom sem měla
ty děti, tak sem taky neměla čas

LG: jo mhm

MK: chodit tolik do kina

LG: mhm, a když už sme u toho protektorátu, jak na vás působily ty
změny po roce devatenácet třicet devět?

MK: poslóchéte, co ste mohli dělat, co můžete dneska dělat

LG: no no nic

MK: nic a tenkrát taky ne

LG: no já nemyslím jakoby co ste dělala ale spíš jakoby prostě jak
to na vás působilo, co ste si na o tom myslela

MK: no j- jak to to na nás mohlo no pro moji rodinu to bylo dobry že
tatínek byl zase zaměstnán

LG: mhm

MK: a měl měl zase měsíční plat, jo, to bylo to jediný

LG: mhm

MK: že sme pak neměli takový starosti ee co bude a a jak a jaké je
obchod jaké výdělek je

LG: jo

MK: t- to je velké to ví každej obchodník jak to je je velké rozdíl
když máte měsíční plat nebo když žijete z jednyho dna na druhé

LG: mhm

MK: ten kdo má obchod, ten ví co to je

přece jenom sem tam se něco vidělo a byly e a
už sem byla vdaná, měla sem dítě, že, takže už nebyl ten čas
(takovej) ale (.) dokuď sem byla (.) no já si myslím, že aj eště za
vdana sme chodili hodně do kina (..) to mohlo být tak někdy (.)
určitě do toho (..) pětapadesátýho (.) do toho pětapadesátýho roku
možná i dýl (.)

RM: sme byly že no (.) to byly já sem (.) dost kamarádila víc s těma
českejma děckama (.) protože e to bylo e taky tím (.) že můj tatínek
byl zavřený (.) tak (.) i když sem chodila do německé školy, tak sem
těch k- (.) kamarádek měla ale víc sem měla těch (.) českejch v domě
(.) co byly v domě a (.) já sem se těm německým jako ne (.) že bych
stranila (.) ráda bych byla s nima, ale (.) rodiče těch dětí (.) e
mě tak nějak e (.) třeba sem směla k jedné kamarádce chodit (.)
jedině když nebyl doma její otec (.) jo?

LG: [mhm]

RM: [takže] sem byla tak nějak (.) odstrkovaná víc

LG: jo

RM: to bylo daný právě tím... i když (.) se to nějak tajilo (.) ale
(.) i ve škole to věděl učitel (.) že otec je zavřený (.) a byl to
slušnej člověk (.) že ten (.) mně to nedaval nikdy znat (.) neměla
sem problémy (.) a (.) maminka totiž za ním šla a řekla mu (.) že
prostě je otec zavřený (.) a on (.) i když měl (.) hákovej kříž ten
odznak té nacistické strany (.) tak byl takový že řekl do školy se
toto nebude zatahovat (.) a takže sem ty problémy v té škole neměla,
ale byla sem (.) děcko dost dostrašený, jo

LG: mhm

RM: protože sem přece jenom (.) věděla pořád že (.) musím (.) (no)
musím se držet stranou, no