Quote
06.373 489:511AM: (.) a tak dále, no ale my děti sme všechno dobře prožívaly, no a
potom eště sme chodily na to výstaviště, (.) a to už rodiče nesměli
vědět že tam deme, protože to bylo všechno zakázaný, a maminka nám
řekla a tatínek (.) hlavně maminka, děti nechoďte nikam ať se
nedostaneme do neštěstí, většího než máme. (.) takže my sme tam
chodily jako na černo.
LČ: [tajně]
AM: [sme jenom] šly za dětma ale (.) ale šly sme do toho biografu
taky.
LČ: a ty peníze na to to ste [měly ee (vlastní)]
AM: [jo no tak] oni nám dali [kapesný]
LČ: [mhm] kapesný.
AM: samozřejmě. a to b- ee vstupné do toho <biografu stálo korunu>
LČ: a jak jak bylo
AM: a potom jednoho dne to skončilo, protože my sme si tam sedly a
zhas- e začal film, zhaslo se, začal film, najednou vstala jedna
paní velká fašistka, předstoupili k němcům, a vstala okamžitě
rožněte jsou tady židovský děti. (.) nebo děcka, jo? no a tak (.) ee
prostě ten ee uvaděč tam rožnul, a ona ukázala na nás. (.) a tenkrát
už se nosily hvězdy tak samozřejmě my sme je neměly, nevzaly si
hvězdy nebo sme si je schovaly, musely sme nosit hvězdy. no
samozřejmě my sme šly za dětma a šly sme do biografu tak sme je
neměly, že?
06.373 534:545LČ: [mhm] mhm takže potom, třeba.
AM: málo. no ale to už ee s- to už sme (.) e říkám, tak do toho kina
(.) ee sme chodily no tak eště e eště už se nosily hvězdy,
LČ: mhm
AM: ale to sme tam byly já vim, já dvakrát a za takových podmínek
sme byly vyho- vy- například vyhnaný z toho kina. tak ten řekl
poďte, no a šly sme, samozřejmě sme to doma neřekly, ale ee ty děti
to řekly doma a ty rodiče, to mamince řekly.
LČ: mhm
AM: ee a hm (.) maminka jenom říkala ať se to tatínek nedozví,
protože on by tam šel a to by byla ještě větší, to by bylo velký
neštěstí.
06.373 582:589AM: no tak, hm e samozřejmě sme e byli rádi že něco tak, ale e ten
pocit té úzkosti e byl velice silnej, (.) když sme tam chodili. (.)
pořád sme měli strach z té společnosti, (až) nás někdo uvidí, a bude
neštěstí, (.) tak jak maminka řekla, (.) že když nás chytnou, tak
zatknou rodiče, (.) a všecko to sme už věděli že tam de vo život,
(.) no, ne vyloženě tak, ale věděli sme že musí nastat veliký
neštěstí. (..) protože už byla válka, ((mluví s pláčem)) (.) a lidé
mysleli (.) ( ) (.) ztráceli (a nedělo se nic)
06.373 713:717LČ: (..) a pokud ste chodili ještě do toho kina, tak ee měli ste ve
zvyku si tam nosit třeba ňáké pochoutky? nebo ee
AM: [to ne]
LČ: [to ne?]
AM: to ne, to nebylo ve zv- neviděla sem, (.) [nevim]
06.373 943:948LČ: a kam ste si chodili sednout třeba v kině, seděli ste vpředu
nebo,
AM: no tak, kd- ee když sme přišli včas tak e neseděli sme úplně
vpředu, to sme věděli že to je pro nás (.) nejhorší, takže sme se
snažili sednout pár, několik řad (.) od plátna, to jo. (.) a když
nebylo místo tak (.) tak sme seděli e kde bylo <místo zkrátka>
06.373 264:269LŠ: [protože] sem měla u sebe maminku,
LČ: mhm
LŠ: no a tak tak vona mně ty děti vopatrovala a já sem chodila pořád
do kina ((smích)).
06.373 407:422LČ: a jak ste tam chodi- jak jak ste se tam dopravovali?
LŠ: pěšky.
LČ: pěšky ste chodili.
LŠ: no pěšky.
LČ: takže do tolik velké spektrum kin ste vlastně navštěvovali
poměrně, [už v tak malém věku]
LŠ: [jo] já sem byla hrozná kinařka, víte.
LČ: mhm
LŠ: jo
06.373 434:445LČ: takže ste peníze dostávala od rodi- od maminky? na kino.
LŠ: to já už potom sem si vždycky ušetřila něco. vod (tetiček) a tak
jsem dostala,
LČ: když ste dostávala dárky, tak z toho.
LŠ: od maminky <ne>.
LČ: takže vám maminka na kino nedávala?
LŠ: em-em ((míněno ne))
06.373 718:741LČ: a jak ste se v tom kině třeba chovali, měli ste ve zvyku třeba
jíst nebo pít v kině?
LŠ: ne ne, to nikdy. no tak někdy manžel koupil bonbóny nějaké, ale
jinak nic, tam se nejedlo.
LČ: a bonbóny ste si kupovali?
LŠ: no to von koupil vždycky nějaký.
LČ: před kinem nebo jak se to...
LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.
LČ: a lidé si to kupovali?
LŠ: ano, hodně.
LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...
LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte
06.373 1438:1445LJ: a když ste teda měla dost peněz, zvala ste někdy někoho do kina?
ste někoho pozvala...
LŠ: jo, chodili sme do kina pořád.
LJ: že byste někoho vzala sebou a zaplatila za něj.
LŠ: ale jo, jo, kolikrát sem zaplatila.