Quote

to potom častějš až vod takovejch patnácti, až sem začala
dělat, tak sem říkala že sem těch čtrnáct, to vod těch patnácti roků
nebo čtrnácti, tak to už se chodilo potom na takový ňáký ty, no je
to mládeži přístupný nebo to, tak sme šly, no, a to sme chodily,

JJ: [no tak ee] až už vlastně do kina sem přestala chodit až vlastně
byly děcka, že

JV: [mhm]

JJ: [no tak] (..) už mně to pak tak nešlo (..)

JJ: ale nejvíc co sme jako (.) chodili do kina, tak sme chodili když
sem byla v tom květinářství, tak jako kamaradky sme se vždycky

JV: mhm

JJ: domluvily (.) a šly sme (nětam), sme šly třeba (.) ve tři hodiny
ee po- prostě vodpoledně do kina do jednoho

JV: aha

JJ: a tam skončili (.) a honem sme utikaly že do <druhýho>

JJ: (první návštěvu (.) si (nevzpomínám jako) poněvač (..) (to sme)
to už sem chodila myslim do měšťanky

JV: mhm

JJ: (pač) tenkrát jako děcka sme (.) tak nechodily po těch kinách,
jak chodí dneska, že (.) tenkrát to nebylo (.) ale mám dojem, že to
bylo poprvně když sme byli v první měšťance

pokuď ee tak (.) to vite, než (
) já sem, my sme bydleli tam vlastně tenkrát to bylo vic takový (.)
vopuštěný

JV: hm

JJ: jo (.) my sme bydleli (.) až tak jako bych řekla až (byste vzal)
za Veslařskou až tak

JV: mhm

JJ: jako tenkrát to bylo strašně vopuštěný, to si (.) ste si
netroufal tam chodit

JV: hm

JJ: to (.) jako děcka že (...)

až potom sme byli starší v tom učení
no tak pak sme chodili teda jako tam do toho kina hodně jako

po
válce už potom (.) člověk už tak málo

JV: hm

JJ: to sem byla většinou doma [(s dětma)]...

mhm, my sme chodili i když s- potom sme měli děti, sme do toho
kina z té lajtnerovy ((Leitnerova)) ulice do toho kina, to bylo
potom kino grant ((Grand)) se to jmenovalo, teď se to pak Mír, nevím
co tam teď je, to to už nevím. a tak tam jsme chodívali velice
často, protože televize tenkrát nebyly,
SM: mhm
VB: my sme televizi si koupili až bylo dcerce té starší jedenáct
let, pozdě.
SM: hm (.) takže takže i do po- i do pozdního věku jste
VB: no
SM: pravidelně jste [navštěvovala kino?]
VB: [ano chodívali do kina]

SM: mhm, a jak často ste třeba do těch do těch e cé cé á ((cca))
deseti let e chodí chodila do kina,
VB: moc často ne. sice sme chodili, to bylo za korunu,
SM: mhm
VB: do těch prvních šesti řad,

SM: mhm <tak každému jde něco, že jo> já se jenom ještě zeptám, e
jestli byl pro vás v tom dětském věku film důležitý.
VB: no nebyl. ne, to ne.
SM: ne.
VB: ne nebyl.
SM: takže ste to brala spíš jako ňáké zpestření volného času [( )]
VB: [tak jednou za týden] nebo za čtrnáct dnů, to sme nechodili tak
často,
SM: hm
VB: protože i když stálo potom už to bylo byly třeba tři koruny, no
ale to víte, byli sme tři, už chodil i bratr, s chlapci do kina,
SM: mhm
VB: tak už chtěli jsme všichni. já sem chodila i se sestrou. ( )
ona byla o ten rok, chodily jsme stej- do stejné školy, bratr ne,
ten chodil na Křídlovickou, my sme chodily na to Mendlovo náměstí.