Quote

no a už se začalo chodit do divadla,
sme měli jako předplatný v divadle tak se chodilo teda jako do
divadla, takže todle, jestli chcete ještě něco?

LG: ne? (.) ee chodila ste do kostela?

LV: (..) chodila sem do kostela? tak ee jako myslíte jak sem chodila
do kostela, pravi- ee jednou jedinkrát sem chodila pravidelně, to mi
bylo třináct let na Májovou, to sme tam chodily kvůli klukám,

á sem teda dostávala spoustu knih, takže mám ještě z dětství
mám spousty knih a hezkých, protože já sem měla tetu učitelku a ta
<neměla> nic jinýho na práci, než okamžitě každý svátky, Vánoce,
knihy, knihy, knihy, knihy. ovšem našla pochopení, já sem hodně
četla

[ne, ne, ne, ne]. buď sme hrály [žolíka] u nás na dvoře jako
holky, protože učení nebylo holt, děvče

LR: [ee no jestli], teda vy ste říkala, že [ste měla ráda filmy...]
DB: [jó, zábavy]
LR: zábavy no, [přesně tak]
DB: [tanec!] ((smích))
LR: tanec
DB: tanec, ano
LR: a divadlo třeba? [to už]
DB: [no taky]

jó, dyť já sem vlastně...
jéžišmane, dyť já sem chodila s maminkou do [divadla]
LR: [mhm]
DB: Na hradbách, do Zemskýho ((Zemské divadlo)) takzvaného, jak se
dneska jmenuje já nevim

a právě v tom zemáku ((Zemské divadlo)). a on nás... <to bylo
dobrý>. to byla takhle jeviš- tady je jeviště, tady je hlediště,
tady na jevišti jsou takový boky, dřevěný vysoký a tam sou lóže. a
my sme tam [chodily]
LR: [mhm]
DB: s maminkou, a tam hráli samý operety. Vladimír Konůpka, Karel
Kosina, mery bártů ((Mary Bártů)), prostě Loukota, Jindra Loukota a
tam sem prožívala vodpoledne vždycky s maminkou v sametovejch šatech
krajkovej límec. a mě to ale bavilo, to byly samý operety, Mé štěstí
má zlaté vlasy, třeba tam e tam nehráli opery jako dneska, tam hráli
operety a hráli to odpoledne
LR: mhm
DB: nebo tak ňák vo pěti, a tam sem chodila s maminkou
LR: mhm
DB: a to sem byla děcko. a o a potom ten [tanec]
LR: [<ten tanec>]
DB: to ten mě teda u- ten mě udělal uplně. to je pff, to se nedá
vůbec povidat, to s- všechny tance, co byly, tak všechny sme museli
umět, a to sme chodili. Gustav Brom tady hrával, v pasáži, v Oáze. v
Besedním domě armády nebo jak se to jmenovalo se tančilo venku. no a
různě prostě, v těch i v nějakejch těch bárech sme <byli>. a hodně
se tancovalo

no, my sme, my sme ee před tým
chodili tady na do divadla na kašpárka, jo, když ještě sme byli
jako, no a potom, tak bych řekla když sem chodila myslím, tak do té
do první do druhé třídy.

LČ: takže třeba v sedmi [nebo v] šesti.

MD: [tak nějak] tak třeba sedum osum roků, no to to...

MD: tak já si myslím, že to mělo takovej vliv. my sme teda, já bych
vám řekla, my sme byli prostě, já nevím, že nám to nikdo, že by nám
někdo třeba říkal, musíš tak to, to sme automaticky prostě. když sme
viděli vod nás někoho jít, pozdravili. když sme prostě si hráli, tak
to nebylo žádný, že bysme si nadávali nebo tak prostě, jo, protože
tam byl velkej dvůr, tam sme si mohli hrát. někdy bylo taky, že
třeba na nás zakřičeli, nekřičte tolik nebo, jó, ale že bysme nějak
něco dělali nějaký takový prostě lumpárny, jak dneska dělaj, to teda
ne.

LČ: ani že byste si třeba hráli podle nějakého filmu, nějakou hru
nebo...

MD: né, tak, tak to né, tak to byly takový hry, tak třeba na
schovávanou a anebo takový tanečky prostě a takový a to...