Quote

JV: hm, dobře, tak tady bych měla ještě dotaz k té slečně
vychovatelce.

ZP: ano.

JV: em, jestli vybírala filmy ona, nebo kdo vybíral ty filmy, na
který jste šli.

ZP: to bylo akorát, já si vzpomínám akorát ten jeden film, a to asi
vybrala ona. na víc filmů si nevzpomínám, myslím, že to byl Jánošík,
ale dobře už si nepamatuju, bysme se museli podívat někde jestli,
byl to němej film eště.

JV: hm, a dál s váma teda už nechodila do kina, potom v tom Brně?

ZP: v Brně ne, vona zůstala v tom Zbýšově, tam se provdala, my sme
se přestěhovali do Brna, zůstali sme tady jako sami, bydleli sme
v domě, kde matka měla svoji sestru, čili naše, moje teda tam byd-
bydlela, tak sme se stýkali s ní, vona měla jednu dceru, my sme byli
dva kluci. ale ona s náma moc nechodila, vona byla vo sedum roků
starší než my, tak už byla to taková slečna, tak s náma klukama
mladšíma už se moc nebavila, tak sme chodívali my s bratrem sme
chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na
Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,

v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s
bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení
pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici,
kde se později nacházelo kino Dukla. em.

HH: dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to
tak [bylo]

LR: [hm]

HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee
uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady
mám dat

LR: ((smích))

HH: a on <mě tam pustil teda, víte,

LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek]

HH: [bylo to] kino Kapitol

LR: Kapitol, v centru.

HH: v centru,

LR: mhm

HH: my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že].

to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem
právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i
na- e na dětsk- na odpolední představení,

o Husovic
taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i
potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam
sme, <první film, co sem s ním viděla, byl Pád Berlína>

LR: [mhm] dobře. a jaký byl názor vašich rodičů na film, a na kino?

HH: no dobrý tak [jako],

LR: [dobrý]

HH: tak jako, já řikám, tak jak oni-, oni chodili se mnou taky, no,
zezačátku, že.

LR: mhm

HH: dobrý filmy

LR: a potom později už ste chodila častěji?

HH: no častěji, byly doby, kdy sme třeba s rodiči, když sem chodila i
dvakrát do týdne,

LR: [dvakrát do týdne]

HH: [když se] nám [něco]

LR: [mhm]

HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer,
já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly
dokonce i na desátou byly

LR: mhm

HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],

LR: a když ste byla takhle menší, tak chodila ste s někým jiným do kina
než s rodiči?

HH: n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou
[jednou],

LR: [mhm]

HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch
dvou hodin asi,

LR: mhm

HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, <to sme dostali, a už sme
běželi, že>

LR: mhm

HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.

LR: no že třeba s rodiči ste šla já nevim, do Židenic do Hvězdy
((Hvězda)), s kamarádkou zase někam jinam...

HH: no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u
Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor.

LR: mhm

HH: anebo Sport a jinak s rodiči třeba tady do té Hvězdy ((Hvězda)),
no.