Quote
03.395
1887:1902
JV: vzpomenete si třeba, který film ste viděla a fakt ste ho neměla
ráda? a který se vám nelíbil?
JG: no tak neměla sem moc ráda takový ty bojůvky, abych řekla.
JV: německé filmy? spíš.
JG: když to em-em.
JV: přišlo vám to třeba jako příliš propagandistické, nebo násilné,
JG: no násilný, víte,
JV: hm
JG: takový jako děcko nemá k tomu pochopení.
03.395
1932:1956
JV: a šla ste třeba na ňáký filmy víckrát?
JG: no na tu mariku rek ((Marika Rökk)) určitě.
JV: na tu mariku ((Marika Rökk)), jo? ((smích))
JG: sem ju viděla v tom kině, pak sem šla tam, tam sem viděla to
stejný,
JV: ale jednalo se pořád o jeden film.
JG: o jeden film. ano.
JV: ((smích))
JG: ona byla fakt výborná,
JV: hm
JG: a potom taky byly ty filmy s ní dělaný tak jako dost jako i
legračně, jo?
JV: hm
JG: že ste, jo, že to bylo takový vzdušnější, ne pořád takový...
03.395
2311:2331
JV: a zajímala vás tahle doprovodná část toho programu, nebo už ste
to jenom chtěla mít za sebou a aby ten byl ten hlavní film třeba [s
tou marikou ((Marika Rökk))]
JG: [no jistě,] to by (kdepak ty,)
JV: nezajímalo vás to.
JG: no protože když byli Němci,
JV: hm
JG: tak to byly úryvky z fronty, že.
JV: jasně.
JG: a když bylo po pětaštyrycátým, tak to pořád byla ta práce,
JV: hm
JG: a budování [socialismu, a to]
03.395
2501:2545
JV: a za druhý světový války, jak se třeba změnilo to vaše chození
do kina, chodila ste em [méně častěji?]
JG: [to sem zase] chodila stejně.
JV: chodila ste stejně.
JG: protože já jenom tady do těch,
JV: hm
JG: a to většinou, a vždycky tak kačka se sehnala, [(zas to stálo
málo)]
JV: [takže žádnej zásadní rozdíl] tam nebyl třeba.
JG: tam jako ani, ani řikám ne, ale, ale em věděla sem, že,
JV: hm
JG: anebo sme věděli aj od toho, co u nás bydlel, řekl na to běžte,
to je dobrý, to se bude, tak sme šli.
JV: [na doporučení.]
JG: [i když to byl,] i když to byl německej film,
JV: hm
JG: ale rozhodně ne ňáký zfanatizovaný filmy.
JV: a třeba vzpomenete si, už se blížil konec války, rok čtyrycet
pět, květen, osvobození, em změnilo se nějak em to chování? tady v
tý době, jako vlastně už už ste jako věděli, že fronta se blíží, že
jo, takže jestli ste už jako vůbec nechodili, [nebo ste se báli,]
JG: [no tak,] to se už nechodilo,
JV: ne
JG: protože byl vopravdu strach,
JV: hm
JG: páč to ste z dálky slyšel,
03.395
289:318
HH: ale když mně bylo, co já vim, tak tech patnáct nebo co, tak to už
sme chodívali,
LR: mhm
HH: dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to
tak [bylo]
LR: [hm]
HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee
uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady
mám dat
LR: ((smích))
HH: a on <mě tam pustil teda, víte,> ale e smůla byla v tom, že já sem
zase nesnášela, třeba já sem nesnášela jízdu ani autem dobře, a tam to
byl film, kde zrovna na začátku jela tak jakoby lokomotiva do
obecenstva,
LR: mhm
HH: a mně vám se udělalo špatně, já sem začala vlhnout a voni vlastně z
toho filmu neměli nic, ani já, protože my sme museli honem hledat něco
a ven. víte,
LR: mhm
HH: tak na toto je špatná vzpomínka
03.395
325:335
LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek]
HH: [bylo to] kino Kapitol
LR: Kapitol, v centru.
HH: v centru,
LR: mhm
HH: my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že].
03.395
339:373
skala ((Scala)) potom byla Moskva ze skaly ((Scala)).
LR: mhm
HH: pak byla Moderna, to bylo tam u Nové radnice v té pasáži ((pasáž
Jalta)),
LR: mhm
HH: že, Alfa na Poštovské,
LR: Poštovské
HH: všechno ty kina já si ještě tak pamatuju, ovšem ty filmy tak, no
některý si třeba [pamatuju trošku]
LR: [mhm] ((smích))
HH: mně utkvěly v paměti, a to sem ještě chtěla říct, že třeba i za
protektorátu byly tady německé [filmy],
LR: [mhm]
HH: skutečně em dobré, to byla ta, to byla třeba Dům u jezera se to
menovalo, to vím, nebo marika rek ((Marika Rökk)) to byla taková,
nevím, jestli ste o ní někdy slyšela, vona byla
LR: [tanečnice]
HH: [tanečnice], vona byla zpěvačka, vona byla herečka, měla krásný
nohy a ((smích))
LR: ((smích))
HH: tak na to sme teda někdy chodívali, to se mně,
03.395
411:444
[až] potom sem byla starší [teda, no no]
LR: [až ste] byla starší. dobře a kina ste navštěvovala jaká?
HH: myslíte ee názvy, nebo jaká em?
LR: no názvy jako.
HH: no tady v Židenicích bylo kino Sport,
LR: mhm
HH: to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem
právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i
na- e na dětsk- na odpolední představení, pak tady byl kino, bylo kino
Světozor, ten byl kousíček dál,
LR: mhm
HH: a nakonec byla eště Hvězda, to bylo v bývalé sokolovně na nynější
Gajdošové
LR: [mhm]
HH: [ulici]. tam sme chodívali, pěšky samozřejmě, auto žádný, tak za
každýho počasí se putovalo do kina,
LR: mhm, a proč ste chodila právě do těchto kin?
HH: proč?
LR: mhm
HH: no byly [nejblíž]
03.395
543:553
LR: a byl pro vás v tomto dětském věku film důležitý?
HH: no jistě, tam se člověk dozvídá kolikrát takový dobrý věci, že.
(..) jak se má chovat, a co je- co je dobré a co je špatné, že tam byl
ten rozdíl vždycky, něco bylo dobrý, no a pak se to třeba zase změnilo,
něco špatného
LR: [mhm]
HH: [a to s-] to bysme si mohli vybrat. tak ee to já... já su teda dost
na film, mám ráda film, no, mám pěkný vzpomínky na to, no.
03.395
559:575
LR: a hrá- když ste byla třeba právě malá, tak hráli ste si třeba s
kamarády [na n-]
HH: [ne]
LR: když ste třeba viděli ňáký film [nebo],
HH: [ne ne] ne.
LR: a bavili ste se o filmech s kamarádkami, s kamarády?
HH: to, to možná ani ne.
LR: mhm tak jo.
HH: protože oni třeba ani nechodili, nechodil tehdy každý do kina,
[víte].