Quote

a em sem byl dost jako nepatriotický a sem
tam byl.
PSz: hm
PD: páč mně se líbila marika rek ((Marika Rökk)), když stepuje.
PSz: hm
PD: to méno elizabet paule ((neidentifikováno)) a taky chci vidět
mariku rek. ((Marika Rökk)) anebo hilšr ((Margot Hielscher)), nebo ta,
to byly džezový ((jazzový)) filmy. dost viditelný tenkrát, páč byly tak
rozdílný od, od ideologických filmů.

a pamatuju si
no jako že byly školní jako výl- takový do kina.

LG: jo

JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate-
menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta,

LG: mhm

JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak
sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo
no vo ukřižování Krista, jo. ten film

LG: jako jaký film byl pro vás dobrý, jako že ste si řekl, tak to
byl dobrý film. prostě co ten film...

JB: no že se mně to líbilo

LG: to chápu, ale jakoby co ten film musel, musel jako mít?

JB: musel mít?

LG: no jakože jestli to měla být spíše veselohra, nebo ňáká
[dramatická zápletka]

JB: [na všechno sem chodil], na veselohry anebo dramatický anebo na
kovbojky, na všechno, takhle že bych si vybíral něco, tak to ne, to
jako, ale taky se mně nelíbily ňáký filmy, že,

LG: mhm

JB: mně řikali to bylo blbý na to nechoď, anebo tak, no. to máte až
do dnešních dnů, no někomu se líbí to a druhýmu zase to, to je těžký
no.

LG: ((smích)) <no to si umí představit>. a v té době ste chodili jak
často do toho kina?

JB: prosim?

LG: jak často ste do toho kina chodil v té době?

JB: dost často, prže to nebylo televize anebo

LG: mhm

JB: takovýho, že, no tak rádijo sme měli,

no a tak do toho kina sme třeba chodili
jednou anebo dvakrát týdně a taky podle toho co hráli, no.

LG: no a teda v tom dětském období, nebo prostě když vám bylo kolem
těch deseti let, kromě té Lípy ((Lípa)) ste navštěvoval jaké kina
ještě?

JB: no tak mnohý no ale nejvíc no do té Lípy ((Lípa)) nebo do toho
Oránija ((Orania)) na tu Bratislavskou,

LG: mhm

JB: anebo na Cejl do toho Bajkalu ((Bajkal)), no a,

LG: aa

JB: takhle dál už sme moc tak nechodili, no.

LG: a to bylo teda...

JB: prže tam aj to už bylo dražší, jo, prže tady divíte se tady ty
ulice Cejl, Bratislavská, ta Přadlácká, to byla chudoba a to je
ještě dneska tam, když tam pudete tak to je tam samý cigáni a takový
že nebo takový. a tak e tenkrát tam ty ty vstupenky nebyly tak drahý
jo, to nebylo tak drahý, no tak sme chodili nejvíce tam. no.

a pamatuju si
no jako že byly školní jako výl- takový do kina.

LG: jo

JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate-
menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta,

LG: mhm

JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak
sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo
no vo ukřižování Krista, jo. ten film

LG: a byl pro vás ten film a to chození do kina...

JB: co?

LG: jestli byl pro vás ten film a to chození do kina v tom dětském
věku, jestli to pro vás bylo důležité, jako

JB: no tak to byla zábava, že ((smích)) no na nejaké vzdělávání, no
to, to se nedá říct, že aby to bylo. většinou to byly takový zábavný
filmy anebo anebo dobrodružný anebo [podobně že,]

ale to bylo
zkrátka takhle, no, nebyla televize no tak, e e třeba sme měli
dlouhou chvílu a já sem řekl hrají jo tam hrají jo v lí- v Lípě
((Lípa)) třeba takhle film poď do kina,

no nejvíc tam na to Staré Brno k tomu pivovaru, ((kino Grand))
SM: mhm
VB: a potom tam e nahoru do toho Excelsioru ((Excelsior)), na to
Šilingrovo ((Šilingrovo náměstí)) tam taky to bylo. kdy byla ta
levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten Čas nebo
Úderka to zas nebylo tak drahý.
SM: mhm
VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas
opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý
filmy.
SM: e na prosím?
VB: na celý filmy.
SM: jo na celý film, jasně.
VB: ano, na ty (.) takřka dvě hodiny, když hrály
SM: mhm mhm
VB: podle toho jak byl dlouhý.
SM: a byl ňáký e důvod proč ste chodila právě do těchto kin jako
dítě?
VB: no protože to bylo levné.
SM: mhm takže, takže e
VB: no.
SM: třeba ne kvůli tomu že to bylo blízko, ale
VB: no taky blízko, a museli sme chodit na šestou, protože později
sme nás maminka ne- nepustila, že jo, no taky sme byli děti, že?