Quote

MH: pak sem šla na Slovensko, tam sem šla jednou do kina ve Staré
Ľubovně, a to byla taková ratejna, vzadu košťata, vědra, že sem
úplně zírala, jestli je to možné toto, okresní město, dosti velké,
zámek a taková bída, takže kino tenkrát bylo skutečně v plenkách.

no tak na já nevím, pokud byl takový německý film tak to víte že
tam šli.
SM: mhm
VB: ale já si ně- na německý filmy si nepamatuju, že bysme ňák moc
chodili,

ale
pamatuju si, že byl takovej nějakej krásnej film s kristínou sédrbaum
((Kristina Söderbaum)) a to se menovalo Dům u jezera.

PS: mhm

JV: ten děj si už napamatuju, ale bylo to krásný, přírodně

PS: mhm

JV: prostě když sme potom měli už už nás nám zatopili starý chaty v
osumatřicátým byla ta velká povodeň potom potom v děvetatřicátým
neohlášenou napustili přehradu Němci, že,

PS: mhm

JV: tak my sme stěhovali chaty všichni nahoru do těch rozdrojovskejch
lesů a pronajímali se tam místa od rozdrojovskejch ((Rozdrojovice))
sedláků V Líchách se tam říkalo, tak z nějakejch cukr beden a já nevím
z čeho se to slátalo v té válečné době dohromady, aby sme měli zas kam
chodit a na druhé straně ee teda na pravým podle proudu po- na pravým
břehu na druhé straně tam je dneska plno hotelů a tam toho nebylo, jo,
tam byla kdysi v v ústí do rokle byl stará hájovna, tu zatopili a potom
ve stráni byla taková krásná velká zelená vila, to patřilo nějakýmu
údajně německýmu lékaři nevím potom kdo to dostal, ale já sem tomu já
sem tomu začla říkat Dům u jezera, takže se to u nás v rodině ujalo,
ten Dům u jezera tam sice eště je, ale už ho skoro není vidět mezi těma
hotelama co sou tam teď nastavěný, ještě úplně je to všecko jinak.

PS: a ten film, co ste teďka zmiňovala, na ten jak ste říkala eee to
méno?

JV: kristína sédrbaum ((Kristina Söderbaum)) se menovala ta herečka.

PS: po pravdě t- t- to teda s- se mi nevybavuje to takže vy ste ee to
byla pro vás populární známé méno, jo ee?

JV: no tak to byla to byla to byl takovej nějakej romantickej film, jo,

PS: mhm

JV: já vám nevím vůbec děj, ale vím, že ona se mi líbila a prostě že
ten Dům u jezera

PS: mhm mhm

JV: no takže sem si to potom jako dítě tohle nakombinovala k té
přehradě

JV: že no a jinak jinak ee tech německejch no nějaký byly, ale ne- to
si všechno nepamatuju

PS: mhm

JV: já si pamatuju jen ten Dům u jezera, přesto říkám, že ani jednou no

PS: Tanečnice, český

JV: Tanečnice ano, to byla Glázrová, že, byla to Glázrová ((Marie
Glázrová))?

tak když vidím ty staré filmy s tou adynou mandlovou
((Adina Mandlová)) a tam s tou, Věrou Ferbasovou ((Věra Ferbasová))
a s takovými
SM: mhm
VB: herečkami starými a těmi herci, Hrušinskýho ((Rudolf Hrušínský))
sme milovali.

žán gabén ((Jean Gabin)), to byla klasa,

nemám ráda Bohdalovou ((Jiřina Bohdalová)).

LS: hm

MH: Bohdalová je dobrá herečka, ale když sem ju viděla párkrát,
například ve sklepě, jak eem ještě s Přichystalem ((Jiří
Přichystal)), s tím brněnským tenoristou tam popíjeli, a smála se až
jí bylo vidět do krku, to chování Bohdalové nesnesu.

MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),

LS: hm

MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.