Quote

JV: a poté, co ste nastoupila do zaměstnání, což bylo v roce čt-
[čtyřicet jedna,]

JC: [čtyrycet jedna,]

JV: ee tam ee změnilo se to nějak? to bylo ještě za války, že jo,
takže změnilo se nějak to navštěvování kina, chodila ste třeba
častěji, méně častěji?

JC: já si myslím, že sem chodila dost často, protože...

JV: takže [se to myslíte nezměnilo.]

JC: [nic jinýho, nic jinýho,] nic jinýho tak jako to by- to byla
taková zábava, ten to, ty filmy, a pak sem tak, kolikrát do roka
udělali tu premieru ňákou v tom divadle, že, tak to sme taky chodili
a...

JV: a to ste navštěvovala už teda po nástupu do zaměstnání i jiná
kina předpokládám, to už ste nechodila pouze a jenom do Sokola
((Kino Sokol v Líšni)) a do orlovny ((Kino Orel)), ale to už ste asi
[jela i do Brna.]

JC: [no tak do toho] Brna tak to sme jenom někdy šli, někdy,

JV: někdy.

JC: to nebylo tak zas často, jo, protože když byly ty kina jako
v místě, tak sme toho využili tam. ale vzpo-

JV: vzpomněla byste si ee v jakých všech kinech ste ste byla? jaká
všechna kina ste navštívila?

JC: no do ska- no pak už po tom pětačtyřicátým, jo?

JV: ne ne ne, ještě, ještě za války myslím, v těch čtyřicátých
letech.

JC: no já si jenom vzpomínám na tu al- Alfu ((Alfa)),

JV: hm

JC: a pak si vzpomínám taky právě jak se, jak trolejbusy do Slatiny,
tak je za tím mostem tady po leva, po levé straně tady bylo to
líšeňský nádraží, a po pravé bylo kino Slovan. tak tam sme taky cho-
byli někdy, v těch Černovicích. a jednou sem tam byla sama dokonce,
tak já sem musela být lačná taková, pořád ňáké ty tu, ňákou zábavu
nebo, sem to tak ňák potřebovala, no.

JV: to je pěkné.

JC: a tak sem tam byla, a taky houkali,

JV: hm

JC: a já sem pak šla pěšky, to to se divím, že sem se nebála, podle
kolejí do té Líšně.

JV: takže za té války pouze teda ta Alfa,

JC: nó Alfa,

JV: a pak ještě ee...

JC: a nevim jestli sme někde. ještě bývala Lípa. Lípa, ta byla na
Marxově, nebyla?

JV: ulice Marxova to je dneska?

JC: Marxova je, když byste z Cejlu byl ten Ergon, taková továrna, a
tak tak. a na přadla- a přišlo se pak na tu přa- Francouzkou, jo?
Přadlácká pak je tam [textil]

JV: [kino] Lípa, říkáte.

JC: kino Lípa.

JV: hm

JC: tam sme taky párkrát byli myslím, a...

JV: měla ste ňáké oblíbené kino třeba? líbila se vám ta skala
((Scala)) oproti Slovanu ((Slovan)) víc? nebo...

JC: no ta skala ((Scala)) byla pěkná, nó, to bylo pěkný kino. ta
Alfa taky, ta byla taková víc stísněná. ale ta ta skala ((Scala)) já
myslím, že bylo pěkný kino.

JV: a do skaly ((Scala)) [ste taky chodili za, za války?]

JC: [a to je dneska, ta je] pořád, ne?

JV: ano. tam ste chodili taky za války? do skaly ((Scala))?

JC: to si nevzpomínám, to vám nemůžu říct jestli, to si nevzpomenu.
byli sme na tom, já mám dojem, že sme byli v té Alfě ((Alfa)) na tom
Nebe a dudy, nebo...

JV: [vzpomněla byste si,] podle čeho ste si vybírala film? na který
půjdete? bylo to spíš podle kina, podle jeho polohy, anebo třeba
podle toho, jaký ten film byl, podle žánru, jestli byl romantický,
dobrodružný.

JC: jak za, no do té války, to sme to co dávali, a chtěli sme do
kina jít, tak nám to bylo jedno, jo? [to ještě nebylo]

JV: [že tam byl] každý týden [jeden film]

JC: [to ee jo] takže, to sme tak jako, ale pak už, [to bylo
všelijaký, to už]

JC: jó, to bylo tak jako, já vím, že jednou tam dávali Jak to povíme
svým dětem ((neidentifikováno)), a já sem ty tety vzala. povidám,
poďte se na to podívat. a jim se to vůbec nelíbilo. takže to taky,

JV: <nelíbilo.>

JC: no voni, to zajímavý, ti Němci, to už byla ta válka vlastně,

JV: hm

JC: a voni na to, jak byli brutální a vedli tu válku, tak voni
milovali ty romantický filmy.

JV: ste pak jakoby řešili, na jaký film půjdete, nebylo to třeba
tak, že byste cíleně ee sledovala rubriku filmů v novinách, nebo ste
sledovala...

JC: no pak si pamatuju, byly ty kinoreví, ((Kinorevue))

JV: hm

JC: a to byl, to sem si kupovala, nebo, to jo, to se mně [moc
líbilo.]

JV: [takže na] základě toho ste si pak vybírala.

JC: nó, taky, taky.

JV: hm a to bylo od jakého roku?

JC: nó, to už mohlo mně být dvanáct třináct. tak to je (dvacet),
třicet osum nebo, (dvacet třic-) to už aj pozděj, no vlastně byly
pořád ty filmy, ten, já nevím Kristián kdy byl, ale třeba to Hotel
Modrá hvězda, to bylo takový teplo v té sokolovně ((Kino Sokol v
Líšni)), že všici byli v košilích jenom, jo, a strašný teplo, takže
se mně to tenkrát zdálo, že jako do toho kina ee přece šel každej
lepší voblečenej, nebo to, já nevim,

JV: hm

JC: to se spíš na to [hledělo, víte?]

JV: [oblékali se (lépe)]

JC: a pak to tajdle se najednou všichni svlíkli z těch sak, protože
bylo strašný teplo, no.

JV: hm

JC: tak to bylo za války ještě, ten Hotel Modrá hvězda.

LG: mhm vzpomenete si na první návštěvu kina? někteří <pamětníci si
třeba vzpomenou, tak to dycky zkoušíme>
AB: <tak na úplně první ne>
LG: a tak a na první vzpomínky co máte na [kino?]
AB: [no no] na první vzpomínky co mám na kino, to bylo (.) na
bratislavské jak je teď divadlo loutkový
LG: [mhm]
AB: [jak] oni se menují, radost
LG: jo radost.
AB: tak tam bylo kino,
LG: mhm
AB: tak tam sme chodili do kina nejraději jako. to byly takové ty
filmy s tou, s natašou golovou ((míněno Natašou Gollovou)) eva tropí
hlouposti, a takový teda,
LG: mhm
AB: jako, to s- mně bylo těch dvanáct let, že
LG: mhm a s kým ste do toho kina tam chodívala, v téhle době,
AB: no to sem chodívala s tetičkou, s
LG: [s tetičkou?]
AB: [s příbuznou, ano]
LG: [mhm] (.) a jak často, ste tam chodívaly,
AB: ((smích)) <no, dost často>
LG: ((smích))
AB: <když se nám nechtělo, tak, nic dělat> tak sme se rozběhly,
protože sem bydlela na cejlu, to bylo [kousek jako]
LG: [jo hmm]
AB: za rohem, no tak sme šly ee do té radosti, do toho kina, no.
LG: (...) a kromě té radosti, v tomhle věku, navštěvovala jste i
jiná kina?
AB: no, nepamatuji se,
LG: [mhm]
AB: [asi] ne.
LG: (.) a jaký byl názor rodičů, na kina a na filmy. [obecně]
AB: [no tak] ee moji rodiče byli (.) kulturní,
LG: [mhm]
AB: [nevím] jak bych to řekla, [jestli to říkám správně]
LG: [mhm jo, mnhm takhle je to ve správném] slova smyslu,
AB: byli kulturní, my sme e protože tatínek e měl e e ty s-
vstupenky zdarma na to,
LG: [mhm]
AB: [páč] taky dělal někdy ty recenze
LG: [mhm]
AB: [umělecký], tak my sme s maminkou chodili spíš hodně do divadla,
na koncerty, na klasiku,
LG: mhm
AB: jo? dokud tedy než e jako nesměla už nikam chodit, že?
LG: [mhm]
AB: [protože] od roku třicet devět ee už nikam nesměla.
LG: mhm
AB: (.) a to potom teda začalo teprve to kino, ale jinak my sme
chodili hodně do divadel, a
LG: jo. (..) a třeba ve škole vyjadřovali se ňák učitelé k těm
filmům nebo ke kinům,
AB: no tak, tehdy víte to bylo za války (.) a to ani e že v osnovách
to nebylo vůbec, a že by po nás chtěl nějaké jako děje z ňákých
filmů, nebo [něco]
LG: [mhm]
AB: ne, to ne, to nebylo.
LG: a e m- myslím třeba i takové vyjadřování jako, filmy sou špatné,
filmy sou dobré, nebo něco takového,
AB: no to, to za mých školních let
LG: [mhm]
AB: [se] neprobíralo (moc) takovýho.
LG: jo. a byl teda v tomhle věku pro vás ten film důležitý nebo,
navštěvování toho biografu?
AB: no, dá se říci že ano, protože to byla zábava tehdy, nebylo nic
jiného než rádio, [že?]
LG: [mhm]
AB: takže to byla (.) taková zábava že člověk jako (.) si od těch
denních starostí tam ulevil a že tedy (.) e něco z toho zážitku,
něco z toho filmu měl, no.
LG: (..) a ee projevovalo se to teda třeba ty filmy a ty návštěvy
těch biografů nějak ee (..) v těch hrách, nebo v rozhovorech
s kamarády, v tom jak ste se chovala,
AB: ani ne,
LG: ne-e,
AB: ne.
LG: (..) jo. (..) a potom mám eště teda než ee (.) abych si to
ujasnila, vy ste říkala že ste chodila s tou tetou, do té radosti, a
potom ee
AB: to se tenkrát menovalo [jinak]
LG: [jo jo, já vim]
AB: [ale já] si nevzpomenu,
LG: <já to tady mám někde napsané>
AB: [<máte to?>]
LG: [<já si taky] nemůžu vzpomenout>
AB: ((smích)) <jak se [to tam menovalo>]
LG: [já bych to tady] měla mít napsané,
AB: (...) ona to byla teda maminčina přítelkyně, to nebyla ňáká (.)
LG: jo, [já mhm]
AB: [jako pokrevní příbuzná]
LG: [<my tomu taky tak říkáme, (teta)>]
AB: [<ale říkali sme teto] teda> (.) tetu tu vodtáhli do koncentráku
hned (.) první a (.) zabili.
LG: (...) jo. o- oránia? ((míněno Orania))
AB: (.) mhm
LG: na na bratislavské,
AB: oránia ((míněno Orania)) se to?
LG: s- mám to napsané [( )]
AB: [a víte že] já si to vůbec nepamatuji?
LG: a mám tady k tomu připsané radost, tak to asi [e bude ono]
AB: [no tak to] bude o- to bude ono, no.

LG: mhm a ee (.) já sem se chtěla zeptat jestli (.) ste chodívala
ještě e předtím než začala válka do kina s někým jiným než s tou
tetou,
AB: (..) no asi s maminkou,
LG: [mhm]
AB: [víte] nepamatuji se. (.) s tatínkem ne, s tatínkem sem chodila
jenom na fotbal, vždycky, ten mě tahal na fotbal. protože mě musel
m- mít s sebou tak,
LG: (.) mhm
AB: sme chodili na fotbal.