Quote
07.374
270:279
LS: dobře. takže ty kina, které ste navštěvovala, to už ste vlastně
říkala, do těch deseti let. proč zrovna tady tyhle kina, která ste
zmiňovala? vy ste zmiňovala Excelsior. tuším, že ki-
ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru
((Excelsior)).
LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))?
ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)).
07.374
295:310
LS: hm. a proč zrovna tady do těch kin? proč ste si nevybírala
nějaká jiná?
ES: já sem si nemohla vybírat. já sem musela souhlasit s tím-
LS: aha.
ES: kdo mně zaplatil vstupenku.
LS: jasně. takže vy ste vlastně se musela přizpůsobit tomu?
ES: ano. přizp- tomu-
LS: kdo šel s vámi do toho kina?
ES: tomu mýmu doprovodu, ano.
07.374
424:442
LS: hm. a byl teda pro vás důležitý ten film tady v tomhle raném
věku?
ES: ano.
LS: ano?
ES: byl. hlavně, jak se má člověk chovat ve společnosti, že ano? to
už sem viděla u těch filmových hvězd, že (..) vždycky když se de do
nějaké veřejné místnosti, takže musí jít muž napřed, žena za ním,
takže já sem tím byla jako poučená hodně.
LS: hm.
ES: třebas při stolování. to sem všechno odkoukala.
LS: takže tohle všechno mělo na váš vliv.
ES: vliv na mou výchovu.
07.374
564:572
LS: změnila kina z toho důvodu. mhm. (..) a měla ste v tom věku
potom od těch deseti let dál své oblíbené kino, které ste
navštěvovala úplně nejraději?
ES: tak (...) myslím, že to byl ten Union.
LS: a co se vám na něm tak líbilo?
ES: že sem tam mohla tu paní pokladní vždycky obalamutit. ((smích))
07.374
635:645
že- pro mě bylo to vždycky, když sem šla do kina, tak to bylo
nadšení. i když ten film třebas nestál za nic, že ano. tak pro to
děcko to mělo vždycky, dítě si vždycky našlo v tom kinu nějaký plus.
LS: hm.
ES: i když třeba,
LS: hm.
ES: to nestálo za nic.
07.374
1152:1162
ES: no, já myslím, že ten, kdo kupoval ty lístky, tak (...) musel se
řídit podle finančních možností.
LS: hm.
ES: když měl, tak samozřejmě se šlo do kina, kde hrál se film, i
když to bylo v tom dražším kině. jako v tom (...),
LS: čili hrály roli spíš finance a ne to, jak,
ES: finance, vždycky.
07.374
598:602
LG: [to neznám.] a teda i potom když ste se oženil ste navštěvoval
ty star- ty stejné kina, jo?
JB: jo no ty stejný v Brně no zkrátka ale nejvíc tady ty jak řikám
kde sme bydleli, no.
07.374
653:659
a jak řikám pro mě to byla
taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže
většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do
třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát
to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový
kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli
tam nesedí náké špunt jak já.
07.374
763:768
tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.
07.374
1074:1088
LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]
JB: [no ten film.]
LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]
JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete
LG: [mně to připadá]
JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).