Quote
02.387
720:729
JV: mhm dobře. á e teda vy ste chodil se školou do kina až za války
a v tom dětském věku ste nechodili se školou do kina? na té obecné
škole třeba.
MJ: na obecné ne.
JV: mhm
MJ: na obecné ne, to sme chodili nanejvýš na na loutkový divadlo,
loutkovýho nebo tak.
02.387
731:739
JV: mhm á e učitelé se ňák vyjadřovali k filmu v té době?
MJ: no jo, no když nás tam vedli, tak řekli, co tam bude a pak sme o
tom třeba mluvili ve škole.
JV: mhm á
MJ: to bylo v rámci občanské nauky, ale to tam šla celá škola nebo,
to se tedy neučilo nebo tak. můžu se napít, jo?
02.387
741:750
JV: určitě určitě. ehm á ani na té obecné škole, když ste...
nechodili ste do kina na obecné škole, to vim, ale n- nemluvili
učitelé o tom, co je zrovna v kině nebo že byste tam neměli chodit,
nebo že byste tam naopak měli chodit.
MJ: ne.
JV: ne.
MJ: to si nevzpomínám, ne.
01.386
259:266
LR: dobře. a vy ste říkala, že ste chodila s maminkou, a takže jaký
byl názor rodičů na film a na kino,
VB: no vona taky ráda šla no,
LR: mhm
VB: ale někdy nebylo.
LR: a tatínek?
VB: tatínek ne, ten se staral, protože von byl jako sám samostatnej,
a to to byla práca, když byla sezóna.
01.386
394:398
VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam,
tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky,
tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli <dva schovaný>,
LR: aha, byla to jakože vaše známá,
VB: no, maminčina.
01.386
675:681
no tak to už sem se ptala té tety mé, co hrála to divadlo, no na
to běž, to je pěkný.
LR: aha, [takže i teta vám radila]
VB: [e jo] no
LR: jo,
VB: tak e protože, my sme si nedovolili jít na ňáké (.) kde bylo
v v tý postelový scény a to, to nebývalo, tak jak je to teď,
01.386
161:164
AV: jaký byl názor, e, třeba vašich rodičů na film a na kina?
MH: no tak ti to nesměli vědět, že po válce jsem chodil každý den,
poněvadž to by řekli, že to je moc ((smích)),
01.386
495:506
MJ: no né, napřed sme chodili jenom s rodiči e to oni nás brali na
filmy, který ee sou pro nás, protože my sme těm jako děcka z vobecné
škole,
JV: mhm
MJ: sme nerozuměli detektivce a nebo ňákým ee milostným těm, to nás
vůbec nezajímalo, my sme měli ee e chodili sme ná buď pohádky, pokud
byly a moc nebyly a nebo ee co aj nám někdy naši řekli ten děj a
nebo to potom dodatečně o co se jednalo. takže to sme cho- to sem
chodil s rodičema do těch (.) vosmi deseti let a pak teda už
s rodičema člověk v pubertě přestává e chodit všady.
01.386
624:665
JV: mhm dobře. á dál bych se zeptala, jaký byl názor rodičů na filmy
a na kina? jestli vás třeba podporovali v chození do kina nebo
naopak.
MJ: no oni se dycky ptali na co du a s kým du a to já sem jim
poctivě říkal. já sem je poslouchal.
JV: mhm
MJ: to přiznám.
JV: a říkali vám třeba na co máte jít e na co nemáte jít?
MJ: ne.
JV: ne nemluvili vám do toho.
MJ: ne, leda když byl ňákej takovej, no naučný, ale to byly, to
dávali zvlášť, ale do toho nám nemluvili, jenom řekli p- právě co
oni taky viděli a to byly em to byly ty filmy e zaprvé ty ee
zábavné, ty veselohry e
JV: mhm
MJ: s Burianem ((Vlasta Burian)) a nebo e potom s e byl Pat a
Patachon americkej a nebo byl ten (.) Voskovec a Werich ((Jiří
Voskovec a Jan Werich)), ale to mělo už úroveň aj teda m- mravní, že
jo, to byl boj proti fašismu e t- to e á ty sociální em to nás tam
vodili a nebo říkali, že to je dobrej film, tak sme tam šli sami.
JV: takže vy ste se doma bavili o filmu?
MJ: no když se mě ptali, tak jo.
JV: mhm
MJ: no jistě.
JV: takže se ste se bavili o tom, který film je dobrý a který
špatný, doma,
MJ: no [no].
01.386
1067:1069
já když sem chtěl jít, tak sem
řekl našim a oni povídali na co chceš jít a s kým a toto a když mě
to, tak mi dali peníze.