Quote
03.395
2124:2140
PS: a už toho za toho protektorátu ty byly ty byly nepřístupnost od
šestnácti ee vzpomínáte si, že byste šla na nějaký [film?]
JV: [ale jo] určitě určitě určitě.
PS: a nemáte nějakou konkrétní vzpomínku, že byste, že by to pro vás
nějaký zvláštní zážitek že ste se dostala na [nepřístupný?]
JV: [ale tak] vono to bylo nepřístupný a a dneska by by se tomu každej
smál, protože to e e byly jako ((smích)) ty názory na mravnost, to sou,
to sou čím dál volnější, že, nebo to dneska by dneska by to co vám
dávají v televizi normálně ne po desáté, ale normálně přes den, tak e
tak
PS: mhm
JV: tak by tenkrát muselo být nepřístupný. to je úplně všecko jinak už.
03.395
2142:2220
PS: a jak ste si vlastně vybírala ee filmy? jako dítě ste chodila na ty
nedělní pásma, tam asi nebylo moc co vybírat to ste chodila
JV: no tam se hrálo vodpoledne nebo večer, že, no takže prostě... když
sme šli parta děcek třeba, no tak po volejbalu no nebo při volejbalu
sme se domluvili, pak sme šli. bezpečně vim, co bylo ten den ee v ten
den sme byli v lese Pergl takzvanej Pergl me- mezi Řečkovicema a
Medlánkama byly tam taková malá rozhledna a v lese byl plácek, kde sme
hrávali debla, jo natáhli sme lano a hráli sme. pak sme si vylezli na
rozhlednu to bylo toho dvanáctýho dubna čtyrycet pět, jo
PS: mhm
JV: seděli sme na rozhledně a letěly tři letadla, byly ruský a začly
bombardovat Brno. já si to pamatuju, protože sme se na to dívali, jak
to vybuchovalo a otec měl tenkrát službu v tiskárně, to byli všichni
museli dycky mít nějakou protipožární službu mimo pracovní dobu a otec
měl tu neděli službu.
PS: mhm
JV: a zrovna na té Veveří kousek od něho dostala ee zásah ee jedna
budova je to takový rožák mysím že je e e tiskárna byla Veveří třicet
devět a pod ním pár domů ee takovej us- useknutej rožák. bylo to Papiro
nějaký papírnictví ve ve velkým to bylo, tak to dostalo zásah a otec
potom vykládal, jak tam viděl e eště trčet lidi ve vaně mrtví a tak jak
tam ty to všechno vykládal, byl otřesenej, no a my sme se na to s
děckama dívali na ten nálet a já sem říkala, jéžišmarja, náš otec tam
má někde službu a tam z těch míst v- v- tady vod konce vod vrchu Brna
že to se tam ty čoudy ukazovaly (to se všechno ) no všecko bylo
dobrý, no a ten den s těma děckama jak sme šli z- z toho lesa, tak sme
se domluvili na ty klu- Kluky na řece ((Kluci na řece)).
PS: mhm
JV: no tak to bylo ty Kluci ((Kluci na řece)) byli buďto na čtvrtou
nebo na pátou, to vám neřeknu a večer vo osmi už večer pro dospělý to
nedávali, protože my už sme to nedoviděli. to potom začli eště
bombardovat aji e hm e a začlo se bojovat ee tady už celkově ty tanky a
tady dostali se do Krpole ((Královo Pole)) k té barikádě, takže to to
si musím pamatovat
PS: jo
JV: ten den [to bylo vlastně]
PS: [takže ste byla]
JV: silnej dojem
PS: a takže oni přerušili ee promítání [( )]
JV: [prostě no] a všichni sme šli dom, no.
PS: mhm a potom ee vlastně už ste v kině asi nebyla až [do konce války]
JV: [né no ono to už] tady ten film sem viděla až hez- hezký léta po
válce v televizi
PS: mhm
JV: jako paměť- pro pamětníky
PS: a ono se to nepromítalo v brněnských kinech ee už takže to
řečkovické ((Kino Sokol v Řečkovicích))bylo zavřeno od toho dvanáctého
JV: no tak to ne to tak jak u nás se bojovalo dlouho, my sme byli ve
sklepě měsíc a
PS: no
JV: desátýho desá- ee devátýho května v Brně bylo první představení
Prodané nevěsty ((Prodaná nevěsta)), protože Brno bylo sedmadvacátýho
večer ee vosvo- nebo [šestadvacátýho]
PS: [šestadvacátýho]
JV: ale Řečkovice ee až po konečnou došli ee Rusové do sedumadvacátýho
večer, to byl pátek, my sme je měli ve sklepě, velitele.
03.395
2510:2543
PS: [jak ste] jak ste vlastně vybírala v tom období protektorátu filmy
na které ste šla?
JV: no no tak to víte že e e
PS: podle čeho?
JV: většinou se chodilo na český veselohry
PS: mhm
JV: vono těch veseloher bylo víc než těch vážnejch filmů
PS: hm
JV: že no a jinak jinak ee tech německejch no nějaký byly, ale ne- to
si všechno nepamatuju
PS: mhm
JV: já si pamatuju jen ten Dům u jezera, přesto říkám, že ani jednou no
a maska- Maskovaná milenka třeba tam hrál tam hrál Gustávek Nezval
((Gustav Nezval)), že jo strejda ( ) ne strejda ale ((smích))
PS: jo ((smích))
JV: ne příbuznej, ale z naší ulice a prostě znali se všichni, no a tak
no a tak eště pár takovejch filmů nějakejch z té války, ale ty názvy si
všechny nepamatuju, ale vím, že se chodilo víc na český filmy.
PS: na český. a barva hrála roli barevný film?
JV: toho nebylo tolik toho nebylo tech barevnejch já (.) akorát ty
barevný německý naučný co sme viděli ty přírodovědný
03.395
2563:2570
PS: no ale v tom protektorátu takže eee
JV: no tak
PS: barevný film nebyl jako událost, že by se mluvilo o tom, že je
nějaký film v barvě, ne
JV: nebylo toho tak moc
03.395
2572:2590
PS: ee šla ste na nějaký film víckrát než jednou? že ste eee šla během
toho týdne nebo i s přestávkou [znovu]?
JV: [to ne] to ne to asi ne
PS: to ne
JV: to asi ne
PS: mhm a takže to v které zemi ten film eee jakého byl původu, to
hrálo roli české byly teda preferované, jo?
JV: no určitě v té době jo a vono sem tech cizích, řikám, v té válce
sem moc toho cizího nepřišlo, že. to byly český německý a a co
PS: hm
JV: až po až po té válce se to a před válkou teda byly taky cizí, ale
pak pak pak jak když utne, no a po válce se to teprve zase rozmohlo.
03.395
2790:2798
PS: takže vy ste opravdu na ty německý moc nechodila teda, jo?
JV: (hm)
PS: mělo to důvody jako ee
JV: ale no tak ee tak nevím, no tak možná ž- že taky vždy- říkám,
vždycky sme taky nebyli doma třeba v tu neděli sobotu, (řikám), my sme
prožívali hrozně tu přírodu
03.395
2804:2851
PS: ono totiž ee na konci války v tom roce čtyrycet čtyrky, čtyrycet
pět hrozně stoupla návštěvnost kin, chodilo se do kina opravdu hodně
dř- ee víc než kdykoli předtím ee zaregistrovala ste to jako že byly
plný kina, že...
JV: to nevím právě to nevím
PS: nebo čím to bylo
JV: čím to bylo, tak moc né ( ) to byla doba, kdy my už sme ee my
už sme chodili jednou za čtrnáct dní pro ee učební otázky a pro
zadávání a uči- už- školy byly zabraný vesměs pro armádu, jo, takže
jedna budova nebo dvě budovy školní gymnazijní byly pro všechny
brněnský gymply a to sme třeba šli na dvě hodiny my a druhej gympl šel
na další dvě hodiny a tak a jenom nám dal- zadali úkoly
PS: mhm
JV: takže už ee už e to tak nebylo ani ani ty školní filmy a ani už moc
tak to nebylo u nás
PS: mhm
JV: možná (teda)
PS: a jaký byly vlastně omezení toho kulturního života? ee divadla teda
ee to ste zaregistrovala že by s- [už nebylo]
JV: [no tak u nás] u nás se hrálo ochotnický, to sem taky trošku do
něco málo na to udělala
PS: jo
JV: (ale) dost málo a v řečkovicích v pivovaru se hrávalo ale ee
vzhledem k tomu (..) věčnýmu zatemnění stačilo, že vám jenom škvírkou
světla někde ně- někde něco uniklo a už na vás nějakej německej voják
nebo nějaká stráž bouchala aby
PS: mhm
JV: abyste byli za- zatemnil, takže tím pádem už se potom nedalo ani do
těch divadel moc chodit, jo pama- pamatuju si, že nám Němci aji
rozdávali volný vstupenky do těch do německýho divadla jednou sem byla
na Gygův prsten v němčině, to si pamatuju, že to bylo blízko vaší
školy, dneska to bylo poz- bylo to e jak se to menovalo předtím nevím
pak tam byla akademická kavárna, ale jeden předtím tam bylo byl taky
bylo myslim že to bylo německý divadlo do- do akademické kavárny sme
pak chodili ještě jako d- jako študáci hodně
03.395
2898:2935
PS: hm a omezilo to nějak jako provoz večerní provoz kin třeba?
JV: no určitě taky (.) určitě
PS: ale večer se promítalo, že jo?
JV: no asi promítalo, jo, ale s nějakým velkým omezením toho světla,
no.
PS: mhm
JV: prostě no
PS: dobře, to je skoro všechno, jenom se zeptám a to asi se nestalo, že
byste si pamatovala, že by někdo měl třeba promítačku doma v
domácnosti? občas se to stávalo, ale hrozně málokdy že by měl někdo
JV: hm no tak u u mě v rodině u nez- u nás v rodině né ale možná že u
Tondy Julínka ((Antonín Julínek)), no to byl to byl taky herec jeden
brněnskej, ale my sme se znali eště předtím než se dostal do divadla,
on byl z církve
PS: hm
JV: a hrál taky e v- v Králově Poli ochotnicky a vím, že e sem jednou
dostala taky vynadaný, že sem přišla pozdě že sme u Julinků byli celá
parta a dlouho do noci a pak sem pak nic nejelo, pak sem potmě při
zatemnění š- štrachala dom a byl z toho mazec, takže to tam ten tam se
něco promítalo [tak jo]
PS: [on měl promítačku]
JV: takže asi jo, ale tak to byly takový jéžišmarja, víte co to bylo z-
proti dnešním aparátům, to byla hrůza
PS: ale to si nevzpomínáte co to co ste pouštěli tehdy
JV: ale to byly spíš nějaký cesty nebo takový nějaký c- cestování, jo
03.395
181:207
PS: mě by zajímalo, kudy jakou ste vlastně volila trasu, kudy ste ee
jak ste se tam dostávala?
JV: no ta sokolovna nebyla tak daleko, ovšem my sme (.) po ulici to
nebylo tak hrozný, to my sme byli kousek pod konečnou a z konečné dólů
tou ulicí, jo, takže to nebylo, ale sokolovna měla vel- velký hřiště a
okolí ještě tam bylo přírodní amfiteátr, divadlo, jo a kluziště v zimě
a tak,
PS: mhm
JV: a už potom byly pole a to už teďka je Vránova a já nevím jaká
ulice, Žitná, já nevím co a my sme měli zahradu z té naší ulici ee
ulice do polí a byly tam dřevěný t- tyčky (.) drátěnej plot
(přišrášlovalo to) takže ee já sem chodila do sokolovny tím, že sem
prolezla ee pohnula sem s jednou tyčkou a polama sem zase polama přišla
do zahrady do sokolovny, jo,
PS: mhm
JV: naši říkali kolikrát, prosím tě, zůstaň už tam spát na žíněnce, ani
domu nechoď ((smích)). no protože to bylo blízko, jo [než to jít
zpáteční ces-]
PS: aha takže to byla nejkratší cesta.
JV: ((smích)) no už je to všechno jinak.
03.395
209:250
PS: a potom do Krpole ((Královo Pole)), když ste chodila, tak...
JV: do Krpole ((Královo Pole)) sme chodívali taky pěšky parta děcek,
no, hodně sme chodili tady do toho ee do té Unionky ((Union)), do toho
Oka ((Oko)) jo a a nebo do té Elektry ((Elektra)), já nevím já si to...
PS: Elektra, Květen [no, vím vím kde to bylo]
JV: [já si teď nevzpomenu] jak se ta ulice menuje, ale bylo to za tou
Hraniční, tam byly koleje vlakový přes tramvaj...
PS: mys- nebyla to Domažlická?
JV: možná že jo, [jo jo jo je to roh]
PS: [já myslím že jo]
JV: asi jo, no tak tam sme taky hodně [chodívali]
PS: [mhm]
JV: vono to bývalo laciný, že, takže
PS: mhm
JV: dycky parta děcek a...
PS: čili ta cena pro vás hrála roli [ee v těch],
JV: [no jistě] no my sme nějak bohatá rodina moc nebyli, že, takže jako
a všichni sme to vítali, že to vstupný nebylo drahý, no tak, ono myslím
nejdražší vstupný bylo pět korun stejně ve všech kinech myslím takhle
PS: mhm
JV: no ale štyři tři dva za ty dvě koruny sme chodili (.) dost často
jenom tak.
PS: a teď ee to mluvíme o té cestě do Krpole ((Královo Pole)), mluvíme
o období konce války nebo [ještě pak i kousek, ještě i po válce]
JV: [no konec války a ještě i po válce], ještě po válce to bylo