Quote

LR: a jak se diváci v kině v té době protektorátu chovali, jestli
tam byly ňáké
VB: no na německý filmy moc nechodili,
LR: mhm
VB: já aspoň co si pamatuju, tak akorát na ten jeden, a to byla
taková příjemná herečka mladá a taky všecko, jako byla taková (.)
žádná taková (.) drzost nebo tak, to nebylo v ní, víte, tak to na tu
dost jako byli se podívat, ale jinak teda nevím, já sem moc teda do
toho kina vopravdu nechodila,

JV: chodila ste i na německé filmy nebo ste je třeba bojkotovala ze
zásady?

BK: to ne to ne ne ne to byly rakouský filmy ten hanc rýman ((Heinz
Rühmann))

JV: mhm

BK: a a to byly německý filmy taky veselohry taky byly moc hezký

JV: takže vám tam nevadilo z toho hlediska, že st- že ste na
[německém filmu]

BK: [ne ne] nemohli jistě že ne my sme t- tu němčinu [museli]

JV: [hmm]

BK: ve školní ( ) také

my sme zásadně, zásadně celou tu dobu
protektorátu nechodili na německé filmy.

MB: mhm, mhm

LM: vůbec vůbec ne. i když ty naše filmy voni kazili těmi ee titulky
německými a tak dál, no ale přesto sme chodili jenom, to to prostě,
ten odpor, tomu co bylo byl tak velký, že kdyby tam bývali nevim co,
tak sme tam nešli.

no až potom
až už sem byla provdaná, tak sme chodili, že, na filmy, ale jak sem
vám už říkala, jenom na české. na německé filmy se nechodilo a em
zase na těch těch českých, který teda byly zhnusené tým překladem
všelijakým a titulkama a tak dále, no ale to nám nevadilo, ale
opravdu sme chodili.

MB: eee takže takže se na začátku zeptám vlastně ee jak ste nějak
vnímala ty změny, třeba po tom roce třicet devět nějaká ta opatření

LM: strašně

MB: ee jak to v, ve vztahu k těm kinům a tak

LM: ee bylo, protože najednou přišly přišly německé filmy. na ty sme
zásadně nechodili. opravdu, opravdu em prostě tak založení teda
z domova, že, co bylo německé, to bylo proti. no potom otec, když
byl zavřený, tak to už vůbec, takže

no, myslím paní Kabátová ((Zita Kabátová)) je eště,

Svět patří nám, to byl, to byli ti dva
Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) s ee s timdle.