Quote

LR: mhm. a co se vám líbilo na té Lucerně ((Lucerna)), líbilo se vám
tam něco? proč ste tam chodila, nebo...
VB: tak e to bylo e takový jednoduchý kino,
LR: mhm
VB: ale e bylo to tam takový příjemně,
LR: mhm
VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam,
tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky,
tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli <dva schovaný>,
LR: aha, byla to jakože vaše známá,
VB: no, maminčina.
LR: maminčina známá.

LG: [to neznám.] a teda i potom když ste se oženil ste navštěvoval
ty star- ty stejné kina, jo?

JB: jo no ty stejný v Brně no zkrátka ale nejvíc tady ty jak řikám
kde sme bydleli, no.

a jak řikám pro mě to byla
taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže
většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do
třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát
to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový
kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli
tam nesedí náké špunt jak já.

tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.

LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]

JB: [no ten film.]

LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]

JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete

LG: [mně to připadá]

JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).

LR: a byla ste třeba zvyklá někde v kině konzumovat jídlo nebo
nápoje?
VB: ne
LR: ne
VB: ne to nebylo.

LR: mhm tak. a ještě by mě zajímalo, jestli ste jako dítě chodila
někdy na nepřístupné filmy,
VB: na jaký?
LR: na nepřístupné pro děti. třeba byl zakázán vstup dětem,
VB: ne ne
LR: vůbec,
VB: to my sme si nedovolili,
LR: mhm
VB: tenkrát to
LR: a chodila ste třeba vy, nebo jestli ste někoho z té neznala
ňákého kamaráda do kina bez placení? občas.
VB: ne [to]
LR: [že byste] proklouzli,
VB: ne to
LR: ne
VB: to pro nás neexistovalo,

a vždycky tak a buďto ( ) protože tenkrát se i v sobotu
pracovalo, no, takže to nebylo možný, tak většinou buďto v sobotu
večer, anebo v neděli.

ehdy
se chodilo do kostela, aby se nějaké něco člověk dozvěděl a tak ti lidi
chodili do toho kina, to bylo němý, hrál tam ten gramofón s tou troubou
a my děcka venkovský sme lezly do oken a dívaly se.

LČ: a oni promítali v restauraci nebo v [kulturním]

MS: [v restauraci].

LČ: v restauraci.

MS: v restauraci to bylo.

LČ: a dostal- vy ste říkala, že ste tam nakukovali [a]

MS: [no,] [nakukovali.]

LČ: [a dostala ste] se i dovnitř jako na to představení?

MS: to asi ne,

LČ: [to byste s-]

MS: [to nás] maminka nevzala.