Quote

ale to bylo
zkrátka takhle, no, nebyla televize no tak, e e třeba sme měli
dlouhou chvílu a já sem řekl hrají jo tam hrají jo v lí- v Lípě
((Lípa)) třeba takhle film poď do kina,

tak kino
((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to,
jako kona- e e
LR: mhm
VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to
bylo levný,

protože e já sem byla myslím v Kapitolu ((Kapitol)) na náměstí
na Katanským ((Scala)), tenkrát se říkalo
LR: mhm
VB: tam sem byla za svůj život dvakrát. tam to bylo celkem drahý,
LR: mhm
VB: pro mě, tak tam sem moc ne, ale tam když dávali novej film, to
se dycky dávalo dýl, ne jak teďka každý den něco jinýho,
LR: mhm
VB: víte, a tak e, když bylo něco pěknýho tak, a když tam byli
herci, co se narodili v Brně,
LR: hm
VB: tak to bylo takový e že to (sou naši) lidi ((smích)) ale no tak,
měli sme z toho radost, že (z tama) dost jich pochází.

LR: mhm (.) a proč ste chodila právě do toho kina ((Lucerna)) v
Žabovřeskách,
VB: no
LR: předpokládám protože ste tam bydlela, v Žabovřeskách,
VB: no bydlela a tam to bylo celkem levný kino,
LR: aha
VB: to ne ve městě přece jenom to bylo dražší.

LR: jestli pro vás byl film důležitý, takhle v tom dětském věku,
VB: no tak e bylo to pro mě něco takovýho svátečního.

LR: mhm. a co se vám líbilo na té Lucerně ((Lucerna)), líbilo se vám
tam něco? proč ste tam chodila, nebo...
VB: tak e to bylo e takový jednoduchý kino,
LR: mhm
VB: ale e bylo to tam takový příjemně,
LR: mhm
VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam,
tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky,
tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli <dva schovaný>,
LR: aha, byla to jakože vaše známá,
VB: no, maminčina.
LR: maminčina známá.

LG: [to neznám.] a teda i potom když ste se oženil ste navštěvoval
ty star- ty stejné kina, jo?

JB: jo no ty stejný v Brně no zkrátka ale nejvíc tady ty jak řikám
kde sme bydleli, no.

a jak řikám pro mě to byla
taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže
většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do
třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát
to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový
kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli
tam nesedí náké špunt jak já.

tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.

LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]

JB: [no ten film.]

LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]

JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete

LG: [mně to připadá]

JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).