Quote
03.370
731:732
ES: jak sem vám říkala, já sem si nemohla vybírat. já sem musela se
podřídit tomu, kdo mně zaplatil vstupenku a kdo mě s sebou vzal.
03.370
748:757
ES: tak já myslím, že většinou ti bratranci už byli starší.
LS: ehm.
ES: takže oni brali třebas ten časopis. tenkrát, já nevím, jak se
to, kinoreví ((Kinorevue)).
LS: no, to byl časopis, [ho znám].
ES: takže asi si to vybírali už podle těch informací těch kritiků.
03.370
763:771
ES: no ee (...) dostávaly se mně časopisy. moje maminka brala
Moravanku ((Moravanka)) a někdy koupila Hvězdu ((Hvězda)). a tam na
těch zadních stranách byly prostě fotografie těch filmových herců a
taky reportáže, nebo třebas i popis děje, že?
LS: hm.
ES: takže když sem si přečetla. na to bych se ráda podívala, že jo?
((smích))
03.370
776:778
ES: samozřejmě taky ve škole spolužáci, když byli na ňákém filmu,
tak se rozpovídali a říkali to bylo dobrý, to se mi líbilo, kdybys
na to mohla jít, tak se di podívat.
03.370
961:970
LS: ste si kupovali. mhm. a bylo pro vás důležité, jestli byl ten
film černobílý, nebo barevný, tady v tom období?
ES: no tak za mého dětství byl jedině černobílý.
LS: černobílý. už vlastně třeba tam barevné se objevovaly. třeba
Sněhurka a sedm trpaslíků byly barevné filmy. takže vy ste se s tím
barevným příliš nesetkala.
ES: nesetkala, ne.
03.370
1046:1057
LS: dobře. takže ste vlastně nebyla vyhraněná, že byste chodila
vyloženě třeba jenom na rakouský a český film?
ES: ne. chodila sem prostě, jaká byla příležitost. za toho
protektorátu nebylo moc možností.
LS: hm.
ES: to byl buďto český film, nebo německý film, nebo sem tam ten
italský.
LS: tam už se zúžil ten repertoár těch kin.
03.370
1291:1314
LS: stejně? hm. a změnil se nějak ten výběr filmů, na které ste
chodila v tom protektorátu, oproti tomu předchozímu období?
ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film.
LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film?
ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.
LS: mhm.
ES: a když teda sme se doslechli, že třebas je to ee závažný v tom
německým, tak sme šli na ten německej film.
LS: mhm.
ES: dyž byla kritika jako třebas, jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.
LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?
ES: ano.
03.370
1323:1325
LS: no tak ee bylo, ee, já myslím, podle mého, že sme věděli, že to
Němci prohrají, tak ke konci války už sme teda ty německý filmy
úplně ignorovali.
03.370
292:297
AV: ((smích)) takže vy říkáte, chodil jste do těch kin, co se hrálo,
co vás nalákalo.
MH: ano.
AV: nevybíral jste si nějaké speciální kino.
03.370
503:532
AV: bylo pro vás důležité, jestli šlo o film černobílý, barevný,
němý, zvukový...
MH: tak ně- němý už jsem nezažil,
AV: hm.
MH: no a původně byly černobílý a teprv po válce začaly barevný.
AV: hm.
MH: že první český barevný film byl ten Jan Roháč z Dubé, (že),
AV: ano.
MH: do té doby (.) potom začaly ty americký, no jak říkám, původně
to byl černobílý, za války,
AV: hm.
MH: nepamatuji, že bych viděl barevný film.
AV: a jakou roli hrálo pro vás to, v které zemi daný film vznikl,
jestli šlo o francouzský film, anglický...
MH: tak to nedělalo roli.
AV: žádnou roli.
MH: ne.