Quote
03.385
388:396
(že) my
sme chodili ješče e do do toho divadla do Typosu do ka- na Kašpárka
Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu
rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit]
LG: [mhm]
RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si
společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli
03.385
907:932
LG: mhm (.) a kromě toho čtení, měla ste ještě nějaké jiné záliby?
RM: no (.) (chodit) do divadla (.) zpívat (.) a hrát na (.) (ja) já
su dost tak hudebně (.) jako zatížená (.) já hraju na ty (.) já sem
hrávala na klavír jako holka a teď (.) hraju jenom na ty (.) na ten
kejbok ((keyborad)) jako no takže
LG: mhm
RM: takže (..) zpíváme dodnes
LG: a na klavír ste te učila kdy?
RM: e to mně bylo ale (.) už dost pozdě (.) mně bylo ale (.) těch
štrnáct roků?
LG: mhm
RM: třináct štrnáct roků po válce (.) a to jenom do těch šestnácti a
potom sem toho nechala (.) a až po (..) padesáti? (..) po padesáti
po pětapadesáti letech sem dostala k Vánocům (.) ty elektrický
varhánky takový
LG: jo mhm
RM: a od té doby <zase hraju> [no]
03.385
1197:1203
vím že (..) se
chodilo (.) a to se e (.) nahlásilo že se pude tam a tam na brigádu
(.) tam a tam něco udělat (.) odklízení (.) a lidi šli (.) bylo
nadšení (.) do těch májových průvodů lidi šli (.) a kór když eště
byly všechny strany (.) to se tak štichovali jedna strana před
druhou (.) která bude mít lepší tu alegorii a (.) a ty (.) e výzdoby
a všecko tak to bylo (.) to nadšení bylo
03.385
949:955
ES: měli sme gramofon.
LS: měli ste gramofon?
ES: ( ) večery, nebyl televizor, takže se pouštěly gramofonový
desky. to se hrály karty. žolíka. takže sme, můj tatínek teda, ty
desky.
03.385
1094:1101
ES: tak ee měla sem lyže, takže sem lyžovala. měla sem brusle,
chodila sem bruslit na stadion. a (...) chodila sem cvičit do
Sokola.
LS: hm.
ES: potom sem chodila do rytmiky k paní Hladké. (...) a hrozně sem
měla ráda turistiku.
03.385
1105:1119
ES: kde když jako se to povedlo, tak sme jeli do těch, na to
Slovensko, do těch Tater.
LS: mhm.
ES: a ty hory.
LS: a dávala ste přednost tady těm jiným zábavám, co ste jmenovala,
před kinem?
ES: myslím, že ne. že kino bylo Alfa.
LS: kino bylo dycky.
ES: na prvním místě.
03.385
207:231
LČ: a jaké jiné zábavy ste třeba měl nebo koníčky?
JH: no tak, v zimě to bylo teda bruslení, na lyžování a tak dále jednak
nebyl terén, jednak nebyly peníze na vybavení a tak, ale brusle prostě,
jako to sem od malička teda jako, a pamatuju se teda, tam jak bylo kino
Hvězda, tak tam bylo velké kluziště, tak to byl teda od rána nebo od
rána, vod odpoledne nebo tak večer, dokonce když mně bylo těch třináct
štrnáct patnáct roků, tak sme s kamarádem sme učili tancovat na ledě,
chodili sme <za děvčatama, že jo>, no tak to byl jako takovej. no tak v
létě, jak bych to řekl, no tak hlavně teda kolem Brna, prostě Hády, a to
byl můj teda rajón, hlavně execirák, jestli víte co je to execirák, ne?
nad židenickými, jsou kasárna v Židenicích, a nad Židenicemi je kopec
Hády, a na té stráni pod těmi Hády, bylo vojenské cvičiště a tomu se
říkalo execirák, takže tam prostě sme sváděli boje s Majlontem, to byli
kluci z Maloměřic, a tak tam se dělaly války a tak dále, prostě to bylo
takový.
LČ: a myslíte si, že třeba takové ty bojůvky, že třeba ste měli
odkoukané z filmů, nebo ze čtení ste to měli? nebo to bylo přirozeně?
JH: to byla taková přirozenost, totiž to byla tradice. víte? židenický,
Židenice a Maloměrice, to byl Šimice a Majlont, že, jak se říkalo tehdy
a tam prostě, já vím že (.) co tam bydleli v Židenicích před námi ještě,
jo, tak vždycky vykládali, tak to byli staří jako tatínek nebo něco, jak
dělali boje prostě na tom execiráku, no.
03.385
251:257
víte, jako študák mladej,
tak sme měli jiné zájmy taky, že, už pomaličku sme se koukali po
děvčatech, měli sme taneční, že, do toho dvaaštyrycátýho roku to byla
prostě eště možnost, že sme mohli prostě chodit na zábavy a podo- a tak
dále, na takový ty čaje vo páté, jak bývaly. a to sme chodili na Marxově
ulici, jak bylo taky kino ((Lidový Biograf)) a pod tím kinem byl velkej
taneční sál, tak to bylo takový jako študácké čaje vo páté tam byly.
03.385
299:305
to byl tehdy Dělnickej dům ((Dělnický dům – Lidový
Biograf)),
LČ: mhm
JH: a tam sme teda jako chodili, jednak do kina a jednak sme chodili na
ty tancovačky, to jako byl takovej náš rajón.
03.385
582:586
JH: no né, když sem prostě chodil na učitelský ústav, tak sem skon- mně
bylo dvacet let, když sem skončil, že, takže mně bylo sedmnáct,
osumnást, no tak devatenáct dvacet roků, že jo, takže v těch sedmnácti,
to sme měli už taneční, že, v osumnácti už sme teda chodili na ty čaje,
to to už jako...