Quote
09.376
868:879
u nás bydlela
sestřenka, mladší než já, sme byly dvě holky mladý, tak s- i se
sestrou sme tam chodívaly. a em hlavně kde to bylo nejblíž.
LS: hm takže ste chodila s kým teda? do toho kina? když byste to
měla ještě s-
MH: no, s s těmi děvčaty, se sestrou a
LS: hm
MH: a s tou sestřenkou.
09.376
1006:1011
LS: do těch kin teda, vybírala ste si třeba podle toho, jestli ste
šla sama, nebo se sourozencem, s kamarádem,
MH: se sourozenci jedině se sestrou někdy, kamarády sem tenkrát ne-
nebyli.
09.376
1075:1078
LS: hm a em když ste chodila do toho kina, potkávala ste tam svoje
známé?
MH: ne.
09.376
2168:2174
MH: ee s- nikdy s nikým sem do kina nechodila, jen právě se sestrou
a s tou sestřenkou.
LS: hm
MH: takže to je jednoduchý. ale většinou sama. páč sestra se pak
provdala,
09.376
202:210
prvním filmem, který jsem ve svém raném věku viděl,
em, bylo to začátkem třicátých let, em byl ještě němý film Jánošík.
moc si z něj nepamatuji, bylo mně sotva pět let. em, takže to byl
rok třicet dva?
ZP: tak asi.
JV: třicet dva. em, ještě jsem nechodil do školy. doprovázela mě
naše slečna vychovatelka.
09.376
228:241
JV: ehm, dobře. a vy ste tedy chodil tam, nebo byl ste v tom kině
poprvé s tou svojí slečnou vychovatelkou.
ZP: ano.
JV: a bratr tam s váma byl taky, nebo...
ZP: asi ano, ale nepamatuji se na to ((smích)).
JV: dobře, a em, proč s váma chodila vychovatelka?
ZP: tak, em, to víte, rodiče žili takovým dost společenským životem,
em, čili na nás moc čas neměli, pořád byli někde na cestách, tak sme
měli s- jak se řikalo teda slečnu k dětem, jo.
09.376
259:266
JV: ehm, dobře. a rodiče teda chodili do kina, vaši?
ZP: moc ne.
JV: moc ne.
ZP: to se moc tehdá jaksi nenosilo, em, jak řikám, žili dost takovým
společenským životem. já vim, vzpomínám si pořád, že u nás byli
nějací hosté.
09.376
287:310
JV: hm, dobře, tak tady bych měla ještě dotaz k té slečně
vychovatelce.
ZP: ano.
JV: em, jestli vybírala filmy ona, nebo kdo vybíral ty filmy, na
který jste šli.
ZP: to bylo akorát, já si vzpomínám akorát ten jeden film, a to asi
vybrala ona. na víc filmů si nevzpomínám, myslím, že to byl Jánošík,
ale dobře už si nepamatuju, bysme se museli podívat někde jestli,
byl to němej film eště.
JV: hm, a dál s váma teda už nechodila do kina, potom v tom Brně?
ZP: v Brně ne, vona zůstala v tom Zbýšově, tam se provdala, my sme
se přestěhovali do Brna, zůstali sme tady jako sami, bydleli sme
v domě, kde matka měla svoji sestru, čili naše, moje teda tam byd-
bydlela, tak sme se stýkali s ní, vona měla jednu dceru, my sme byli
dva kluci. ale ona s náma moc nechodila, vona byla vo sedum roků
starší než my, tak už byla to taková slečna, tak s náma klukama
mladšíma už se moc nebavila, tak sme chodívali my s bratrem sme
chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na
Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,
09.376
373:376
v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s
bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení
pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici,
kde se později nacházelo kino Dukla. em.
09.376
206:217
ES: protože sem měla (.) hodně příbuzenstva-
LS: hm.
ES: tak sem se vždycky s někým svezla. tak sem už říkala, že sem tak
jednou týdně chodila. protože tenkrát ty ceny byly velmi přijatelné
(.) aa (.) takže sem tak jednou týdně chodila s příbuznými.
s bratránkem, sem měla po o moře bratranců
LS: hm.
ES: a s tetičkama do kina Excelsior, to bylo na Šilingrově náměstí.