Quote
10.377
1791:1800
JV: ani třeba dyš někdo dělal v tom kině...
ZP: ne.
JV: bordel, nebo tak...
ZP: ne. ne ne ne, mm žádnej em žádnej jaksi jak řikám, tehdy byla
taková asi ta mládež, nebo aji dospělí, byli ukázněnější takoví, než
sou teďka, aj dospělí se mi zdají, že byli tehdá, měli jaksi em
vyšší kázeň než mají než mají teď.
10.377
2594:2606
JV: dobře. a ještě zpátky k tomu protektorátu, tam byla nějaká
atmosféra zvláštní, byla jiná, než za protektorátu byla jiná než
předtím, za první republiky?
ZP: o jo, o jo, byla taková stísněnější jo, že se třeba ani o těch
přestávkách mezi tím, že se třeba ani nebavilo, tak jako byla taková
stísněnější atmosféra, že se člověk bál něco promluvit, něco říct,
aby někdo něco nevodslechl nebo tak podobně. byli sme vopatrnější.
JV: dobře.
ZP: protože bylo fakt, že to ste mohla cokoli říct a vono voni vás
udali a už ste jela. zvlášť třeba v té hajdrychijádě, na
10.377
2535:2548
JV: a ještě bych se zeptala, jak se chovali diváci v kině za
protektorátu? jestli taky se nějak hlasitě projevovali?
ZP: ne, ne.
JV: ne, dobře. a třeba hajlovalo se v kině, když se na plátně
objevil Hitler, třeba při týdenících nebo při nějakém filmu?
nevzpomínáte si?
ZP: ne. to se, vzpomínám si, ale...
JV: na to si nevzpomínáte.
ZP: myslím si, že by s- že se nehajlovalo.
10.377
2579:2592
JV: a eště bych se zeptala, jestli byla nějaká zvláštní atmosféra po
tom konci války v kině?
ZP: ohromná. em vůbec to nadšení po válce, to už taky si vůbec
nedovedete představit, ta svoboda, která zase se nám vobnovila, to
byla to bylo ohromný nadšení vůbec mezi lidem, nejenom teda v tom
filmu, em to byl ohromná to si vzpomínám, vzpomínám si teda, to bylo
nějaký představení bylo v tom kinu em Studio v tom Kinu Art, jak sme
tam šli všichni, nevim teda jakej film už se tam promítal, to byla
em mladí, staří všichni tam šli s ohromným nadšením...
JV: a třeba taky nějaké hlasité projevy u toho filmu byly, nebo...
ZP: ne. ne, ne.
10.377
361:384
LG: mhm jo jo a když se třeba máte vzpomenout na to jak ste se s
těmi přáteli v tom kině chovali
JK: jak sme se ch-
LG: cho- [jestli ste]...
JK: ?
LG: [no jestli ste] jestli ste tam třeba konzumovali nějaké jídlo
nebo ste tam pili nápoje bonbony o přestávce ste se bavili?
JK: <o přestávce to je docela (možné že sem tam) cu- cucala bonbony
(sla-) kyselý anebo sladký> to teda opravdu [(nebylo) tak důležité]
LG: [anebo jestli ste třeba] vyrušovali během projekce? cokoliv
jestli ste reagovali nějak na ten film během promítání anebo je tu
ještě otázka, jestli ste po skončení tleskali, když ten film skončil
JK: to nebylo zvykem
LG: nebylo? [mhm]
JK: [to] nebylo (to) člověk prostě se díval na ten film
09.376
392:400
em, takže do toho
kina ste teda říkal, že ste chodil s bratrem sám.
ZP: jo.
JV: ano. a pak...
ZP: tak sám, bylo tam spousta děcek, ale spolu sme chodili jako dva
vždycky. možná že tam byli nějací kamarádi, ale to teda už si
09.376
927:932
ZP: ve Střelicích bylo kino, to si vzpomínám, bylo kino, protože dyš
sem jezdíval k tetce do Střelic jako na návštěvu, vona vždycky,
protože my sme byli sami, tak vona si nás někdy vzala a bejvali sme
u ní s bratrem, tam sme se kamarádili zase s jinej- s jinou
skupinou, tak tam sme chodili skoro pravidelně taky do kina. tam
bylo kino ve Střelicích. chodili sme do kina.
09.376
1020:1022
JV: a chodil ste třeba sám do toho kina občas?
ZP: s bratrem.
09.376
1036:1037
ak sme chodívali
většinou s bráchem. s děvčatama eště ne, sme byli mladí na děvčata.
09.376
1131:1134
chodili sme tam em s kamarádem, eště, ten se menoval Arnošt Sláma,
už je bohužel taky po smrti, ten byl syn stavitele. a ten měl em
spoustu peněz, jo, tak ten si tam kupoval možná aj i tu limonádu,
ledacos, ten měl dost peněz.