Quote
10.377
1194:1212
JV: ehm, dobře. a ještě k tomu jídlu teda, takhle to chodilo i v
jiných kinech, že se nenosilo jídlo do s-
ZP: ne.
JV: do sálu?
ZP: ne. ne.
JV: nenosilo.
ZP: ne, nenosilo se, jídlo se do sálu nenosilo, možná někdo si
vzpomínám teda, že em někdo šustil em dyš měl sáček s bombónama, jo,
tak šustil tim, ale to vobyčejně em lidi jako pšššt a jako tak
<upozorňovali>, aby byl klid. eště vám řeknu tohleto. em byla móda,
že dámy chodily v kloboukách, jo, a tak dyš si sedla a nechala si
ten klobouk na hlavě a nesundala ho, tak sme vždycky požádali tu
<prosim vás, sundejte ten klobouk, protože přes něho sme neviděli na
na plátno>.
10.377
1324:1332
JV: ehm. a eště, lišilo se nějak chování diváků v těch luxusních
kinech od těch venkovských kin?
ZP: em nemůžu říct.
JV: anebo složení diváků, třeba že tam byla jiná třída lidí?
ZP: tak asi ano, ale tak jaksi abysme to chápali jako em vyloženej
jako rozdíl, to nemůžu říct, to sme teda nepoznali, že by to byl
10.377
1791:1800
JV: ani třeba dyš někdo dělal v tom kině...
ZP: ne.
JV: bordel, nebo tak...
ZP: ne. ne ne ne, mm žádnej em žádnej jaksi jak řikám, tehdy byla
taková asi ta mládež, nebo aji dospělí, byli ukázněnější takoví, než
sou teďka, aj dospělí se mi zdají, že byli tehdá, měli jaksi em
vyšší kázeň než mají než mají teď.
10.377
2594:2606
JV: dobře. a ještě zpátky k tomu protektorátu, tam byla nějaká
atmosféra zvláštní, byla jiná, než za protektorátu byla jiná než
předtím, za první republiky?
ZP: o jo, o jo, byla taková stísněnější jo, že se třeba ani o těch
přestávkách mezi tím, že se třeba ani nebavilo, tak jako byla taková
stísněnější atmosféra, že se člověk bál něco promluvit, něco říct,
aby někdo něco nevodslechl nebo tak podobně. byli sme vopatrnější.
JV: dobře.
ZP: protože bylo fakt, že to ste mohla cokoli říct a vono voni vás
udali a už ste jela. zvlášť třeba v té hajdrychijádě, na
10.377
2535:2548
JV: a ještě bych se zeptala, jak se chovali diváci v kině za
protektorátu? jestli taky se nějak hlasitě projevovali?
ZP: ne, ne.
JV: ne, dobře. a třeba hajlovalo se v kině, když se na plátně
objevil Hitler, třeba při týdenících nebo při nějakém filmu?
nevzpomínáte si?
ZP: ne. to se, vzpomínám si, ale...
JV: na to si nevzpomínáte.
ZP: myslím si, že by s- že se nehajlovalo.
10.377
2579:2592
JV: a eště bych se zeptala, jestli byla nějaká zvláštní atmosféra po
tom konci války v kině?
ZP: ohromná. em vůbec to nadšení po válce, to už taky si vůbec
nedovedete představit, ta svoboda, která zase se nám vobnovila, to
byla to bylo ohromný nadšení vůbec mezi lidem, nejenom teda v tom
filmu, em to byl ohromná to si vzpomínám, vzpomínám si teda, to bylo
nějaký představení bylo v tom kinu em Studio v tom Kinu Art, jak sme
tam šli všichni, nevim teda jakej film už se tam promítal, to byla
em mladí, staří všichni tam šli s ohromným nadšením...
JV: a třeba taky nějaké hlasité projevy u toho filmu byly, nebo...
ZP: ne. ne, ne.
09.376
392:400
em, takže do toho
kina ste teda říkal, že ste chodil s bratrem sám.
ZP: jo.
JV: ano. a pak...
ZP: tak sám, bylo tam spousta děcek, ale spolu sme chodili jako dva
vždycky. možná že tam byli nějací kamarádi, ale to teda už si
09.376
927:932
ZP: ve Střelicích bylo kino, to si vzpomínám, bylo kino, protože dyš
sem jezdíval k tetce do Střelic jako na návštěvu, vona vždycky,
protože my sme byli sami, tak vona si nás někdy vzala a bejvali sme
u ní s bratrem, tam sme se kamarádili zase s jinej- s jinou
skupinou, tak tam sme chodili skoro pravidelně taky do kina. tam
bylo kino ve Střelicích. chodili sme do kina.
09.376
1020:1022
JV: a chodil ste třeba sám do toho kina občas?
ZP: s bratrem.
09.376
1036:1037
ak sme chodívali
většinou s bráchem. s děvčatama eště ne, sme byli mladí na děvčata.