Quote
10.377
703:714
za války ovšem
už byly propagační, že jo, jak p- přišel protektorát v roce třicet
devět, tak Němci to ovládali a už to buď šla propaganda a to sme
naopak sabotovali jako Češi týdeníky, ale Němci potom to viděli, že
každej de až po ty, že se čekalo před kinem až bude týdeník, protože
tam byly hrdinný armády německý, že jo, a my sme je nenáviděli,
Němce, to bylo úplně stoprocentní skoro, že jo, všichni nenáviděli
sme válku a Němce, tak sme tam nechodili a oni potom řekli, esli
nepudete hn- prostě jak se začaly hrát týdeníky se zastavělo kino a
lístek nelístek, nikoho tam nepustili, když ne tam nebyl od začátku,
no tak sme to museli vidět, no. ((smích)) to byly takové věci,
dneska už těžko pochopitelný, ale to
10.377
869:894
JV: aha. á eště jestli byl během projekce ňáký hovor, jestli ste se
třeba bavili mezi sebou s kamarády? během filmu.
MJ: to jo. to když někdo a to ostatní je vokřikovali pššš ticho
((hlasová imitace)) a tak.
JV: á stalo se tře-
MJ: pokud někdo to takle vyrušoval.
JV: mhm. a stalo se třeba, že by někoho vyvedl uvaděč? ňákého
člověka, který vyrušoval.
MJ: ee
JV: jestli uvaděč někoho třeba vyvedl z toho kina, když někdo rušil.
MJ: ee ne ale pohrozil.
JV: mhm
MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový
kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo
podle e sedadel, každý chtěl být vzadu, tam to bylo tak zvýšený, tak
dycky hrrrk a ten nás držel a a toto, ale em že by vyvedl, to né, to
by musel nějak ně- dělat ňákou moc velkou pos- to si nepamatuju.
10.377
936:943
JV: á e ozýval se třeba potlesk? v kině třeba po skončení filmu.
MJ: možná že jo, ale to nevím. (..) ani, né pravidelně ne-e. ne
nebylo.
JV: mhm
MJ: ne potlesk nebyl. ani na konci. (.) nevzpomínám si opravdu.
10.377
1034:1044
MJ: já sem ovšem potom měl problém, že s- sem vždycky malej a když
přede mnou seděli někdo velkej to <aj aj pozděj,> tak sem moc
neviděl, tak sem se musel dívat tak a nebo sem si aj nosil
<v aktovce ňáký knihy a abych seděl vejš>. to byl b- největší
problém, jestli si přede mě nesedne ňákej, velkej člověk, to byl můj
větší problém než cokoliv jinýho.
JV: mhm á
MJ: to byl můj osobní, (protože) to no kdo byl dlouhej, tak tomu to
nevadilo.
10.377
1672:1686
JV: ee a co se o takové přestávc- a co se o takové přestávce dělalo?
třeba že se šlo [z toho sálu ven]
MJ: [no když když byla] tak ono se (na ni) přestávka deset minut, že
jo, patnáct, že jo, no tak lidi šli jak v divadle, no tak vyšli e
šel do bu- nebo se šli promenovat se známýma anebo šli na záchod
nebo no prostě
JV: mhm
MJ: ee se zvedli a p- trochu se prošli, aby jim ((smích))
JV: mhm
MJ: aby se em trochu provětrali a nebo si šli zakouřit a nebo tak.
10.377
1896:1900
JV: mhm á vzpomínáte si třeba, že by se v kině hajlovalo?
MJ: ne.
JV: e ne. vůbec ne.
10.377
1925:1929
JV: když už když už se blížil konec války, jestli se ty diváci
chovali nějak jinak v tom kině, jestli byla jiná atmosféra.
MJ: (.) v kině ne. to ne- nevzpomínám. no em když už tam někdo šel,
tak viděl, že to bude takový nebo vonaký.
10.377
2007:2025
JV: mhm á po tom osvobození v tom kině, změnila se ňák ta atmosféra?
MJ: no jistě.
JV: j- ja- jak byste jí poslal. tu atmosféru, jaká byla atmosféra po
tom osvobození.
MJ: no (byla) atmosféra všady radostná, [no].
JV: [a] projevovalo se to teda i v tom kině?
MJ: no tak ee týdeníky byly, najednou německý všechno bylo pryč a
všechno bylo český, že jo.
JV: mhm
MJ: takže to byla radostná nálada, ovšem když člověk přijde do kina,
tak se dívá na kino a pak vodejde, to během kina to to tu tu radost
má člověk v sobě, ale během kina to neprojevuje.
09.376
217:223
LG: jo a pamatujete si třeba s kým ste chodila do toho kina?
JK: s kým?
LG: mhm
JK: (no) s přítelem
09.376
407:415
LG: a em kromě těch přátel jako ze kterýma ste tam šla do kina,
potkávala ste tam potom v kině nějaké jiné jakoby bylo to bylo to
zvykem nebo spíš ne?
JK: ne ne aspoň
LG: jo
JK: v mé době teda ne