Quote

LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina?

JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě
hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,

LČ: a šel ste na nějaký film víckrát?

JH: jó. chodil sem víckrát, ale <už si nepamatuju na který> ((smích)).

LČ: ale ne- ne...

JH: rozhodně to byl nějakej českej veselej veseloherní, to od Hašlera
((Karel Hašler)), pokud tam si vzpomínám, ale kterej to byl, to sem
viděl asi desetkrát. eh, liguére, eh to si pamatuju, tam prostě tady to
vyznělo, jak říkal liguére jak pije nebo něco, ale jak se teď už menoval
((Anton Špelec, ostrostřelec)) no rozhodně ty Hašlerovy ty filmy, ty
byly bezvadný teda to bylo jako, ne Hašlerovy, no, ten komik náš?

LČ: Burian ((Vlasta Burian)).

JH: Burianovy ((Vlasta Burian)), jo, tam to prostě bylo, jestli to bylo
(.) no U pokladny stál. to sem viděl taky několikrát a nepamatuju si,
ale rozhodně tady tyto filmy, ty byly teda nejsenzačnější, pro mě teda.

c k polní
maršálek ((C. a k. polní maršálek)) sem určitě viděl, to byl jeden z eh
to se několikrát viděl určitě.

LČ: a u těch burianovských ((Vlasta Burian)) ste říkal, že ty ste viděl
často?

JH: no rozhodně teda. všecky Burianovy ((Vlasta Burian)), pokud se tehdy
hrály Burianovy filmy, tak sme možná i jednou dvakrát možná i třikrát
viděli.

IK: no ano, to byla širlej templejová ((Shirley Temple)) ((smích)) to
sem měla kamarádku, a ta si natáčela ty vlasy tak jako širlej ((Shirley
Temple)), no tak to sme bláznily, že, za širlejkou.

LČ: a takže se to projevovalo třeba nějak ve vašich zvycích, nebo v tom
jak ste si...

IK: no ano, sme ji napodobovaly, že jo, a když byly filmy, no tak se
chodilo víckrát na tentýž film a podobně.

no, někdy, chtěli sme vidět první, že,
premiéry, a tak dále, pak některý nás tak zaujaly, že sme na ně šli do
kina dvakrát, třikrát, že jo, protože em chtěli sme to a ono vidět
ještě, ale...

LČ: a chodila byste třeba na ty jejich filmy opakovaně třeba když...

IK: no jo, to se nám líbilo, nebo na Buriana ((Vlasta Burian)), no tak
když se chtěl člověk zasmát, tak klidně šel na Buriana ((Vlasta
Burian)) několikrát, že,

IK: cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)), no teda,
s Burianem ((Vlasta Burian)), to sem viděla nesčíslněkrát,

LM: no veselohry a potom krásný film byl Sněhurka a sedm trpaslíků,
to sem zapomněla říct, protože to sem přišla jako veliká novinka a
to mně bylo myslím čtrnáct roků a to bylo barevné a to bylo hrozně
hezký, protože to co potom už dál bylo nafilmované, to viděla sem
víc těch em těch filmů, to už nebylo ono. možná že to jednak, že to
bylo první a v tom věku, že to člověk jináč vnímal, ale vopravdu to
bylo nejkrásnější ee z té doby. ta ta ty ten první film, který sem
přišel o Sněhurce a sedmi trpaslíků.

MB: mhm, takže takže ta ta vlastně, je to pro vás d- d- důležité
právě proto, že to byl třeba barevný film, [je to tam důležité?]

LM: [no tak jednak že to bylo barevné] tak to bylo zvláštní jak to
jak to dělali, to já nevím, no dyť sem, o to sem se tenkrát vůbec
nezajímala, taky sem nebyla ve věku, že bych pátrala po tom, proč je
to barevné když ten druhej je černobílej. a ee tak tak to to to se
mně to se mně strašně líbilo a dokonce sem myslím si třikrát na tom
byla, to to možná možná víckrát eště, já nevím, no ale pořád sem
chtěla chodit no tak, naši se nade mnou dycky ustrnuli a a šla sem.
((smích))

MB: pustili vás. ((smích))

LM: <jo>.

MB: a takže to byl i první barevný film, co ste viděla, nebo

LM: no, dá se říct [dá se říct]

MB: [mhm zřejmě ano]

LM: ano dá se říct a to mohlo, jéžiškote, kolik to bylo to bylo
v sedm a třicátém, jestli mně bylo ňákejch těch třináct, dvanáct
třináct roků.

MB: hm já si myslím, že to mohlo být tak třicet sedm třicet osm, [ta
Sněhurka] ((Sněhurka a sedm trpaslíků))

LM: [no, tak nějak, ano] tak, tak nějak to je, to je dobrý

MB: mhm mhm. a e vzpomínáte si třeba, že ste na e na některé ty
filmy chodila opakovaně právě protože třeba tam byli ty vaše ti vaši
oblíbení herci?

LM: ne.

MB: ne.

LM: ne z e z finančních důvodů, tak to řeknu.