Quote
10.377
531:545
LS: a vzpomenete si přímo třeba na nějaký zážitek z kina z tady tý
doby, který by právě souvisel s tím protektorátem, s těmi předpisy
em nebo třeba publikum, že jo, mohlo dávat najevo nějakym způsobem
svůj nesouhlas, nebo naopak souhlas s tím, co se promítalo.
JN: to se taky stalo, ale to em bylo jak dyš dyš vpadli do Ruska,
Němci, tak to měli úžasný úspěchy, jo, to byly strašný strašně
zajali těch, tam teda Rusi Rusi nebyli vůbec připravený, tito, tito
a Stalin to tam zvoral em si pamatuju, že tam em se stalo, že voni,
jo, vobjevil se Hitler, Němci, který byli v kině, pač chodili Češi i
Němci, jo, vyskočili, začli tleskat a řvali hurá hurá. jo, Češi zase
( ) ticho jo a ale to bylo to bylo vo hubu, pač von pak Němci
rozsvítili, jo, a tak každej zmlkl, jo, aby aby ho nemohli, aby ho
nemohli jako zničit, páč to to se dostal člověk do koncentráku a
nevěděl za co.
10.377
1188:1198
LS: dobře. ještě se vás zeptám, jak ste se v tom kině choval, vy ste
řikal, že ste tam chodili s kamarády, jak to probíhalo v tom kině,
to vaše chování.
JN: ale, nebyly, jak říkám, se snad stalo snad dvakrát že
(vohlídali) ty Němci ticho ticho...
LS: mhm.
JN: páč víte, to měl každej strach, že se něco poněvač to stačila
maličkost,
10.377
1229:1236
LS: ani ste se spolu nebavili nebo ste nějak nekomentovali ten děj.
JN: ne, to nešlo.
Ls: ne.
JN: ne, to nešlo to vono vono byla velká přísnost ( ) člověk nevěděl
co to co to, člověk nevěděl...
10.377
1244:1278
LS: mhm hm a to jak ste říkal, že třeba lidi reagovali na ty na
obrazy toho Hitlera nebo em...
JN: to Němci jo.
LS: stávalo se, že třeba u normálního filmu, třeba hraného filmu?
JN: jo, to dyš em zrovna u hranýho ne, ale týdeníky, dyš ( ) záběry
em Hitler někde vystoupil a řval tam, ten doved řvát, to víte, řval
tam oj oj oj a jo, vir vir já nevím vir dank vílen fýrer, vite,
děkujeme našemu vůdci.
LS: jasně.
JN: to se tam to se tam vyskytlo, ale nebylo to, em aby se to
vyskytovalo hromadně, to se nestávalo.
LS: bylo to často, často?
JN: právě že to se...
LS: ne?
JN: to se nestávalo, právě že v tom nadšení, dyš tenkrát táhli do
toho do toho Ruska, voni tam v- voni tam zajali snad milion zajatců
nebo kolik, byly tam detailní záběry, voni snímali ty Mongoly a ty
em snímali je na slunci a dyš seděli proti slunci, tak voni kor
vypadali teda jak a teď tam to dycky šel záběr tam ukazovali že jak
sou jako škaredý a tak a...
LS: mhm.
JN: se tam vobjevila ušlechtilá postava německýho vojáka, každýho
krásně voblečenýho a ((smích)) my sme si z toho dělali víceméně
psinu.
10.377
1075:1090
PS: mhm a jaká byla atmosféra na těch dětských představeních?
JV: no tam bylo dycky hodně děcek, no ale a to víte živo všecko (děcka
škol- spíš školní), no ale vím, že to bylo aji když náš Pavel, ten je
třiapadesátej ročník narození a Pavlík tam taky chodíval ještě na
nějaký dětský představení,
PS: v těch [Řečkovicích]
JV: [to sem bydlela] ne já to sme bydleli to už sem byla vdaná a to sme
byli bydleli v Králově Poli u sokolovny.
PS: aha ony se dělaly ještě v padesátých letech ještě nedělní
[odpolední představení, no]
JV: [no takže ten taky chodíval], to si pamatuju.
10.377
1866:1876
PS: vzpomínáte si na nějaké reakce v kině? na ty týdeníky třeba že by
diváci nějak?
JV: no tak e voni ne- hlasitý být nemohli, protože všude byl nějakej
fízl
PS: hm
JV: takže dyť to se zavíralo nejvíc sokolů bylo zavřenejch, když chcete
teďka tvrdit, že že v odboju byli komunisti, ale všude byli sokoli,
těch bylo nejvíc
10.377
2044:2048
PS: mhm a bavila ste se nebo ostatní diváci během projekcí třeba mezi
sebou nebo [bylo to tak]
JV: [ne, já myslím že ne] (...) ale no tak víte dneska s- dneska se
taky někdy lidi smějí a smějí se blbě aji v momentě, kdy by nemuseli.
10.377
176:176
oni se menovali Pat a Patachon a to bylo narvaný kino. hlavně taky hodně dětí, děti tam byly taky, i dospělí. a měli ohromnou em aplaus, ale oni byly první ty chvíle byly němý.
10.377
178:192
JV: dobře, tak já bych se vrátila k tomu Pat a Patachon jak ste říkala,
LH: ano ano.
JV: že to byl první teda em film na [který si vzpomínáte]
LH: [ano, to bylo,] ale ne naši, ale to byli cizí.
JV: to byli Švédové.
LH: no, nevim jakým to, jaké národnosti, to sem si nezapamatovala, ale voni se třeba šli koupat, víte, a on se vždycky zvedl z té vody, a ten on se ohlídl, a on měl takovou hůlku a dycky ho píchl a honem se schoval.
JV: hm
LH: a von se vohlížel a nikde, nikde nikoho, jé my sme se smáli. to sme, ne smáli, doslova se může říct řechtali. jak, co my sme to kino hřmělo. <a tak> se bavilo. a to bylo němý.
10.377
204:216
a vzpomínám na Byl lásky čas ne- to ste neznala?
JV: em ne, to neznám.
LH: americký film.
JV: americký. k tomu se, tomu bysme se potom kdyžtak ještě dostaly, a teďka, to je asi už zvukový, takže teďka
TH: to bylo už. ale na ten, to vám můžu čestně říct, že plakalo celé kino.
JV: hm
TH: to bylo něco tak krásného.