Quote
01.366
433:441
LČ: a chodila ste třeba, byste dokázala byste říct úplně nějak
přesněji, jestli třeba dvakrát týdně nebo i...
IK: no třeba i každý den, sme chodili.
LČ: i každý den.
IK: no protože vlastně, já nevim, divadlo tak moc nebylo, ale kinem sme
velmi žili, opravdu.
01.366
1111:1117
LČ: a chodili ste třeba za protektorátu do kina víc, nebo míň, nebo
jako byl tam ňáký ňáký jako zlom třeba v tomto, že byste změnili tu
četnost?
IK: no, no to to byla taková pro nás určitý, no jak, jak bych to řekla.
no chodili sme hodně do kina, hodně, pořád, protože to byla taková,
taková zábava, která u mládeže převažovala.
01.366
1210:1212
LČ: a chodily ste častějc nebo pořád tak jako stejná ta.
IK: tak asi, tak se to, ale já myslím, že stejně sme chodily do kina.
01.366
118:139
LG: mhm. a když ste byla dítě, tak do těch deseti let, jak často se
ste chodila do toho kina,
LV: (e do)
LG: do ukončení té obecné školy.
LV: no to ne, to sem byla po první a to vám říkám,
LG: [(ale)]
LV: [to sem] byla ňák ee v třetí ve čtvrté [třídě]
LG: [mhm]
LV: pak sme teda chodili do toho excelzióru ((Excelsior))
LG: a to až později,
LV: no tak to mně bylo těch hm jedenáct, dvanáct,
LG: mhm [(jo)]
01.366
167:171
sem
chodila teda s mužem, kterej byl vysokoškolák právník, no a když
byla zavřená vysoká škola a potřebovala si nějak oni mě zaměstnání
tak ee se dostal jako uvaděč do kina Stadion (.) takže hm sem tam
chodila teda na každej film a co tam teda bylo, jo?
01.366
247:256
LV: po tom desátým roce. no tak to sem vám říkala, no tak to už e
LG: [to ste (to ste začala)]
LV: [teda (to už byly) ty Sextánky ((snímek Sextánka)) ta Ferbasová
((Věra Ferbasová))]
LG: [chodila ste častěji do toho kina]
LV: [ee] ale eště vá
01.366
292:305
LG: a ee teda po tom ee po té obecné škole ste chodila do toho kina
častějc a
LV: ano. ( protože) sem jako dospívala.
LG: mhm
LV: už sem měla, jako jinej názor že, už sme i ee s holkama jako
<koukali po klukách, že jo> (no tak) začínaly prostě jak se říká
zapalovat lýtka, ne
LG: ((smích)) <ano>
LV: <jo jo> no a. ale pak bylo,
01.366
329:342
LV: ee ee tak mně bylo t- třiačtyřicátým ve dva- dvacet let,
v jednadvaceti jsem se s tím mužem sem chodila rok a půl, teď on byl
zaměstnanej v tom kině
LG: mhm
LV: (že) tak to bylo teda pravidelně že dvakrát tejdně jsem v kině
tam byla
LG: jo
LV: protože oni tam dvakrát nebo jednou když byl teda jako zájem,
tak tam byl tejden, takže teda to sem teda, to byla taky jediná
prostě zábava, protože divadla nehrály teda
01.366
1231:1239
LG: (.) a v té době chodila ste do kina více nebo méně než před tím,
LV: (...) já (ne) já myslím že ee že sem chodila tak ňák stejně, že
maminka asi si říkala, abych ee že sem příliš ee mi bylo šestnáct,
že
LG: mhm
LV: tak (že) tak já myslím asi stejně, s- jako stejně, jo.
01.366
1352:1369
LG: mhm úplně ke konci války,
LV: ee myslím že ke konci války už teda do kina (.) se nějak teda já
sem už do kina nechodila, já sem byla s tím chlapcem teda sama a
s tou maminkou teda
LG: mhm
LV: manžel byl teda jako mimo a e to to (ňákej) e můžu mluvit teda
jako za naši rodinu ňákej extra zájem nebyl o to jako kino,
LG: (.) jo a
LV: ee myslím ten poslední jo teda jako
LG: [jasně]
LV: [( )] ty měsíce, no