Quote

teď vám byl žurnál,
poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil
Hitler.

JV: mhm.

JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a
teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla
uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy
nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino].

JV: [nevěděla].

JG: ne, nevěděla. ale bylo t-...

JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně].

JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]?

JV: [mhm, mhm].

JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu.

JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být?

JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok].

JV: [jednačtyr-, mhm, mhm].

JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým.

JV: mhm.

JG: no, a to, to už to ne, to bylo předtim.

JV: předtim.

JG: tak ste dostal brejličky. papírový brejličky. jedno bylo okýnko
zelený a jedno bylo červený, a když ste se díval, tak to nebyl jako
filmy v jednom rázu, to byly takhle ukázky.

JV: [mhm].

JG: [tak]. třeba jako vyšplíchl sifon, a to prostě jako plasticky,
nebo já nevim, jak by se to řeklo správně, jak kdyby to na vás
[chrstlo].

JV: [vystoupilo].

JG: to vám lidi úplně u-

JV: ((smích))

JG: uskakovali, no taková legrácka. no tak to tak člověk si vzpomene
na takový blbosti, no.

JV: tak to ste měla pěkné, no a třeba teď, když si vzpomenete, vy
ste se dívali na film, bavili ste se třeba během tý projekce, nebo
vzpomenete si [na reakci,] na reakce diváků?

JG: [tak to né.]

JV: jestli třeba nadšený ňáký em [ohlas nebo smích,]

JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový
to plastický,

JV: hm

JG: no tak to teda byl řev, jo.

JV: s těma brýlema.

JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po
vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo
těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým
způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily.

JV: počkejte, kdy myslíte.

JG: no em

JV: nemyslíte [Jurský park?]

JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no]

JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.]

JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty
brýle nasazený, jo, [no, tak něco.]

JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.]

JG: [jo, že už de de na tebe, ano.]

JV: hm

JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.]

JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně?
ste říkala [ňáký (jakoby)]

JG: [no to byl ten] sifon

JV: sifon.

JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to
votočil a prskl to jako na nás, jo?

JV: hm

JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v
klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou,
jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám,
to byly úryvky]

JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.]

JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no.

JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký,

JG: jo, jo, takové epizody.

JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala?

JG: no, to bylo po válce.

JV: po válce.

JG: to bylo určitě po válce.

JV: tak těsně, nebo, nevíte.

JG: to já kdepak.

LG: a během té projekce bavili se třeba spolu ti diváci nebo vy ste
se bavila s ňákými diváky?

LV: ne. to nebylo zvykem, že by se nějak bavilo, ee byli naštva-
byli sme naštvaní, když najednou byla jako přestávka, protože ee
tenkrát že to se úplně ee na tom Stadioně ((Stadion)) sem ee když
tam byl manžel, tak byla v promítačce tak vím jak to nasazovali, že
to bylo úplně teda nějak, takže se to najednou rožlo, ten film se
přetrhl

LG: mhm

LV: a lidi byli teda jako namíchlí teda a že se to přetrhlo a ee
víceméně koukali po sobě a ee <nadávali že blbě jako vysílají> ale
tak teda jako ne, no

LG: a pamatujete si, že by po nějakém filmu byl ňáký hlasitý tleskot
nebo ee

LV: jedině tleskot si pamatuju To byl českej muzikant ((To byl český
muzikant)) [<jináč si nepamatuju>]

LG: [((smích))]

LV: že (by si) ale to si teda velmi pamatuju teda, velmi dobře tady
toto. no, ale jináč že že by tleskali lidi, ne. zvedli se a spěchali
k šatnám, protože se dávalo do šaten že ee když chtěl být člověk
rychle, tak to měl na klíně, ale (..) ňák ne. no?

tak to bylo teda,
jediný, ee těch českých filmů tam teda jako moc nebylo, tam sem
zažila ee To byl českej muzikant ((To byl český muzikant)) když
aplaudovalo kino a ee objevila se tam cedule, že okamžitě přestat
nebo že se musí vyklidit teda sál, protože...

LG: to sem eště neslyšela nikdy,

LV: no no no ano ano, protože on dával český teda písničky

LG: mhm

LV: no no, a i dokonce vím, že sem tam byla se sestřenkou, a ano. a
s takovým ee vůbec nevím (jestli se tak) menuje ale s e s ml- e
mládenec, von byl starší než já, byl to Židáček, takže to muselo být
než byly odsuny Němců teda, ee takovej dvaačtyřicátej rok, tak
nějak, a mám dojem, že když sem to viděla, ale (já to teď jak) ve
kterým kině? bylo to v tom excelzióru ((Excelsior)) anebo ne, (no)
to mám dojem, že v tom, a to vím teda že tam byla tabule teda a že
tam bylo teda aby okamžitě lidi přestali aplaudovat, no, tak to si
teda vzpomínám no. [no]

LG: tak ee jedly ste třeba ňáké jídlo nebo pily ste v tom kině?

LV: prosím?

LG: jestli ste pily v tom kině [nebo jedly]

LV: [ne]

LG: ne?

LV: ne ne. ne ne ne to nebylo vůbec jako zvykem.

LG: [jo]

LV: [to teda] nebylo zvykem. myslím, že tam bylo bifé

LG: jo

LV: ale ee nevím. ale na pití ani ne, spíš na bonbóny, ale

LG: na bonbóny

LV: ne. ne ni- to todle ne, to už bylo drahý, tam se to se šetřily
(ty) jako peníze

LG: mhm

LV: to nebylo tak jednoduchý tehdá.

LG: (.) a jak se ti diváci v té době protektorátu chovali v kině?

LV: v kině?

LG: mhm

LV: (..) ee (.) já myslím že byli zamlklí lidi,

LG: zamlklí?

LV: mhm že byli zamlklí, že žádný takový ty projevy [a to si tam
teda netrouf]

LG: [(tak) to si nepamatujete]

LV: ne to si nepamatuju. (víte) takový to halasný a tady prostě tady
ti chuligáni a to to si teda za války rozhodně teda ňák nepamatuju,
aspoň v v tom středu města tam kam já sem chodila teda,

LG: mhm a vzpomínáte si třeba když se v tom německém týdeníku
objevil Hitler? že se že tam třeba hm někteří diváci začali hajlovat
nebo

LV: ne.

LG: ne?

LV: ne, to si teda jako nepamatuju, spíš bych řekla <že bylo takový>
e e ledový klid.